Tschechische Trommeltaube, Czech Trumpeter, Tambour

Zveřejněno v časopise Chovatel číslo 3/2018

Refrén písničkáře Jaroslava Hutky naznačuje, že se za ctiteli symbolu Ducha Svatého podíváme na Moravu. A kdo jsou vlastně ti zmiňovaní „ctitelé“? Odpověď je jednoduchá. Touto nadsázkou se v 19. století označovali holubáři. Vyznavači holubího vrkání byli spojováni s vyobrazením Ducha Svatého. Ten byl v církevních stavbách, především v kostelech, zobrazován jako letící bílý holub. Tehdejší obyvatelé, včetně chovatelů, byli s církevním životem doslova srostlí. Z tohoto důvodu byl příměr holubáře a ctitele symbolu Ducha Svatého, každému jasný. Dnes je třeba vysvětlovat…

Abych čtenáře dále nenapínal, podíváme se do srdce Moravské země. V dalších řádcích seznámím čtenáře s holubářským cvrkotem na prosincové chovatelské výstavě v Brně. Nosným tématem bude skupina holubů bubláků.

Druhý víkend posledního měsíce roku 2017 hostil pavilon B brněnského výstaviště přehlídku s názvem Moravia. Vedle 1 300 králíků, 1 100 drůbeže, bylo vystavenou a posouzeno 2 000 holubů. V pavilonu Y byla expozice exotického a okrasného ptactva.

Pavilon B upoutal svojí vzdušností. Nejenom posuzovatelé, ale především návštěvníci ocenili dobré osvětlení. Králíci a drůbež se nacházeli v prostorném přízemí. Z ptačí perspektivy ochozů bylo zřejmé, že by se na výstavu pohodlně vešla ještě nejedna voliéra či klec navíc. V koridoru od vstupu k oddělenému občerstvení, se vedle králíků a drůbeže, nacházely propagační voliéry a ozdobné „oázy“ okrasného vodního ptactva. „Architektem“ těchto expozic byl na letošních vrcholných přehlídkách v Lysé a Brně Lubomír Kesner od Rokycan.

Jelikož jsem ctitelem českých slepic, nesmím zapomenout na propagační voliéru velkých zlatých kropenek. Doplněná byla velko formátovou propagační voliérou s mnoha barevnými fotografiemi odrůd a kresebných rázů našich češek. Byla strategicky umístěná. Stála hned za vstupem do pavilonu. Podobnou ukázku jsme mohli obdivovat před pár týdny v Lysé nad Labem. Za obě zdařilé expozice patří poděkování „před nastoupenou jednotkou“ členům Klubu chovatelů českých slepic Emanovi Matějkovi a Jiřímu Soukupovi.

Na ochozech impozantní haly B, nacházející se hned vedle legendárního kruhového pavilonu Z, mohli návštěvníci obdivovat dvě tisícovky holubů. Jejich součástí byla speciální výstava moravských pštrosů. V další části se nacházela ještě jedna zajímavost. V nachystaných klecích, opatřených cedulkou se jménem vystavovatele, proběhla zajímavá přehlídka „zápasníků“ -  amerických kingů. Bodovalo se v sobotu americkým způsobem. Přehlídku podpořilo mnoho chovatelů z okolních zemí!

V hlavní holubářské expozici, nacházející se naproti zmíněným „klubovým“ pštrosům, mohli návštěvníci obdivovat několik větších expozic holubů. Jednalo se klubovou výstavu slezských plemen, moravských a ostravských bagdet a brněnských voláčů.

Z mého úhlu pohledu byla zajímavá expozice holubích muzikantů. Počtem plemen byla přehlídka pestrá. Pokud srovnáme Moravii s celostátní výstavou v Lysé nad Labem (2017), zjistíme, že počet vystavených plemen byl stejný. Na obou výstavách jsme mohli obdivovat rázy českého bubláka a arabského bubláka. V Lysé se prezentovali navíc bubláci bucharští a němečtí jednovrkočatí. V Brně jsme mohli oceňovat francké bubláky ve třech rázech a také žlutě plavé altenburské bubláky.

Z rousných bubláků byli na Moravii vystaveni čeští bubláci. Zbarvení kopírovalo kontrastní zbarvení dne a noci. Bílí a černí holubi byli průměrní. Pouze černý holub dosáhl na ocenění 95 bodů. Ráz v barvě noci byl dobrý v typu. Měl přisedlé postavy. Bílí byli na vyšší noze. „Bojovali“ také se světlejšími obočnicemi. Tento neduh se pravděpodobně dostal do našeho zemského chovu „přílivem“ německé krve.

V zmíněné Lysé bylo vystaveno pouze jedno plemeno bezrousých bubláků. Morávie nabídla něco navíc. Autor článku mohl hodnotit hned tři plemena. Expozici holubích muzikantů uváděli frančtí bubláci. Obdivovat jsme je mohli v bílém, žlutě plavém a modrém pruhovém rázu. Vystavení holubi byli nadprůměrní. Především barva bílá a modrá pruhová nabídla návštěvníkům pěknou podívanou. V obou barevných rázech padlo ocenění 96 bodů. Modří byli odměněni čestnou cenou.

