Jubilejní výstava mladých králíků a drůbeže na jihu Moravy

Pro většinu z nás se stal chovatelský koníček součástí každodenního života. Starosti o naše svěřence představují neustálý kolotoč. Proto návštěva vrcholné chovatelské přehlídky je příjemným vybočením z běžných starostí. Mezi ně zajisté patří i celostátní výstava mladých králíků rozšířená v posledních dvou letech o expozici drůbeže. V letošním roce ji hostily jihomoravské Uherčice. Jednalo se o jubilejní čtyřicátou výstavu. A co nás na výstavě zaujalo? To bude předmětem následujících řádků.

Návštěvníky Celostátní výstavy mladých králíků a drůbeže překvapily nižší počty vystavených zvířat, hlavně králíků. Morava je tradičně králíkářskou velmocí. Mnoho chovatelů mělo ještě v živé paměti výstavu v nedalekých Hustopečích. Zde bylo vystaveno rekordních čtyři a půl tisíce zvířat. Rozdíl byl zhruba o dva tisíce kusů. A co způsobilo menší zájem vystavovatelů? Odpověď nebude jednoduchá. Asi hlavním tématem na výstavě byla králičí nemoc myxomatóza. Většina chovatelů z celé České republiky zaznamenala rychlý postup této nebezpečné nemoci v jejich okolí. Ani Celostátní výstava mladých králíků v Uherčicích se nebezpečné nákaze nevyhnula. Vedení výstavy bylo na vzniklý problém připravené a zajistilo zdárný průběh přehlídky. Zvířata byla pečlivě kontrolována při příjmu a byla připravená karanténní oddělení pro nemocná zvířata.

Myxomatóza byla na výstavě skloňovaná ve všech pádech. Proč se rozšířila i do chovů prokazatelně očkovaných? Odpovědí je další otázka. Jaký je rozdíl v ochraně našich chovů mezi vakcínami jednotlivých firem? Vakcíny se používají buďto kombinované s očkováním proti moru nebo samostatné. Na našem trhu je v nabídce několik vakcín od různých výrobců. Otázkou zůstává, proč se v  některých chovech očkování minulo účinkem? Důvodů může být více. Pokud vyloučíme, že chovatel opomněl své králíky naočkovat, může být příčinou způsob skladování vakcíny. Je nutné připomenout, že vakcína je účinná pouze při dodržení návodu. Asi největší chybou některých veterinářů je způsob převozu vakcíny k chovateli. Pokud není vakcína skladovaná v chladicím boxu a zvěrolékař ji má uloženou například v kapse, ztrácí velice rychle svoji účinnost. Vakcíně prokazatelně škodí vyšší teplota. Aplikování této látky je poté naprosto zbytečné. Závěr zní jednoznačně! Ohlídejte si u svého veterináře, aby vakcínu převážel podle výše uvedeného návodu a po otevření ji bezprostředně zpracoval. Vakcinace není v dnešní době levná záležitost a její neodborné aplikování může přivodit likvidaci mnohaleté šlechtitelské práce. Zvláště bolestné je to u našich národních plemen, kde ztráta několika chovů může ohrozit genofond populací genových rezerv.

Zajisté stojí za zamyšlení, zda farmaceutické firmy reagují na aktuální změnu viru myxomatózy v České republice. Každé virové onemocnění se v průběhu let mění a mutuje. Je otázkou, zda výrobci vakcín drží s vývojem viru krok a zda současné vakcíny pokryjí stávající mutace této nebezpečné nemoci. Příkladem může být nám známý virus u ptačí a prasečí chřipky. Jejich případné mutace jsou pro lidstvo hrozbou a jsou průběžně monitorované týmy vědců. Problematiku jejich projevů známe z různých médií a víme, že očkovací látka proti chřipce je účinná pouze na daný kmen viru.

