Tschechische Trommeltaube, Czech Trumpeter, Tambour

Lysá nad Labem Náš Chovatel 2013

Na rozdíl od zpěváka Jiřího Schelingera hledajícího ve své písni cestu k holubímu domu, měla naše holubářská obec jasno. Největším holubím domem široko daleko se stal o víkendu 11. a 12. ledna 2013 areál lyského výstaviště. Z hlediska množství vystavených zvířat se přehlídka Náš chovatel stala nejobsazenější výstavou chovatelské sezony 2012/2013. Byla také zároveň poslední velkou přehlídkou, kde mohli chovatelé předvést své odchovy, získat posily pro osvěžení krve a nakoupit zásoby krmných doplňků pro naše opeřené přátele. O zhodnocení holubí krásy se postaral třicetičlenný posuzovatelský sbor v čele s manažerem Ing. Jiřím Veltruským. V jednotvárném sboru posuzovatelů byly dvě výjimky. Kromě soudce ze sousední Slovenské republiky byla nominovaná i jedna posuzovatelka, představitelka něžného pohlaví pocházející z rodiny našeho kolegy Huberta Dufka.

Každoročně jsou součástí přehlídky i speciální výstavy. V letošním roce předvedly výsledky celoroční práce kluby brněnských voláčů, gigantů a ostatních výstavních holubů, rysů, slepičáků, rejdičů a racků, hýlů a norimberských skřivanů, rakovnických kotrláků a nově také českých čejek a lysek. V následujících řádcích přiblížíme čtenářům vybrané zajímavosti.

Každý všímavý návštěvník zaznamenal na výstavě holubářskou novinku nacházející se mezi expozicí piešťanských obrů a mondénů. Jednalo se o plemeno Romagnolo pocházející z Itálie. Na první pohled připomíná mondéna s rouskem. Uznané bylo už koncem 19. století v roce 1898. Jeho hlavním znakem je dobrá užitkovost a mohutná, dobře osvalená postava. Dříve ho charakterizoval hustý, krátký rous. V posledních létech se na výstavách v rodné Itálii objevili už i jedinci bez rousů v tak zvané hladkonohé formě. Přestože není toto plemeno uvedeno v našem vzorníku, díky přítomnému Evropskému vzorníku přítele Pavla Wiedera, byli tři jedinci v barvě červenopruhé, modré kapraté a pruhové posouzeni.

Pěkné pokoukání bylo v expozici českých čejek. Obě variety české kropenky, shodou okolností vždy v černé barvě, přestavovaly vrchol holubářského umu. Střídání černého a bílého peří bylo pravidelné a oku lahodící. Pozoruhodností této expozice bylo méně známé plemeno saský čápek v červené a žluté barvě. Na našich výstavách má opravdu sporadické rozšíření. Zajímavou a spontánní akcí bylo zhodnocení českých voláčů sivých kolegou Jiřím Ščebelem. Přítomným posuzovatelům ukázal na vystavených jedincích hlavní přednosti a vady tohoto národního plemene.

Dobře obsazenou expozici předvedl Klub holubů hýlů a norimberských skřivanů. Na jejich hodnocení se již třetím rokem podílel spoluautor článku. Spolu s kolegou Karlem Jirků posoudili 133 holubů 6 plemen. V letošním roce pokulhával u hýlů bronzový barevný ráz za zlatým. Ocenění 96 bodů obdržel hýl zlatý černokřídlý a zlatý modrokřídlý. V obou případech se jednalo o typické představitele plemene. Z hlediska vyrovnanosti se v letošním roce jevila nejlépe kolekce rázu zlatého modrokřídlého. Hlavní předností bylo výborné zbarvení modrých štítů a zlaté barvy. Deset jedinců dvou vystavovatelů obdrželo průměrnou známku 94 bodů!  Z novošlechtění jsme mohli obdivovat hýla modrokřídlého bělopruhého a modrokřídlého šupkatého. Oba rázy jsou však na začátku šlechtitelské práce a chovatele Jaroslava Valáška čeká ještě dlouhá cesta k vytouženému cíli. Z norimberských skřivanů byl nejlépe hodnocený jedinec v kapratém rázu z chovu Pavla Nádvorníka.

