Holubi na České výstavě drobného hospodářského zvířectva v Litoměřicích

V letošním roce se uskutečnil 14. ročník chovatelské přehlídky v Litoměřicích. Česká výstava svou velikostí, jednořadovým uspořádáním klecí a doprovodnými akcemi dobře propagovala náš společný chovatelský koníček. Dle slov vedoucího výstavy, Antonína Schustera, se jednalo o tradiční výstavu s bohatým programem a vysokou návštěvností. Pokud se ohlédneme do  minulosti této přehlídky, probíhaly zde například i uznávací řízení pro plemenné chovy holubů a drůbeže. Otázkou zůstává, zda se dočkáme jubilejního 15. ročníku v roce následujícím. Letos dochází ke změně provozovatele výstaviště a s tím i k úpravě výstavních plánů. Noví vlastníci zamýšlejí v příštím roce rozsáhlou rekonstrukci.

 Pokud Česká výstava drobného zvířectva v Litoměřicích bude pokračovat, mohla by se do budoucna posílit její role. Společně s obdobnou výstavou pro moravskoslezské země v Přerově, by vznikly dvě národní přehlídky. Obě výstavy by byly chovatelům z jednotlivých regionů blíže a tím i výhodné z ekonomického hlediska. To platí i pro plemenné chovy. Zvláště pro chovatele z Moravy a Slezska je těžko pochopitelné, proč by při obhajobě PCH měli mít v průměru větší svozovou vzdálenost a tím horší podmínky a vícenáklady. Přehlídky z Litoměřic a Přerova by vytvořily „podhoubí“ pro zdravou konkurenci a možná i soutěživost. Celonárodní výstava by se mohla konat, podobně jako evropská výstava, jednou za dva až tři roky. Zajisté by se měla střídat mezi oběma regiony a mohla by být společná s některým sousedním státem. Jako nejpřirozenější varianta se jeví společná celostátní výstava se Slovenskem. Jistě mnoho  chovatelů má pěknou vzpomínku na dobře uspořádanou evropskou výstavu v areálu výstaviště v Nitře. Otázkou zůstává doprava na takové vzdálené expozice. V dnešní ekonomicky složité době je dovoz zvířat pro většinu vystavovatelů limitujícím faktorem. Pozitivní příklad můžeme uvést z letošních Litoměřic. Dopředu avizované svozy zvířat zdarma na tuto výstavu dobře fungovaly a z vlastní zkušenosti musíme říci, že na velice profesionální úrovni. To je opravdová pomoc pro rozvoj výstavní činnosti a chovatelství vůbec.

 Na výstavě bylo předvedeno 1760 zvířat od 202 chovatelů. Novinkou bylo Mistrovství České republiky v králičím hopu. Vedle klubové expozice severočeské speciální výstavy Klubu chovatelů holubů českých staváků, mohli návštěvníci obdivovat speciální výstavu Klubu chovatelů holubů českých bubláků a klubovou expozici králíků stříbřitých malých. Doprovodnou akcí byla 1. výstava potkanů a myšek, výstava morčat (2nd Double Cavy Show Litoměřice) a expozice teddy králíků. Výstavu dále zpestřovala přehlídka nutrií, expozice selského dvora a prezentace Klubu chovatelů bažantů, okrasného, vodního ptactva a holoubků. Na výstavě působil i herpetologický kroužek, kde jeho členové předvedli své odchovy hadů a dalších terarijních zvířat. Po výčtu těchto doprovodných akcí je třeba říci, že Česká výstava v Litoměřicích byla dobrým místem pro setkávání lidí s chovatelskou zálibou. Kromě přátelského posezení starých kamarádů byly Litoměřické výstavní haly zajisté místem, kde byly navázané nové chovatelské vztahy a přátelství. A to je vedle klasické výstavní činnosti hlavním posláním těchto chovatelských přehlídek.

 Expozice holubů byla ve dvou výstavních halách. V patře pavilonu D jsme mohli obdivovat již tradičně celostátní výstavu chovatelů bubláků. Vystaveno bylo 182 holubích muzikantů osmi plemen. Posouzení provedli Vladimír Záhora, Josef Erlich a spoluautor článku. Nejvyrovnanějším rázem českých bubláků v letošním roce byla kolekce černého zbarvení. V ní dominovala zvířata přítele Miroslava Červeného. Již tradičně byly dobře hodnocené rázy modré řady a to především chovatele Miroslava Féra. Nejlepším holubem výstavy byl český bublák hnědý stříkaný chovatelky Elišky Krauzové. Na jedince oceněněného 96 body obdržela pohár P13, nejlepší holub ČVHDZ 2012 – národní plemeno. Vedle početné expozice českých bubláků jsme na výstavě mohli obdivovat mohutné bubláky bucharské. Zde v kvalitě dominoval barevný ráz žlutý. U německých bubláků nad ostatními jedinci vynikal holub v černé barvě. Měl nádherné pernaté ozdoby, dobrou postavu a barvu. Nejlepší jeho předností byl rous. Byl kruhovitě rozložený kolem prstů ve třech vrstvách nad sebou. Peří rousu bylo dlouhé, pevné, husté a nepoškozené. Tento holub se blížil k opravdovému ideálu. Rousné muzikanty dále zastupovala plemena bubláka jednovrkočatého, bernburského a vogtlandského. Z bezrousých jsme mohli obdivovat větší kolekci franckého bubláka a pouhé čtyři kusy bubláka altenburského žlutě plavého.

