česká slepice zlatá kropenatá,česká zlatá kropenka,češka

Sexování kuřat českých plemen slepic v Ústrašicích.

Klub chovatelů českých plemen slepic v letošním roce již potřetí líhl kuřata v MTD Ústrašicích. Celý tento projekt vznikl po jednání zástupců klubu Ing. Františka Srpa a Miroslava Harčaríka s ředitelem MTS Ing. Vlastislavem Machanderem,PhD. a Ing. Věrou Mátlovou z VÚŽV v Úhříněvsi. Hlavním tématem jednání byl svoz a označování násadových vajec, líhnutí a sexování kuřat a finanční zabezpečení jednotlivých akcí. Následně byly dohodnuté chovné linie a rotace sexovaných kohoutků podle předem připraveného připařovacího plánu.

Součástí plánu centrálního líhnutí kuřat byla dohoda o evidenci chovných zvířat. Za finanční podpory Výzkumného ústavu živočišné výroby v Úhříněvsi si nechal klub v roce 2005 zpracovat nový počítačový program na registraci chovných jedinců českých slepic zařazených mezi genetické zdroje hospodářských a užitkových zvířat. Členové klubu,kteří se účastní centrálního líhnutí kuřat v Ústrašicích,mají povinnost evidovat jedince zařazené do chovných linií. Je to podmínkou pro bezplatný svoz násadových vajec,líhnutí,sexování a rozvoz vylíhlých kuřat.

Jelikož je drůbež zařazená mezi hospodářská zvířata je nutná evidence chovů v Plemenné knize drůbeže. Evidencí zvířat byl pověřený registrátor klubu,který by měl zpracovávat požadované údaje pro rodokmeny na počítačovém programu a Ing. Eliška Stejskalová z ČSCH,která potvrzuje a vystavuje rodokmeny.

Násadová vejce členové klubu dovezli na výroční schůzi Klubu chovatelů českých plemen slepic v budově ČSCH v Praze- Kobylisích. Vejce byly popsány obyčejnou tužkou podle jednotlivých kmenů a přiřazeného pořadového čísla chovatele. Někteří chovatelé líhli rodokmenně ,zvláště české slepice zlaté kropenaté zařazené do genetických zdrojů. (Tabulka číslo1). Násadová vejce by neměla být starší více než 14 dní,protože u starších vajec se snižuje líhnivost. V případě,že se chovatel rozhodl využít starší násadová vejce ,označil je písmenem S,aby neovlivňoval vyhodnocení oplození a líhnivosti v jednotlivých chovech,ale i v celé populaci.

Mezinárodní testování drůbeže Ústrašice je státní podnik nacházející se blízko města Tábora v Jihočeském kraji. Zabývá se testací užitkových vlastností drůbeže a produkční účinností krmiv pro drůbež. Zabývají se také produkcí a prodejem vodní a hrabavé drůbeže. V MTD Ústrašicích prodávají jednodenní a rozkrmená kuřata a housata . Z vlastní porážky nabízejí jatečně opracovanou drůbež. Prodávají konzumní i násadové vejce a krmiva pro drobné chovatele.

Vejce dodávaná do líhně se ukládají na plata špičkou dolů a uchovávají při teplotě kolem 15° C. V MTD Ústrašicích se násadové vejce před líhnutím dezinfikují chloraminem nebo Virkonem a váží se.

V MTD Ústrašicích používají dánské líhně Funki s kapacitou 3 x 15 000ks. Dolíheň má kapacitu 15 000 ks. Pro případ poruchy jsou zde připraveny v záloze starší líhně značky Bios. Líhne se po týdnu,aby se plně využila kapacita dolíhně. V předlíhni jsou vejce 17 dní a v dolíhni 4 dni. Vejce v dolíhni jsou umístěné v bílých dolíhňových bedničkách,popřípadě rodokmenných klíckách. Ty nám umožňují individuální líhnutí . Po líhnutí se kuřata přendavají do žlutých bedniček. Každé kuře se označuje hliníkovou rodokmennou značkou do křídla .