Kromě myxomatózy trápí naše chovy a výstavy rýma u králíků. Může být virového původu nebo ji způsobuje baktérie Pasteurella multocida. Z vlastních zkušeností můžeme potvrdit, že léčení různými antibiotiky se většinou míjí účinkem. Nemoc je velice úporná a bere chovatelům radost z chovu. Nám se osvědčilo očkování Pasorinem. Králíky očkujeme tři neděle po aplikaci vakcíny proti moru a myxomatóze. Interval je třeba dodržet pro tvorbu protilátek. U chovných králíků se očkuje dvakrát s intervalem 3 týdnů. Mláďata se očkují dle vakcinačního schématu doporučeného výrobcem. Po aplikaci antigenů obsažených ve vakcíně do těla zvířete dojde k tvorbě specifických protilátek chránící králíky před onemocněním rýmou. Pro ozdravění chovu je třeba vakcinovat po dobu několik let.

Další aktuální informace o zdravotní problematice králíků můžete čerpat z nové příručky vydané na popud Ing. Jaroslava Kratochvíla. Brožurka s názvem Zdravotní průvodce našimi drobno chovy zvířat vydala firma Pharma Gal Dr. Mariána Dubaje ze Slovenska. Ale vraťme se od veterinární problematiky zpět k celostátní výstavě v Úherčicích.

Pořádání rozsáhlých chovatelských akcí není jednoduchou záležitostí. Je třeba mnoha zkušeností. Měli jsme možnost nahlédnout pod pokličku vznikající přehlídky. Při svozu zvířat v úterý byl areál ještě v plenkách. Podobně jako v Hustopečích komplikovalo vznikající výstavu deštivé počasí (tentokrát jsme se vybavili pro všechny případy gumovkami). Ale pořadatelé nezaspali. Postupně se výstava vylepšovala, cesty se asfaltovaly drtí a hlavní vstup a klece se zdobily zelenými ratolestmi. V sobotu ráno uvítal vyšperkovaný areál v Uherčicích první návštěvníky. Počasí se umoudřilo a chovatelskou přehlídku chvílemi osvítilo životodárné slunce. Kromě tuzemských návštěvníků jsme zaznamenali chovatele ze sousedních států. Nejvíce zvířat kupovali Litevci, Slováci a Poláci. Přijížděli jich plné autobusy. Na výstavě jsme potkali i Němce, Rakušany a Maďary.

A jak byla přehlídka uspořádaná? Výstava byla řekou Svratkou rozdělená na dvě poloviny. Každý návštěvník obdržel u vchodu žlutý nesnímatelný náramek. Ten opravňoval ke vstupu do obou částí. Hlavní stan výstavy se rozprostíral v areálu místního sportovního oddílu. V hale bylo možné shlédnout většinu plemen velkých králíků. Pod mobilním přístřeškem se nacházela expozice zakrslých plemen a samostatná výstava mladých chovatelů králíků. Ve venkovních klecích a voliérách byla expozice drůbeže. Menší část patřila opět mladým chovatelům. Mezi drůbeží byly umístěné široké slunečníky zajišťující zvířatům, posuzovatelům i návštěvníkům příjemné životní podmínky proti případnému dešti nebo slunečnímu žáru. V letošním poněkud podivném létě se uplatnily spíše proti přeháňkám. Klece byly ozdobené chvojím a březovými májkami. Pohoštění, dobré jídlo i pití bylo samozřejmostí. Celkovou atmosféru výstavy dotvářela živá muzika. Za řekou mohli návštěvníci v areálu druhé sportovní haly prohlížet převážně masná plemena králíků.

O zvířata bylo náležitě postaráno. Vystavovatelé elegantně vyřešili dlouholeté spory o způsobu krmení králíků na výstavách. Na své si přišli chovatelé nejenom tradičního krmení (ječmen), ale i zastánci kompletních granulovaných směsí. V krmítku se nacházela směs obou výše uvedených krmiv. A bylo na ušácích, co si z krmítka vybrali. Na výstavě byla směs v miskách. Doufáme, že zoohygiena krmení zvířat už patří ke standardu dnešních výstav. Jistě si mnoho návštěvníků vzpomene na Celostátní výstavu mladých králíků v Přerově, kde se krmení volně sypalo na podestýlku.