Další zajímavou expozici představovala speciálka gigantů. Hodnocení provedla dvojice soudců Pavel Wieder a Petr Gajda. O zhodnocení speciální výstavy jsme požádali člena výboru klubu Jaroslava Kohouta, dlouholetého funkcionáře a chovatele těchto „mohutných hlavatých kraťasů.“

K přehlídce s názvem Náš Chovatel patří již několik let expozice gigantů. Můžeš zhodnotit letošní speciální výstavu z hlediska množství vystavených jedinců a barevných rázů?

Vystaveno bylo 178 holubů. V barevných rázech již tradičně dominovali giganti modří černopruzí, celkem 58 jedinců a líbiví modří bělouši (grizzl). Na výstavě dále upoutala kolekce patnácti modrých opálů s typickým probělením ocasního pruhu následovaná čtrnácti jedinci v barvě recesivně žluté. Vystaveno bylo ještě několik holubů v barvě tmavé modré kapraté a vzácné bílé. Opravdovými lahůdkami byl ráz mandlový, červený, černý bělouš nebo holub plavý pruhový. Největší radost máme z toho, že se nám daří po několika letech znovu vracet na výstavy giganty v bílé barvě.

Speciální výstava je samozřejmě soutěžní. Z celospolečenského hlediska ji samozřejmě zastínila volba českého prezidenta. Přesto mnoho čtenářů bude zajímat, jak soutěž dopadla.         Naše celoroční soutěž o mistra klubu pro daný rok se skládá ze dvou soutěžních výstav. První je speciálka výletků, kterou pořádáme každý rok koncem měsíce října v Újezdě u Brna, tato je organizačně v režii přátel z Moravy. Na výstavě bývá vystaveno okolo 300 holoubků. Druhá speciálka je právě na jmenované výstavě Náš chovatel v Lysé nad Labem, kterou nám organizačně zabezpečuje jednatel klubu přítel Ondřej Matouš. V letošním roce se stal mistrem klubu pro rok 2012 náš předseda Ing. František Leifr. Ale musím říci,  to neměl vůbec jednoduché. Velmi zdatně mu sekundovali přítel Václav Civín a přítel Ing. Josef Albrecht. Titul mistra klubu za poslední tři roky vždy změnil majitele (2011 Ondřej Matouš, 2010 Jaroslav Kohout, doplněno spoluautory článku). To svědčí o velké vyrovnanosti a velké prestižní záležitosti.

Vím, že kromě gigantů modrých pruhových chováš i kvalitní linii opálové řady. Chováš je čistokrevně nebo si vypomáháš jiným barevným rázem? Kde bereš do jejich chovu krev?

Já osobně modré pruhové opály chovám v čisté linii. Mám ji založenou na holoubcích od přátel z Maďarska, ale taktéž do této linie zařazuji holuby dovezené přítelem Miroslavem Kajukem a Frantou Leifrem z USA. Jinak ovšem je možné zařadit do opálů modré pruhové. Co je zajímavé, druhotně se u modrých pruhových většinou zlepší kvalita peří. Vzájemné křížení těchto rázů však přináší jiné problémy a je proto třeba sdělit, že všeho s mírou. Taktéž je potřeba říci, že v kolébce gigantů USA si žádnou velkou hlavu s barvami nedělají. Gigant je prostě holub typu (tvaru).

Pod křídly klubu jsou i další plemena na bázi holuba poštovního. Oproti gigantům jsou spíše popelkou. Přesto jsme na výstavě zaznamenali holuby americké výstavní, shodou okolností všichni z tvého chovu.

Ano, bylo vystaveno 13 amerických výstavních na naše podmínky v poměrně dobré kvalitě. O tom svědčí udělené ocenění 1krát 96 bodů a 7 krát 94bodů. Pevně doufám, že časem si tito holoubci najdou své chovatele, kteří rozšíří řady našeho klubu.                                                                     

Malinko odbočíme od lyského výstaviště. V prosinci proběhla Evropská výstava v Lipsku. Giganti měli velice silné zastoupení. Naši chovatelé hojně vystavovali. Vím, že expozice byla předmětem vášnivých debat. Můžeš čtenářům sdělit, o co se jednalo?