Počty nasazených a oplozených vajec u České slepice zlaté kropenaté líhnutých rodokmenně.

Tabulka číslo 1.

Vylíhlá kuřata jsou sexována. Pomocí japonské kloakální metody určoval pohlaví Yu Sagae z Japonska. Pochází z města Saitama v blízkosti Tokia. Kuřata dokáže třídit s neuvěřitelnou rychlostí. Kloakální metodou sexuje až 1 000 ks za hodinu. V případě peříčkové metody až 4 000 ks za hodinu. Při použití rodobarvé metody je počet ještě o něco vyšší. Z ekonomického hlediska je také zajímavá sazba za jedno sexované kuře ve výši 5,-Kč.

Pan Yu Sagae je absolventem speciální školy pro sexování kuřat v Nagoje v Japonsku. Po absolvování půlročního studia začal s prvním sexováním. Po třech letech složil zkoušky na mezinárodního sexovatele. V současné době bydlí s českou manželkou a dětmi v České republice u Hradce Králové a spolu s dalšími 3 kolegy pracuje nejen v České republice, ale i v Polsku ,Rakousku,Slovensku a Maďarsku. Úspěšnost je více než 99 %. Přesto můžu říci,že hned v roce 2005 jsem měl ve dvou případech dvě kuřata opačného pohlaví. Ale v klubu to byla ojedinělá výjimka.

Na celý proces líhnutí dohlíží vedoucí testační stanice drůbeže paní Ing. Hana Horná a její kolegyně Eva Ripplová. Vedoucí je absolventkou agronomické fakulty Jihočeské univerzity. Do testační stanice nastoupila v roce 2002. (Tabulka číslo 2).

Dalším oddělením v MTD v Ústrašicích je testační stanice husí pod vedením paní Ing. Hany Petrusové. Chovají zde několik kmenů české a landeské husy.

V testační stanici chovají ve dvou výbězích dva kmeny Českých slepic zlatých kropenatých a jeden kmen Polské zelenonožky. Z těchto chovů jsou vydávané zprávy s výsledky snáškových testů genových zdrojů.

Výsledky líhnutí českých plemen slepic

Tabulka číslo 2.

V rámci klubu je dohodnutá rotace kohoutků . Chovatelé dostanou určený počet kohoutů z předem vybraných chovů již s jednodenními kuřátky z Ústrašic. Je to služba ,která usnadní výměnu nepříbuzného chovného materiálu. Umožní chovateli odchovat si a následně si vybrat, podle svých představ, kohouty určené k další plemenitbě.

Pro rozšíření malé genetické diverzity a pro náznaky příbuzenské deprese v chovech českých slepic bylo nutné zapojení co největší části stávající populace do šlechtění a tyto následně rozdělit do několika subpopulací. J v nich zpravidla 3-5 kmenů. Jednotlivé chovy mezi sebou rotují podle předem připraveného plánu s cílem postupného oddalování jednotlivých chovů geneticky. Subpopulace českých slepic jsou vytvořeny většinou podle krajů. Tím lze do budoucna využít prostorové izolace. V principu dochází k rotaci pouze s kohouty,mateřská část populace v chovu zůstává.

Výhodou chovu českých slepic rozdělených do jednotlivých skupin je zachování genetické diverzity současné populace. V případě chovu otevřené populace českých slepic docházelo v minulosti k nákupu chovných zvířat nahodile. Při nákupu plemenného materiálu od výstavně úspěšných chovatelů se poměrně rychle zužovala genetická diverzita Fenotypově byli jedinci kvalitní,ale z hlediska genotypu hrozila deprese a častější projevení letálních genů v populaci českých slepic.

Závěrem bych chtěl říci,že líhnutí kuřat českých plemen slepic je velice náročné z hlediska organizačního,chovatelského a šlechtitelského. Proto bych chtěl poděkovat všem členům klubu a zainteresovaným stranám podílejícím se na této činnosti.

Text a foto

Ing. Aleš Bukovský

časopis Chovatel-2007