14aaa

jste zde: úvodní » Publikované články » Vzpomínka na chovatele Františka Suchánka


Vzpomínka na chovatele Františka Suchánka

 Publikováno v časopise Chovatel 12/2016

Chtěli bychom zavzpomínat na osobnost, která táhla chovatelskou káru ještě v dobách starého mocnářství. Učitel, spisovatel, překladatel a odborný publicista František Suchánek se narodil 21. února 1841 v Humpolci. Jeho životní pouť se završila 12. listopadu 1896 v Pardubicích. Dožil se 55 let. Letos si připomínáme 120 výročí od jeho úmrtí. Shodou okolností je tomu také 175 let od jeho narození. Jeho otec byl hospodářským úředníkem na panství heráleckém. Díky své dobré pozici mohl nechat studovat nadaného syna pod patronátem svého bratra Jana Suchánka. Ten působil jako farní učitel v Golčově Jeníkově. Nižší gymnázium vychodil v Německém Brodě. Vyšší gymnázium vystudoval ve Starém městě v Praze. V roce 1859 byl zapsán na učitelský ústav v Novém městě. Po úspěšném zakončení školy začal svoji kantorskou kariéru v Bestvini u Chotěboře. Působil také na Plzeňsku a Rokycansku. Zde prvně využil svého literárního nadání. Od roku 1868 publikoval národohospodářské články v Plzeňských novinách.  Většinu svého profesního života strávil, díky své manželce, na škole v Pardubicích. Ta nemohla „uvyknouti“ vesnickému životu na obecné malotřídce. Ve městě perníku obdržel několik pochvalných uznání od c. k. školní rady, kde později také zasedal. Angažoval se také v zastupitelstvu Pardubic. František Suchánek napsal mnoho povídek a odborných knih. Z našeho oboru můžeme jmenovat Hospodářské drůbežnictví na základě našich poměrů a potřeb a Koza a její chov. Pro potřeby výuky hospodářských dovedností na měšťanské škole napsal publikaci Praktické tabulky k vypočítávání úroků a O míře a váze metrické. Další publikace byly zaměřené na dospívající mládež. Můžeme jmenovat například Tři brčadla a jeden kroužek, V havraňské myslivně, Marie Vltavská, Osadníci kanadští, Smíření a mnoho dalších. Literát také překládal z angličtiny a němčiny díla tehdy známých autorů. Nejznámější byl román Padělaný klíč a Malí prodavači Neapolští.

Hlavním jeho počinem pro naši odbornost bylo založení magazínu Kuří dvůr se sídlem v Pardubicích. Časopis vznikl v květnu 1889 ve spolupráci s Janem Markalousem. Jeho společník byl velkým statkářem, starostou Pardubického okresu a delegátem do zemědělské rady království Českého. Spolu se Suchánkem se spolupodílel na vystavění pomníku vynálezcům ruchadla, bratrancům Veverkovým. Slavnostně byl odhalený 8. září 1883. V podvečer této význačné slavnosti se poprvé rozzářily elektrické žárovky českého vynálezce Františka Křižíka v ulicích Pardubic a nahradily dosavadní světlo petrolejových lamp. Časopis přestal vycházet v roce 1897. Na něj navázal velkoformátový časopis Svět zvířat se sídlem v Praze nad Klamovkou.

Kuří dvůr patří mezi vzácné exponáty knihoven u nás. Jejich počet by se dal spočítat na prstech jedné ruky. Asi jedinou institucí honosící se kompletním souborem, vedle špatně přístupné Národní knihovny v Klementinu, se zdá být Zemědělské vzdělávací poradenské centrum na Vinohradech v Praze. Jeho součástí je Knihovna Antonína Švehly. Ta je pojmenovaná podle význačného politika a agrárníka. Díky pletichám tehdejších prvorepublikových politiků vykonával v období mezi válkami třikrát funkci ministerského předsedy. Jelikož držíme pouze poslední tři ročníky vzácného periodika, využili jsme jejich služeb a zbývající ročníky jsme pomocí kvalitního fotoaparátu převedli do digitální podoby. Je třeba říci, že chovatelské badatelství je nesmírně náročné na čas trpělivost. A to nemluvíme o krkolomném parkování v rezidenční zóně blízko knihovny. Závěrem našeho povídání o Kuřím dvoře se zmíníme o jeho redaktorech. Pomocí inkoustu a husího brku do něj vnášeli své myšlenky především František Suchánek, Karel Škoda a Matěj Hlinecký. První dva redaktoři byli především drůbežáři. Poslednímu tlouklo srdce hlavně pro holuby. Obsahově nejzajímavější byl časopis pod vedením holubáře Matěje Hlineckého, na konci své existence.