Dalším bezrousým plemenem byli „arabi“. Předvedení byli v barvě bílé a žluté atlasové. První jmenovaní byli spíše průměrní. Častou vadou byl téměř neznatelný lalůček pod spodním zobákem. Většina z nich měla plošku na temeni hlavy, což je vadou. Vyskytovaly se vadné postoje a chyby v struktuře peří. Lepší expozici představovali arabští bubláci atlasoví. U některých byl dobře utvářený jejich typický plemenný znak lalůček. Atraktivní barva byla u několika jedinců nevyrovnaná. Díky temperované hale si pár jedinců vzpomnělo na jaro a pobublávalo si na přehlídce „pod fousy“.

Velkou radost mi udělal poslední bezrousý muzikant. Jednalo se o altenburského bubláka. Plemeno je mi blízké. Na svém holubníku ho chovám již přes 20 let. Vystavovali ho dva chovatelé. Jeden z nich byl mladý chovatel.  Obě kolekce byly lehce nadprůměrné. Překvapila velikost a stavba těla, klenuté čelo a perfektní barva perlových očí. Potíž byla s barvou opeření. Někteří jedinci, zvláště holubice, byli pošedlí. Správná je žlutá až bělavá barva s výrazně žlutými a pravidelnými dvěma pruhy na křídlech. Šedá barva se projevovala především na spodní části těla a v příuší. Mezi osmi vystavenými jedinci zářil silný holub s pěknou hlavou. Byl oceněný 96 body a čestnou cenou.

V dalších řádcích se zmíním o jedné zajímavosti z holubářského života. Z výstavy z Brna jsem si odvezl reprint starobylé holubářské knihy. Ta vznikla díky úsilí kolegy posuzovatele Dr. Václava Ráčka a sponzorů. Jednalo se o dílo německy píšícího autora Gottloba Neumeistera s názvem Das Ganze der Taubenzucht. V útlé knize s pevnými deskami a dobrým dílenským zpracováním, se „schovává“ první vydání z roku 1837. Vedle textu obsahuje 15 barevných tabulí. V nich nechybí skupina holubích muzikantů bubláků. V knize najdeme zmínku o výše hodnocených altenburských bublácích.

Co říci závěrem? Začali jsme verši velebící Moravskou zemi. Připomenu, že z ní svého času vládl slavný římský král Jošt celé Evropě. V jeho žilách kolovala krev Přemyslovců a Lucemburků.

Závěr bude patřit opět veršům. Na počest pěkné výstavy, s názvem Moravia, uvedu kompletní refrén písně nazvané Morava, od muzikanta Jaroslava Hutky. Nechť tyto verše jsou také tichou vzpomínkou na velkého milovníka folkové muziky Standy Maxy. Nedávno zesnulý kolega byl posuzovatelem króliků (tak se ještě občas na Moravě říká ušákům). Skorochod, či Skorochoroš se mu přezdívalo u nás v západních Čechách. Standa byl dobrý písmák a fotograf. Sám o sobě říkal, že je tulákem Českou zemí a Českým lesem.  Stanislav Maxa byl mé rodině velmi blízký. Na jeho počest nechám „zahrát“ jeho oblíbeného písničkáře Jaroslava Hutku.

A Morava je pěkná zem, na její slávu připijem
Só na ní hezká děvčata, tvářičky majó ze zlata
Dobrý člověk ještě žije, na Moravě víno pije
Proto ať vzkvétá Morava a její sláva

Text a foto

Ing. Aleš Bukovský

1- Reprint holubářské knihy od autora Gottloba Neumeistera s názvem Das Ganze der Taubenzucht z roku 1837, vznikl na popud posuzovatele holubů Dr. Václava Ráčka za finanční pomoci sponzorů.

2-Tabule číslo 10 z knihy autora Neumeistera přestavuje holubí muzikanty bubláky. 

3- Logo výstavy Moravia

4-Písničkář Jaroslav Hutka na fotografii Stanislava Maxy

5- Posuzovatel králíků, fotouš, písmák, milovník country muziky a tulák Stanislav Maxa (vpravo) na domovské výstavě v Horšovském Týně pořádanou na svatou Annu. Vlevo chovatel králíků a tehdejší jednatel organizace Antonín Müler

6-Vedoucí sboru posuzovatelů holubů na výstavě Moravia Pavel Wieder (vlevo) při vyhodnocování přehlídky

7-Pokladník Klubu chovatelů českých slepic Ing. Jaromír Dobrovolný, před propagační voliérou

8-„Architekt“ ozdobných „oáz“ okrasného vodního ptactva v Brně a Lysé Lubomír Kesner z Oseku u Rokycan

9-Kolegovi Dr. Václavu Ráčkovi (na snímku) pomohl autor článku vybrat šampiony a vítěze mezi oceněnými holuby texany a modenkami. Podobně autor článku pomohl s výběrem nejlepších holubů mondénů příteli a kolegovi Ing. Grhardu Steinovi z Opavy

10-Altenburský bublák žlutě plavý

11-Francký bublák žlutě plavý

12-Francký bublák modrý pruhový

13-Český bublák černý

14-Upoutávka na klubovou výstavu moravských bagdet – Brno 2017