Stříhání ovcí plemene charollais v Liticích.

Jarní stříhání vlny mistrem České republiky

Každé jaro celé naše stádo ovcí podstoupí stříhání vlny a pravidelné očkování proti vnějším a vnitřním parazitům. Vzhledem k tomu , že bahníme až od 1. 4. , je pro nás březnový termín ideální. Narozená jehňata budou mít tak lepší přístup ke strukům a nebude jim v sání mateřského mléka překážet nadbytečná vlna.

Už několik let nám ovečky pravidelně stříhá Karel Švarc, který je v tom naprostý profesionál. V loňském roce se stal ve stříhání ovcí dokonce mistrem České republiky . Je velmi zajímavé sledovat , jak mu práce jde od ruky. Pro fixaci ovcí používá speciální hmaty, po nich ovečky sedí poslušně , jak dámy u holiče. A ono popasovat se s naším plemenným beranem Pepíkem, který má úctyhodných 150 kg, opravdu není snadné.

Postup stříhání je následující : ovečky zaženeme do fixační chodby a odtud je postupně můj muž odchytává a vodí ( leckdy je spíše voděn) k ostříhání. Pak následuje prohlídka zdravotního stavu, kontrola stupně březosti a očkování. Každou ostříhanou ovci zapíšeme podle identifikačního čísla a pokud chybí některé ušní znamky ,k čemuž dochází bohužel poměrně často, následně je doobjednáváme.

Pohled na ostříhané stádo je dost úsměvný. Zajímavé také je , že jehňatům trvá dost dlouho ,než poznají svou matku. Opuštěně bečí a hledají ji. Až podle jejího bečení matku opět poznají.

Jedna ovce v našem stádě je raritou. Je to celočerná čistokrevná bahnice plemene charollais. Asi před šesti lety se nám naskytla možnost ji zakoupit v ZD Nečtinech, ani chvilku jsme neváhali. Byla celá černá jako uhel, přitom toto plemeno je světlé bez znaků. A tak od té doby máme svou černou ovci ve stádě. Zajímavé je ,že během léta na sluníčku zesvětlá a je celá hnědá. Letos po ostříhání , jsme byli také překvapení jejím šedomodrým odstínem těla s občasnými černými pruhy.

V loňském roce jsme měli jednu bahnici s jehnětem za humny a v sadu za zemědělskou usedlostí. Používáme jí jako živou sekačku travnatých ploch. Ovečka pochází z dvojčat narozených v pozdním létě. Se svojí sestrou byla umístěna v živém betlémě před gotickým kostelem v Liticích. Tato ovce byla v loňském roce napadena v sadu psem a vznikla jí ošklivá rána na pleci. Délka šití byla asi 40 cm. Hojení se zkomplikovalo napadením rány larvami much. Vše se nakonec úspěšně vyhojilo. Jaké bylo naše překvapení,když jsme při stříhání vlny neobjevili ani památky po jizvě. Opět se potvrdilo,že ovce je náchylná na infekce a tetanus,ale pokud přežije velice dobře se hojí.

Ostříhané ovce se drží ve stáji a neradi chodí ven. V letošním roce téměř celou zimu paseme ovce v okolí ovčína. Jsou zvyklá na pravidelné pasení mimo ohrady. Po příchodu na farmu na ovce zapískám otevřu branku a jdeme tak na 40 minut na okruh bývalým areálem statku. Nejraději se pasou ve výběhu pro jezdecké koně a v bývalé silážní jámě. Plevelům a okusu různých keřů dávají přednost. I v zimě okusují větvičky a suché byliny. Když některý den ovce pouze nakrmím senem a nemám čas na pasení rozmrzele bečí. Ovce si na pasení ve volné krajině zvyknou a i bez ovčáckého psa jsou ovladatelné. Stádo i s jehňaty tvoří asi 60 ks. Ovce nevede beran,ale starší bahnice.

V letošním roce budeme bahnit až od prvního dubna. Na pastviny budeme stádo vypouštět až v květnu. Při bahnění mimo stáj nám jehňata odnášejí lišky. Stalo se nám,že sebrali přes noc i dvojčata. Přestože bydlíme v blízkosti města, lišek je v bývalém areálu statku díky úkrytům hodně. V minulosti se liška usídlila i na půdě ovčína a proto jsme požádali místní myslivce o její likvidaci. Ovce jsem pro jistotu zavřel do stáje. Nimrodi důchodového věku obestoupili stáj s obeznanou liškou a začala mela. Střel bylo jako u Verdunu,ale liška bez zkřiveného chlupu unikla mezi střelci.

Hlavně,že přežily ovečky.

Ing. Aleš Bukovský,

www.zoofarma.cz

tajemník krajského sdružení SCHOK Plzeňského kraje

Zpravodaj SCHOK-2007