 Hlavní expozice holubů se nacházela v prostorném  pavilonu, označeném K. Na výstavě bylo předvedeno 28 plemen mnoha barevných a kresebných rázů. Početnou kolekci národních plemen předvedli chovatelé českých čejek, moravských pštrosů a brněnských voláčů. Menší, ale kvalitní byla expozice českých bagdet ve třech rázech. Z ostatních plemen dominovali robustní kingové, NVH a holub rys. S vysokým počtem výluk se potýkali texani s vadným zbarvením očí. V minulém vzorníku nebyl limit na barvu oka. V novém vzorníku je požadováno oko oranžové. Bodování této části výstavy provedlo 10 posuzovatelů pod vedením Stanislava Brüknera. Jelikož je zároveň vedoucím Severočeské pobočky chovatelů českých staváků, položili jsme mu několik otázek.

 Jak jsme se už zmínili, byl jsi hlavním garantem posuzovatelů holubů na litoměřické výstavě. Můžeš zhodnotit expozici holubů v hale K?

Vystaveno bylo cca 800 holubů, z toho tvořili téměř polovinu holubi klubu bubláků a českých staváků, kteří zde měli již tradičně své speciální výstavy. Už tento fakt zaručoval vyšší úroveň holubů a v praxi se to potvrdilo. U obou národních plemen byli předvedení holubi s předních zemských chovů. Ve všeobecné části se i díky meziokresní soutěži prezentovali přední chovatelé. Na přehlídce bylo na co koukat a i v soutěžích jsem zaznamenal mnoho chovů s vynikajícími holuby. Důkazem vyrovnanosti a kvality kolekcí je skutečnost, že například u českých staváků byl rozdíl mezi 1. a 5. místem v pořadí soutěže pouhý jeden bod!

Na přehlídce bylo mnoho kvalitních zvířat. Kteří jedinci vynikali z vystavených holubů a jaké obdrželi ceny.

 U takto vyrovnaných chovů je vždy problém udělit poháry pro jednotlivce. Na jeden pohár aspiruje alespoň 10 abonentů. Výběr z několika diametrálně odlišných plemen není a nikdy nemůže být spravedlivý. Jde o to upřednostnit spíše méně chované rázy nebo mladé chovatele a dát jim motivaci do budoucích let. Proto nebudu jmenovat konkrétní nejlepší jedince. Toto bych si dovolil pouze v rámci speciálky českých staváků, což určitě učiním.

 Co říkáš výstavě po organizační stránce?

 Z mého pohledu bylo letos znát, že se děvčata z firmy Výstavy s. r. o. naučila vše potřebné k organizování výstav s chovatelskou tématikou a vše zvládla už bez naší větší angažovanosti. Bohužel teď, když vše bylo secvičeno a začalo to dobře šlapat, tak výše jmenovaná firma na výstavišti Zahrada Čech coby provozovatel končí. Ani tento fakt neovlivnil profesionální přístup vedení výstaviště ani zkušených garantů a vedoucích expozic. Většina nás byla sice poznamenaná skutečností, že realizační tým pracuje naposledy, ale na kvalitě a přístupu k vystaveným zvířatům a návštěvníkům se nic nezměnilo.

Výstava byla v polovině října. Byla většina vystavených zvířat už přepeřená?

Samozřejmě, že v tomto ročním období nebyli holubi ještě v plné výstavní kondici a to zejména v struktuře peří a celkové opeřenosti, kterou bych odhadl v průměru na 80 %. Nejčastěji vystaveným holubům chyběly ruční a loketní letky a často jsem pozoroval nedorostlé a neuspořádané ocasy. Termín České výstavy v Litoměřicích byl několikráte řešen, ale vzhledem k ekonomické důležitosti doprovodných programů venku mezi pavilony, nešlo posunout přehlídku do optimálnějšího pozdějšího termínu!

Český stavák je tvojí srdeční záležitostí. Kolik bylo prezentováno těchto volatých krasavců na klubové výstavě?

Vystaveno bylo 172 kusů českých staváků od 18 členů klubu a 2 nečlenů. Musím s politováním konstatovat, že chybělo 16 vystavovatelů z řad členů severočeské pobočky! Vím, že u dvou byly důvody ryze zdravotního charakteru, ke kterým bohužel pár dnů před výstavou přibyl jindy velmi aktivní pokladník severočeské pobočky Klubu chovatelů českého staváka přítel Pavel Maglen, který utrpěl těžká zranění při autonehodě. Tímto mu přeji jménem všech staváčkářů co nejrychlejší a hlavně úspěšnou léčbu a rehabilitaci. Na druhé straně někteří členové klubu, kteří při svých plamenných řečech na schůzích a diskusním fóru na i Fauně, v praxi opět nepředvedli žádné chovance. Jak říkám skutek utek!