 Ano, naši klubisté vystavili celkem 63 gigantů a jsem přesvědčen, že jsme byli více než důstojným soupeřem nejenom madarským vystavovatelům, ale hlavně domácím chovatelům z Německa. Sílu našeho zemského chovu dokazují tituly Evropského mistra přítele Vladislava Dvořáka a přítele Pepíka Albrechta. Výborné ocenění holubů získal přítel Franta Leifr. Podle mého soudu, ale i mnohých jiných si jeho giganti zasloužili ještě lepší ocenění. Z mého pohledu největší kaňkou na posuzování gigantů v Lipsku je delegace německých posuzovatelů, členů německého klubu chovatelů těchto holubů. To není pro ostatní vystavovatele z jiných států fair play. Rád bych nakonec ještě oznámil něco z klubové kuchyně. Takříkajíc co je ještě pod pokličkou. Chtěli bychom jako klub iniciovat a uspořádat středoevropskou výstavu holubů gigantů (Giant homerů) v naší republice.

V další části našeho povídání o holubech jsme oslovili vedoucího posuzovatelů Ing. Jiřího Veltruského, aby nám přiblížil své zkušenosti nejenom s řízením výstavy Náš chovatel, ale i posuzováním v zahraničí.

Kromě dohledu a přerozdělování práce třiceti posuzovatelům jste zajišťoval, aby tok dat oceněných zvířat zavčas dorazil do AT oddělení, kde členové sekretariátu ČSCH průběžně zadávali výsledky do vznikajícího katalogu. To je činnost, o které není mezi chovateli velké povědomí. Můžete nám svoji práci přiblížit?                                                                                      Zajišťování velké výstavy není jednoduchou záležitostí. Je důležitá dobrá spolupráce již při její přípravě. Jedná se o výstavu Středočeského kraje, která je navíc spojená se speciálními přehlídkami, proto se musí hlavně kooperovat s holubářskými kluby. Náš posuzovatelský sbor je specializovaný na užitková a částečně na volatá plemena. Výběr vhodných posuzovatelů bez úzké spolupráce s kluby je obtížný. Málo členů posuzovatelského sboru má přehled o vývoji jednotlivých plemen prezentovaných na této výstavě. Z toho vyplývá, že úzká specializace a malý přehled o vývoji plemen omezuje použití některých posuzovatelů. Dalším problémem pro organizátory výstavy Náš chovatel byl prodloužený termín uzávěrky přihlášek do 31. prosince 2012 a to díky možnosti posílat přihlášky přes internet. Z toho důvodu byl sestaven katalog opožděně a zbylo málo času pro přípravu a zajištění výstavy. Osobně jsem získal přehled o vystavených plemenech až 9 dní před posuzováním!

Jste dlouholetý funkcionář a rozhodčí ve fotbale. Je těžší kočírovat fotbalisty nebo holubáře?

Jsem především dlouholetým funkcionářem v ČSCH. Rozhodčím ve fotbale jsem byl pouze v nižších soutěžích. V současné době vykonávám ve fotbale funkci delegáta na utkáních 1. a 2. ligy ČFA. Dohlížím na průběh utkání a zastupuji fotbalovou asociaci. V závěru utkání hodnotím výkon všech rozhodčích. Pokud mohu odpovědět na otázku, fotbal je těžší koordinovat ve vztahu k divákům, hráčům a hlavně funkcionářům.

V letošním roce byl zrušen trh zvířat na přehlídce Náš chovatel státní veterinární správou. Po ukončení pohodlné přepravy zvířat drahou a státní poštou se trhy staly pro chovatele jednou z posledních možností pro zisk nové krve. Co zrušení předcházelo?

Na výstavě byl plánovaný a očekávaný trh pro případnou koupi nebo výměnu chovných zvířat. Ten se nekonal a z důvodu veterinárního omezení se zmenšila jinak dobrá návštěvnost této přehlídky. Pozdní uzávěrka přihlášek způsobila i opožděné rozeslání potvrzení o přijatých holubech na výstavu. Mezi dobou uzávěrky přihlášek obdržel organizátor veterinární omezení na tuto výstavu, které se k chovatelům nedostalo včas a navíc s nepřesnou informací. Někteří vystavovatelé měli sice veterinární potvrzení, ale bez uvedení šarže vakcíny proti pseudomoru. Z tohoto důvodu nebyla zvířata přijata. Zde byla chyba na straně veterinářů.

Jste funkcionářem v Klubu holubů brněnských voláčů. Jak jste hodnotil letošní přehlídku v Lysé?

