Česká slepice zlatá kropenatá

Na vrcholnou chovatelskou přehlídku, pořádanou v jazykově blízkém Slovensku, jsme se těšili bezmála tři roky. Výstava se konala 20. -22. listopadu v loňském roce. Čas je neúprosný a od uzavření bran nitranského výstaviště již uběhlo několik měsíců. S odstupem času můžeme bilancovat otisk tohoto chovatelského svátku v našich myslích.

V příspěvku se chceme zaměřit na doprovodné akce na Evropské výstavě. Na Slovensku jsme strávili několik dní a přeci jenom jsme měli více času vnímat výstavu jako celek. Přehlídka byla velice rozsáhlá. Běžní návštěvníci měli možnost prohlédnout pouze malou část vystavených zvířat. Většinou se zaměřili na své oblíbence a ostatní expozice pouze letmo proběhli. Plynoucí čas a následná únava, jsou neúprosnými limity toho, co můžeme na výstavě obsáhnout.

A pro zajímavost, jak dlouho by trvala kompletní prohlídka? Vzali jsme si do ruky kalkulačku a chvíli počítali. A k čemu jsme dospěli? Tak čistě teoreticky, pokud by chtěl návštěvník vidět všechna zvířata na výstavě a zdržel by se u každého jednotlivce zhruba dvě minuty, prohlížel by expozice celý měsíc. A to ve dne i v noci. Avšak výstava trvala pouze tři dny. A to by bylo těžko zvládnutelné sousto i pro ortodoxního chovatele s daleko rychlejším tempem prohlídky.

Na Evropské výstavě v Nitře nás zaujala atmosféra okolo prodeje zvířat. Z vlastních zkušeností musíme potvrdit, že po otevření takovýchto vrcholných výstav, dochází k neuvěřitelné vřavě. Nitra rozhodně nevybočovala. Nákup omezeného množství kvalitních chovných zvířat je opravdu silnou motivací. U prodejních míst v pavilonu M2 se po otevření výstavy vytvořila během několika minut neuvěřitelná fronta. Při pohledu na vzniklé boží dopuštění si mohla starší generace zavzpomínat na dobu před dvaceti lety, když do obchodů dorazilo nedostatkové zboží. Ve vzniklé frontě panovalo právo silnějšího. Především polští chovatelé se uměli v tomto mumraji prosadit. Chybějící katalog rozhodně vlastní nákup neurychlil. Po chvilce začal prodej kolabovat.

Situaci se rozhodla vyřešit mladá slovenská prodejkyně. Vylezla na desku prodejního pultu, táhnoucího se přes všechna platební místa a rázně se rozhodla udělat chaosu přítrž. Svým plamenným projevem a energickou chůzí vytlačovala zdivočelé nakupující a odkazovala je do patřičné vzdálenosti. Ve vlnící se frontě koupě chtivých návštěvníků to hučelo jako v úle. K prodejním místům se postupně vracel řád a disciplína. Kdo přesto neustoupil, toho hřímající „Johanka z Arku“ osobně usměrnila.  Co dodat? Na trojčící chlapy platí rázná ženská ruka. Vždyť většina z nich má vlastní zkušenosti z domova. Bez žen by mužský živel prostě nefungoval…  Ale pojďme k dalším zajímavostem, které jsme zaznamenali na evropské přehlídce.

Vedle vystavených zvířat dotvářely neopakovatelnou atmosféru výstavy i výše zmíněné doprovodné expozice. Na výstavě jsme zaznamenali originální dekorace z přírodních materiálů, různé ikebany a květiny na propagačních voliérách chovatelských klubů. Určitě zaujaly stylizované postavy lidí z proutí a pletené košíky o průměru přesahující dva metry, doplněné slaměnými strašáky a rozbalenými klasy kukuřice. V pavilonu K se nacházely stánky chovatelských svazů Evropské unie, kde, mohli návštěvníci obdržet propagační materiály, informace o zajímavostech původních plemen, upoutávky na národní a speciální výstavy a potřebné informace o tomto chovatelském Babylonu. Kromě prodejců různých chovatelských potřeb, krmiv a služeb nás zaujala bohatá přehlídka propagačních expozic jednotlivých klubů. Asi nejvíce ukázkových voliér a informačních tabulí měli holubáři. A jak jsme jejich prezentaci viděli?