Český stavák oplývá mnoha barevnými a kresebnými rázy. Když porovnáme vystavené jedince dnes a před 15 lety došlo k nějaké změně?

 Určitě ano, některé rázy udržují chovatelé na stále vysoké úrovni po dlouhá léta. Jedná se především o staváky stříbřité sedlaté, žluté bělokosé, modré bělokosé a modré sedlaté. Zlepšení oproti minulosti vykazují černí sedlatí, kde až chovatelé zvládnou před výstavní přípravu a povolené úpravy kresby, bude hodnocení holubů ještě výraznější. Objevili se i pro nás Severočechy vzácní bílí červenopruzí a bílí plnobarevní. V minulosti jsme byli především pobočkou bělokosů a sedlatých. Nárůst kvality byl i u žlutých, červených a černých barevných rázů tygrů přítele Josefa Staňka. Úroveň předvedených staváku byla uspokojivá a odpovídala postavení jednotlivých chovatelů v rámci celého zemského chovu českého staváka.

V časopise Chovatel byly uvedeny vzácné rázy národních plemen. Máte ve vašem klubu chovatele a šlechtitele těchto holubářských lahůdek?

 Z vzácných, málo chovaných plemen, mohu jmenovat červené bělopruhé a bilé červenoprsé staváky  přítele Vladimíra Záhory , modré kapraté rovné přítele Alexandra Straky, modré kapraté bělokosy přítele Bothy a mé maličkosti, žluté bělokosy přítele Vladimíra Ofnera a mé modré koncové.

V jakých znacích vynikali vystavení staváci a jaké se objevovaly nejčastější chyby na posuzovacích lístcích?

 V naší pobočce se razí moderní, líbivý typ staváka s delším krkem, kteří mají i vynikající volatost. Při jejich hodnocení je ovšem nutno mít na zřeteli, že nesmíme zapomínat na typické utváření hlav, šířky a délky zobáku. V těchto pozicích bohužel některá zvířata ohodnocena 94 body a výše, mou představu nesplňovala. To samé platí pro základní barvu a lesk. Opět bych apeloval u vysoce hodnocených holubů na prošlechtěnost v těchto dvou plemenných znacích. Pro mne chovatele a zároveň posuzovatele holubů má tu nejvyšší chovatelskou cenu a tím i výstavní hodnotu jedinec s dobrou barvou, leskem a svitem. Nejde se schovávat za stavění. Když posuzujeme holuba ve výstavní kleci, jsou hodnotící kritéria jiná. Samotné stavění lze zkontrolovat pouze na dvoře u chovatele. Toto by měla být priorita hlavního výboru a kontrolované a prověřené chovy by mohla zvýhodňovat v rámci klubových soutěží, ale toto je na samostatný článek, jelikož otázka letu se řeší po celou dobu existence klubu českého staváka, tedy od roku 1924.

Kteří holubi obdrželi na výstavě v Litoměřicích nejvyšší ocenění?

Vynikajících holubů byla spousta, hlavně mne potěšilo že byly uděleny dva poháry mladým chovatelům bubláků a to pohár pro nejlepšího jedince národního plemene pro mladou chovatelku Elišku Krausovou  za českého bubláka hnědého tygra a pohár pro nejlepšího holuba mladého chovatele Víta Bukovského za bubláka altenburského žlutě plavého. Dále byl udělen pohár pro nejlepšího samce České výstavy příteli Josefu Hrbkovi za českého staváka modrého lysého a nejlepší holubici České výstavy příteli Petru Musilovi za moravského pštrosa žlutého. Dále bylo uděleno v sekci holubů dalších 27 pohárů a 52 čestných cen. Poháry vyšli na každého 30 holuba a čestná cena na každého patnáctého. Za toto velké množství cen patří velký dík pořadateli i soukromým dárcům!

Vím, že uskutečnění jubilejní 15. výstavy v příštím roce není jisté. Je z tvé strany podpora pro pokračování?

Z mé strany je podpora pro pokračování Českých výstav v Litoměřicích maximální a myslím, že mohu mluvit za všechny členy severočeské pobočky Klubu českého staváka, jelikož důstojnější místo v severních Čechách pro naši speciálku nemáme! V zájmu všech chovatelů se pokusíme vstoupit do jednání s novým provozovatelem výstaviště a společně s OO Litoměřice i OO Děčín a pokusit se zajistit další ročník České výstavy. Jak všichni dobře víme, všude přítomná ekonomika rozhodne ve finále o životnosti této akce. Závěrem bych chtěl všem, kteří tuto akci podporují velmi poděkovat.

Text a foto Ing. Aleš a Bc. Daniela Bukovských

časopis Chovatel 1/2013