V současné době vykonávám v klubu funkci předsedy. Prezentaci brněnských voláčů (BV) na velkých výstavách považuji za správné rozhodnutí výboru klubu. A proč? Prezentujeme BV mezi chovatelskou veřejností, prezentujeme BV v důstojném prostředí a hlavně získáváme nové, hlavně mladší členy. Dříve jsme pořádali výstavy BV lokálně. Samostatné výstavy se účastnili většinou pouze členové klubu. Inspirovali jsme se v zahraničí, kde se kluby prezentují také před velkou chovatelskou rodinou. Jen pro ilustraci. Chovatelé českých čejek měli dříve jednodenní výstavy v Týništi a předvedení pro veřejnost bylo nulové. Na národních výstavách se čejka neukázala. I takto jsme se chovali k českým plemenům.

Součástí přehlídky byla početná expozice vzácného rázu čápků a bělopruhých brňáků. Můžete zhodnotit méně chované barevné a kresebné rázy tohoto volatého elegána na výstavě?

Na našich speciálních výstavách a v chovech našich vystavovatelů máme hodně kreslených BV oproti situaci v zahraničí, kde je procentuálně nejvíce nekreslených, rovných BV. Rázy čápíků a bělopruhých jsou tam vzácností. Z poměrně častých návštěv zahraničních výstav mohu říci, že v kreslených BV jsme konkurence schopní. V rovných silně pokulháváme. Je to dáno i historicky, kdy BV byl ceněný pouze kreslený. Rovní byli považováni za méněcenné a byli používáni jako pomocný produkt pro kreslené. Nebyl to správný názor a dnes se to snažíme srovnat, což se ukazuje u některých jedinců žlutých, červených a černých.

Do vzácných a líbivých variet BV je nutno počítat sedlaté zbarvení, kde jsme si pomohli dovozem v roce 1974 a následně se tato obtížná a krásná varieta zabydlela u českých chovatelů. Jak uváděl přítel Voráček, jednalo se o sen starých českých chovatelů BV. Jsou zde! Můžeme říci, že v dobré kvalitě a mají své místo mezi vzácnými rázy BV.

Vaše speciálka měla i své vítěze. Můžete soutěž vyhodnotit?

V klubu BV jsme dlouhodobě zaměření na kolektivní soutěžení v pětičlenných kolekcích, což ukazuje širší přehled o jejich kvalitě. V posledních létech požadujeme na speciálce i vyhodnocení nejlepšího jedince. Vždy se jedná o tak zvané memoriály bývalých špičkových chovatelů. V letošním roce na BV rovné (memoriál K. Hořeního) se z ceny radoval F. Houdek, na BV bělopruhé (memoriál J. Voráčka) získal cenu B. Pauzr, v kategorii čapíci, sedlatí (memoriál R. Pípala) obdržel nejvyšší ocenění Ing. J. Veltruský a na nejlepšího jedince výstavy (memoriál J. Šimůnka) získal pohár M. Dohalský.

Potkali jsme se 15. prosince 2012 na výstavě pořádané spolkem VDT v Norimberku. Vystaveno bylo 25 000 holubů. Víme, že jste na přehlídce posuzoval brněnské voláče a součástí tamní speciálky byla i expozice českých chovatelů. Můžete čtenáře seznámit s vašimi poznatky.

Součástí výstavy byla i německá speciální výstava klubu BV. Dobře hodnotím velkou účast jejich chovatelů na této výstavě. Počet předvedených BV dosahoval 1300 kusů. BV je dnes nejrozšířenějším holubem českého původu v zahraničí a je vystavován po celém světě od Ameriky, Kanady, Evropy až po Austrálii a africkou JAR. Klub v SRN čítá 350 členů (u nás je jich pouze 50) a je jedním z nejaktivnějších klubů v Německu. Brněnských voláčů bylo v Norimberku dost a vystavené množství muselo uspokojit i nejnáročnější návštěvníky výstavy. Ale i zde se projevil nedostatek v kreslených holubech u BV. Osobně jsem na této výstavě posuzoval a organizoval malou účast našich chovatelů, která byla prospěšná pro další vzájemnou spolupráci. Největší společnou akcí v minulosti byla mezinárodní výstava BV v listopadu 2010 v Essenbachu. Bylo vystaveno 2 558 BV v rámci výstavy ke stoletému výročí založení klubu BV v Německu.

A co se chystá u nás? V budoucnu bude náš klub BV oslavovat 90 let od vzniku (založen 18. května 1924, poznámka spoluautorů článku). Speciální výstava BV bude umístěná v halách ve Strakonicích a bude mít mezinárodní účast chovatelů BV z 6 -8 států Evropy.