Atmosféru světnice v roubené chalupě nabízela expozice českého voláče sivého. Lavice přímo vybízely k přátelskému posezení vyznavačů tohoto českého volatého holuba. Zahraniční návštěvníci si mohli prohlédnout jednotlivé rázy na propagačních plakátech v nadživotní velikosti s texty v základních evropských jazycích.

Expozice českého staváka upozorňovala na 85. výročí založení klubu a pro VIP návštěvníky měli členové klubu připravené propagační čepice s jejich logem. Vedle stánku českého staváka jsme zaznamenali informační tabuli s nádhernými ilustracemi různých barevných rázů starvického staváka.

Na výstavě jsme obdivovali další atraktivní expozice propagujících české bubláky, komárenské rejdiče, české čejky a lysky, velké voláče, piešťanské obry, moravské pštrosy, slovenské a německé rejdiče, slepičáky a další plemena. Na výstavě bylo možné shlédnout i vzácné holubí lahůdky. Z těch méně známých plemen holubů upoutala expozice země Bosna a Hercegovina. Většina z nás ji zná především díky historii. Atentát na následníka Rakousko-Uherského trůnu Ferdinanda D´Este v Sarajevu a následný vznik první světové války byl hlavním motivem slavného románu od Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka. Tato malá expozice výše uvedeného balkánského státu propagovala národní plemena holubů. Na výstavě bylo možné vidět zenického, bijeljinského, bihačského a sarajevského rejdiče.

Na Evropské výstavě v Nitře mělo premiéru nové plemeno holubů maďarských chovatelů. Po dvacetiletém úsilí předvedli šlechtitelé Béla Polgár a Ondrej Varga rousného poštovního holuba v několika barevných rázech.

Kromě holubů nás zaujala atraktivní upoutávka na klub českého strakáče.  Expozice byla složená z výstavních klecí s králíky postavená do tvaru písmene U a květinové výzdoby. Ušáky doprovázeli dvě propagační tabule s informacemi o tomto národním plemenu.  Asi největší úspěch, zvláště u dětí, měl obrovský plyšový králík. Přehlédnout nešla široká paleta novo šlechtění zakrslých králíků z chovatelské dílny Ing. Miloše Supuky.

V pavilonu vodní drůbeže propagovaly speciální kluby česká plemena slepic, husí a krůt. Ukázková expozice s atraktivním vzhledem se nacházela na ochozu výstavní haly. V roubené chalupě, která byla součástí imitace selského dvorku, bylo možné shlédnout na obrazovce notebooku zajímavé informace o chovu výše uvedených zvířat, jejich historii a plemenářských aktivitách. Zde se návštěvníci z celé Evropy mohli seznámit s informací, že součástí českého dědictví není jenom Karlštejn, Karlův most či románská rotunda ve Znojmě, ale také původní plemena hospodářských zvířat, do kterých se otiskl um našich předků. Dnešní chovatelé převzali štafetu od svých předchůdců a jenom na nich závisí, jestli předají pomyslný kolík dalším generacím a tím se podaří uchovat tento„ živý poklad z Čech“ do budoucnosti.

A co nás na výstavě ještě zaujalo? Polští chovatelé předvedli atraktivní fénixky. Z pětimetrové výšky si lidské hemžení prohlíželi tři kohouti sedící na březových bidlech. Jejich několika metrové ocasy připomínající dlouhé pestrobarevné pentle, se téměř dotýkaly podlahy. A to se nejednalo o žádné rekordmany. Nejdelší prodloužené srpy dosáhly délky třinácti metrů. Tato drůbež byla vyšlechtěna v Japonsku. Pro svůj atraktivní vzhled se rozšířila do celého světa.

Součástí hlavní expozice drobných zvířat a exotů byla i 2. Evropská výstava mladých chovatelů pod záštitou Ministerstva zemědělství Slovenské republiky. V pavilonu S byla vystavena drůbež společně s králíky. Holubi mladých chovatelů byli umístěni v atraktivnějším prostředí haly M2 vedle expozice rejdičů.

A co říci závěrem? Až jednou otevřeme zažloutlý katalog z Nitry, mnohým z nás se vybaví atmosféra výstavy konané u našich východních sousedů. Až čas ukáže, co zbylo ze vzpomínek. Při pohledu do budoucnosti se můžeme těšit v roce 2012 na 27. Evropskou výstavu v Lipsku.

Text a foto

Ing. Aleš a Bc. Daniela Bukovských

Chovatel 3-2010