Návštěvníci mohli na výstavě nakoupit různé chovatelské potřeby, krmiva a propagační materiály Českého svazu chovatelů. Obchod čile fungoval. Mnoho vystavených králíků a drůbeže změnilo své majitele. Prodej zajišťovali pracovníci sekretariátu našeho svazu. I na nich bylo znát, že si výstavu naplno užívali. Z některých dobrá nálada přímo vyzařovala. V prodeji zvířat došlo k drobnému technickému vylepšení. Na oceňovacím lístku prodejného králíka nebo drůbeže byl lísteček s čárkovým kódem. Oproti minulosti končila jeho platnost ve 14 hodin a neprodaná zvířata byla opět zahrnutá do prodeje. Tímto technickým vylepšením prodeje nemohlo docházet k syslení kartiček a blokování obchodu.

Jelikož jsme vyznavači českého albína, v krátkosti se zmíníme o jeho expozici. Oceněné kolekcenárodního plemena králíků zhodnotil přítomný předseda Klubu českých albínů a hototských bílých Ing. Antonín Štětka. Zdůraznil velikost expozice. Bylo zde prezentováno přes padesát kusů albínů a sedmnáct kusů hototských bílých. Mistrem plemena se stala kolekce Antonína Šlechtického ohodnocená 381 body. Jednalo se o velice pěkná a typová zvířata. Ocenění si právem zasloužila. Určitým nedostatkem bylo chybné tetování u některých zvířat vzniklé číslovkou letošního roku. Místo 0 se vyskytlo tetování s číslem 10 a zajisté kvalitní zvířata nebyla bohužel hodnocena. Dalším tématem byla doprava na výstavu. Je třeba apelovat na organizování hromadných svozů. Věkový průměr chovatelů je poměrně vysoký a svá zvířata mohou prezentovat pouze při zajištění výše uvedeného servisu.

Na výstavě mláďat jsme byli více dní. Plnými doušky jsme si užívali neopakovatelné krásy a hojnosti plodů této části naší republiky. Spolu s naším průvodcem Antonínem Stejskalem jsme podnikli několik výletů do okolí. Ve vinném sklípku jsme tmelili kolektiv chovatelů českých albínů a stihli jsme i navštívit místní chovatele. S naším hostitelem Antonínem Stejskalem jsme navštívili špičkového chovatele německých výstavních holubů Jiřího Studýnku. Oba jsou členy základní organizace v Šitbořicích. Jeho chovy typových „němců“ potěší snad každé holubářské srdíčko. V upraveném chovatelském areálu je vidět mnoho chovatelské práce. Je výborný společník, vypravěč a asi právem předsedá Klubu německých výstavních holubů. Z této návštěvy nám utkvěla zajímavá myšlenka. Svěřil se nám, že na Moravě je chovatelství na ústupu a chybí omladina. Vzorem je rozvíjející se chovatelství v Čechách. Tímto výrokem nám vzal vítr z plachet. I my vzdycháme nad stavem našeho chovatelství a Moravu jsme do této chvíle brali jako zemi chovatelství zaslíbenou. Co k tomu dodat? Pro obě strany byla informace zklamáním. Nezbývá než doufat, že pravda je někde uprostřed a naděje umírá poslední.

Co říci závěrem? Výstavu mláďat v Uherčicích myxomatóza na kolena nesrazila. Výstava byla sice menší, ale v tomto případě platilo úsloví: „Co je malé, to je hezké.“ Přehlídka králíků a drůbeže byla důstojná a jejich organizátorům nezbývá, než poděkovat za příjemný chovatelský zážitek.

Text a foto

Ing. Aleš a Bc. Daniela Bukovských

Časopis Chovatel 11/2010