Kuří dvůr byl pravděpodobně prvním česky psaným časopisem věnujícím se pouze hospodářským zvířatům. Dá se říci, že se jednalo o studnici plnou chovatelských informací druhé poloviny 19. století.  Před ním vycházelo ještě několik česky psaných periodik se zaměřením na hospodářství. Chov drobných zvířat v nich představoval okrajové téma. Asi nejstarší časopis vycházel v létech 1831-1916. Nazýval se Živa. S přestávkami se udržel až do současnosti. Přestože se jednalo, dle editorialu Jana Evangelisty Purkyněho z roku 1835, o časopis „přírodnický“, z našeho oboru v něm mnoho informací nenalezneme. Časopis vydávala Matice česká. Do listů přispíval také profesor botaniky Ladislav Čelakovský, syn básníka národního obrození Františka Čelakovského. Zajímavé příspěvky byly z pera cestovatele, indiánologa a kaktusáře Alberto Vojtěcha Friče. Dopisovatelem byl také holubářům známý František Špatný. V příspěvcích se však věnoval rybníkářství. Určitou výjimkou byl článek Karla Lambla z roku 1860 o české slepici a jejím porovnání s anglickými krslíky a obřími slepicemi kočinčinskými. Před Kuřím dvorem vycházel ještě, počínaje rokem 1876, časopis Zvířena. Později byl přejmenovaný na Melišův rozhled. Jeho vydavatelem byl majitel restaurace a hudební teoretik Antonín Emanuel Meliš (1831 – 1916). Výčet zemědělských periodik není stále u konce. V létech 1838 – 1848 vycházel časopis Poučné a zábavné listy pro polní hospodáře a řemeslníky. Na ně navazovaly listy s názvem Týdennjk pro polnj, lesnj a domácj hospodářstwj ku prospěchu stawu rolnického. Slova uvedená v názvu časopisu nezapřou přežitý bratrský pravopis. Týdeník vycházel od roku 1851 a ve funkci šéfredaktora působil lékař, přírodovědec, politik a novinář Dr. Filip Stanislav Kodym (1811 – 1884).  Byl průkopníkem české zemědělské žurnalistiky. Život časopisu ukončila pověstná rakouská cenzura. Od roku 1854 byl nahrazený Hospodářskými novinami.

Po krátké exkurzi chovatelskými periodiky 19. století se vrátíme k Františkovi Suchánkovi. Spolu s Karlem Škodou a Matějem Hlineckým spoluzaložili Spolek pro zvelebu drobného užitečného zvířectva v Pardubicích. Během jejich života patřili mezi přední funkcionáře. Prvním předsedou byl však zvolený veledůstojný děkan P. Sloup. Členové spolku podporovali plemenářskou práci. Výsledkem byla produkce čistokrevných a kvalitních násadových vajec z uznaných chovů. Ty dodávali po celé rakouské říši a také do cizozemska. V roce 1895 vyexpedovali vejce například do Bělehradu v Srbsku, Voroněže a Petrohradu v Rusku a do zámořského Viskonsinu ve Spojených státech severoamerických.

Další jejich aktivitou bylo výstavnictví.  První přehlídku s celostátní působností, zorganizovali v roce 1896. Zvířata byla vystavena v klecích v kryté vojenské jízdárně v Pardubicích. Dalším jejich společným počinem bylo publikování prvního známého vzorníku plemen drůbeže v časopise Kuří dvůr. Jeho součástí byl vzorník české slepice. Vzorník plemen a barev byl pomocníkem především posuzovatelům a chovatelům. Stejným způsobem, ale v menším rozsahu, byly zveřejněné také vzorníky okrasných holubů.