 Víme, že národní kluby brněnských voláčů zastřešuje evropský klub. Čeští chovatelé jsou jeho součástí a podílejí se na jeho chodu. Můžete nám tuto strukturu přiblížit?

V roce 2010 v Essenbachu se chovatelé BV rozhodli pro koordinaci jednotlivých organizací. Z tohoto důvodu vznikl evropský výbor klubu BV se snahou sjednotit názory na zušlechťování BV a zpracování jednotného vzorníku BV pro všechny národní kluby. Přítomní členové jednotlivých národních klubů zvolili výbor Evropského klubu BV ve složení: předseda – E. Sedlmeier, SRN; místopředseda – J. Veltruský, CZ; člen – G. Mathieu, Belgie; člen - R. Baswald, Rakousko. Rozhodnutím přítomných bylo odhlasováno, že členem bude vždy náš zástupce, ze země vzniku BV. Výsledkem práce tohoto výboru je koordinace výstav BV v posledních dvou létech. Centrální výbor se podílel na zpracování vzorníku BV v roce 2011. Díky tomu byl zařazen do evropského vzorníku bez připomínek.

Zúčastnil jste se i EV v Lipsku. Když porovnáme počty brněnských voláčů na evropské výstavě (484 kusů) s Norimberkem (1226 kusů) musíme říci, že jasně vítězí Norimberská výstava pravděpodobně díky speciální výstavě. Co můžete říci k expozici v Lipsku?

Měl jsem možnost organizovat expozice evropských výstav (Wels, Lipsko, Praha) a zároveň jsem na nich i posuzoval, ale z letošní výstavy v Lipsku jsem byl zklamán. Výstava byla velká a méně přehledná, bez specializace. Díky tomuto množství je výstava obsazena méně kvalitními zvířaty určenými k prodeji. Ke koupi bylo nabídnuto 65 % zvířat. To nepovažuji za dobrou prezentaci chovatelů. Přední chovatelé výstavu neobeslali, protože neměli zájem prodávat na tomto trhu zvířat a raději se prezentují na vrcholné výstavě VDT. Obdobně se zachovala špička chovatelů BV.

Víme, že chováte i prácheňské káníky. Jak jste viděl toto plemeno na výše uvedených výstavách?

Tato otázka mě trochu zaskočila. Moje odpověď nebude dobře přijata našimi chovateli, kamarády z řad vystavovatelů prácheňského káníka (PK). V minulých létech byli do Německa vyvezeni nejlepší jedinci PK, ale i celé chovy, zvláště běloocasí. Výsledkem je dnešní stav PK v Německu. Když k tomu přidám vysoce kvalitní krmení a přístup chovatelů k tomuto krásnému holoubku, musím konstatovat, že vystavení PK v Norimberku byli výborní, jednotní v typologické dokonalosti u všech jednotlivých variet. Také je nutné vyzdvihnout dobrou přípravu na výstavu ze strany německých chovatelů. Naši PK mají již dnes problémy v typu, velikosti a zbarvení. Mám obavu, že pro zlepšení PK budeme muset naše PK vylepšit dovozem kvalitních jedinců. Škoda, je to stejná situace, jako byla v minulosti u hanáckých voláčů, českých voláčů sedlatých rousných, BV, českých čejek a lysek.

A co říci na závěr k tomuto zamyšlení o holubářském životě u nás i v zahraničí? Když jsme začali toto povídání veršem z kultovní písně českých holubářů s názvem Holubí dům, známou v podání sametového chrapláku Jiřího Schelingera, jistě nikoho neurazí, když si závěrem zabroukáme pár jejích veršů.

Zpívám ptákům a zvlášť holubům, stával v údolí mém starý dům. Ptáků houf zalétal ke krovům,
měl jsem rád holubích křídel šum. Vlídná dívka jim házela hrách, mávání perutí víří prach. Ptáci krouží a neznají strach, měl jsem rád starý dům, jeho práh. Hledám dům holubí, kdopak z vás cestu ví, míval stáj roubenou, bílý štít. Kde je dům holubí a ta dívka kde spí, vždyť to ví, že jsem chtěl pro ni žít.

Text a foto

Ing. Aleš a Bc. Daniela Bukovských

Časopis Chovatel 4/2013