V časopise vycházel na pokračování Stručný slovníček pro pěstitele drobného zvířectva. Rejstřík byl zacílený na nová plemena zvířat. Na svoji dobu byl velmi pokrokový. Bohužel se nedočkal dokončení. Jeho autorem byl František Suchánek. Spolu s Karlem Škodou zavedli u nás tzv. „Pardubický kroužek“. Od roku 1895 se můžeme na chovatelských přehlídkách setkat s drůbeží a holuby označenými aluminiovým kroužkem.

 V dříve zveřejněných příspěvcích v časopise Chovatel jsme se zmínili, že František Suchánek byl na chovatelských přehlídkách často jmenován referentem nebo jurorem. Patřil do tehdejšího posuzovatelského sboru. Nebyl pouze teoretikem, ale zvířata aktivně choval. Vrcholem jeho soudcování byla účast na výstavě drůbeže v Praze pořádaná k stému výročí první průmyslové výstavy (1791).  Za vzorně odvedenou práci při posuzování drůbeže na pražské jubilejní výstavě v roce 1891 byl oceněný poděkovacím dopisem a čestným darem 50 zlatých. Za snahu o povznesení českého drůbežnictví a chovatelskou literaturu obdržel diplom zemědělské rady.

Na závěr si dovolíme zajímavou citaci z jeho nekrologu: „Rozloučili jsme se opět s jednou povahou svéráznou, kteráž neměla v životě na růžích ustláno. Kteráž místo vděku klidila různá příkoří i od těch, jimž nikdy vody nezkalila. Budiž mu lehká ta milá česká země! Památka potrvej mezi námi!“

Text a foto

Ing. Aleš a Bc. Daniela Bukovských

Foto:

1-František Suchánek, vydavatel a redaktor periodika Kuří dvůr. Vycházel v letech 1889 – 1897

2-Portrét Františka Špatného (1814 – 1883), autor knihy Holubářství v Čechách, dopisovatel do časopisu Živa (vydávaný od roku 1831 až do současnosti) o rybníkářství, zdroj Wikipedie

3-Kniha Hospodářské drůbežnictví napsaná Františkem Suchánkem

4-Busta agrárníka Antonína Švehly, trojnásobného předsedy vlády v době tzv. První republiky

5-Následníkem chovatelského periodika Kuří dvůr byl časopis Svět zvířat

6-Kompletní soubor vázaných časopisů Kuří dvůr ve studovně Knihovny Antonína Švehly na Vinohradech

7-Melišův rozhled navazoval na časopis Zvířena vydávaný od roku 1876

8- Titulní stránka periodika Kuří dvůr se vzpomínkou na svého redaktora Františka Suchánka

9-Úvodní stránka Kuřího dvoru z roku 1891

 

 

foto  - 6704foto  - 6705foto  - 6706
foto  - 6707foto  - 6708foto  - 6709
foto  - 6710foto  - 6711foto  - 6712

Vytisknout stránku

Adresa
Zemědělská usedlost
Klatovská 56/384
321 00, Plzeň - Litice

Tel: +420 603 538 950, +420 604 237 944
E-mail: zoofarma@seznam.cz

Mapa

Aktuality - Novinky

První vlaštovka u nás jaro nedělá...

vydáno:23.03.2019

img

Letos přiletěly vlaštovky brzy. Na drátech cvrlikaly, švitořily už 23.3.2019.Loni jsme...

»více

Chovatelská přehlídka v Kolešovicích 8.-10.2.2019

vydáno:00.00.0000

img

Starobylá budova bývalé fary hostila počátkem února chovatelskou přehlídku.Několik fotografií...

»více

"Venčení" poníků

vydáno:19.01.2019

img

                                                                                                 ...

»více

»archiv novinek

© Všechna práva vyhrazena ZOOfarma - činčily

Tvorba webových stránek ANT studio.cz