Kdo drží ochrannou ruku nad dodržováním zákonů a chovateli v Sokolově?

V další návštěvě význačných členů našeho svazu představíme čtenářům chovatele JUDr. Miroslava Svobodu z Karlovarského kraje. Jak nám již nadpis napovídá, jedná se o člověka s právnickým vzděláním. Jako okresní prokurátor (dnes ponovu státní zástupce) hájí zájmy České republiky a jejích občanů. Po náročné práci tráví volný čas na své zahradě. Jeho velkým koníčkem je chov králíků a drůbeže. Dříve se věnoval i chovu holubů. Ale v rámci dobrých sousedských vztahů od jejich chovu upustil. Organizovaný je v základní organizaci Sokolov, kde vykonává funkci předsedy.

Přítele Miroslava Svobodu jsme blíže poznali při posuzování v jejich chovatelském areálu. Pořádání místní, ale i okresní výstavy v Sokolově, zajišťuje dobře sehraný tým chovatelů pod jeho vedením. Na organizaci se podílí i ostatní funkcionáři okresu. Chovatelské debaty s přítelem Svobodou nás přivedli na myšlenku představit čtenářům, chovatelství na samém západě České republiky. Hned ze začátku je třeba zdůraznit, že tento malý kraj má svého zástupce v ÚV ČSCH, kde hájí jejich zájmy Ing. Miroslav Kroft. Společně s Herbertem Zensem a ostatními funkcionáři pořádají regionální chovatelské akce se sousedními chovateli z Německa. Čtenáře jistě zaujme, že na výstavách běžně vystavují němečtí chovatelé, kteří jsou v některých případech i členy českých základních organizací a klubů. I čeští chovatelé nezůstávají pozadu a také se zúčastňují výstav a chovatelského života v Německu. Lze konstatovat, že místní chovatelství má mezinárodní rozměr.

A jaké akce sokolovští chovatelé plánují? Za rok pořádají dvě výstavy. Jednu místní v září, druhou okresní v únoru. Dále pořádají jednu až dvě propagační akce na statku Bernard v Královském Poříčí, a to u příležitosti oslavy Dne horníků. Tyto propagační akce mají velký ohlas u laické veřejnosti a to především školáků. V dnešní době mají děti a mládež málo příležitostí se setkat s drobným hospodářským zvířectvem tak, jak bylo v minulosti běžné.

Chovatelský areál se nachází nad údolím řeky Ohře. Pro návštěvníky je výhodná i blízkost hlavního nádraží Českých drah. Vlastní areál se skládá ze dvou budov a přilehlých pozemků. První halu využívají chovatelé pro společenské účely a vlastní klubovou činnost. Najdeme zde společenskou místnost, s přilehlou kuchyňkou a sociálním zařízením. Druhá budova je větší a je dělená na čtyři části. V jedné se nachází výstavní klece pro králíky, v druhé jsou společně klece a voliéry pro holuby a drůbež, třetí místnost slouží pro výstavu exotického ptactva. V poslední místnosti mají sokolovští členové svojí kancelář.

Areál využívají chovatelé už několik desítek let. Po revoluci se díky nevyjasněným vlastnickým vztahům využívání areálu poněkud zkomplikovalo. Díky společnému pozitivnímu přístupu chovatelů, pod vedením přítele Svobody a města Sokolova, mohou chovatelé dnes využívat svůj areál a pokračovat ve své činnosti. Svými akcemi přispívají k rozvoji chovatelství ve svém městě

V dalších řádcích nám JUDr. Miroslav Svoboda sdělí své názory na klubovou činnost a chov drůbeže a králíků.

V úvodu bychom se chtěli zeptat, jestli máte nějakého následovníka ve vašem koníčku?

Ano, mám to štěstí, že můj dospělý syn, také právník, propadl vášnivě chovu drobného zvířectva. Věnuje se zejména chovu drůbeže. Chová ovšem i ovce, burské a zakrslé kozy. Vzhledem k tomu, že na pozemku u rodinného domku má rybník, věnuje se i chovu vodní drůbeže.

Kdo vás přivedl k chovatelství a kdy jste se stal organizovaným členem?

K organizovanému chovatelství mě přivedl přítel Ing. Miroslav Kroft, se kterým jsem se seznámil v rámci své pracovní činnosti. V roce 1995 se stal organizovaným členem nejprve můj syn Jan, v roce 1998 jsem se stal organizovaným členem i já. Nepochybně svůj vliv měla i moje babička, u které jsem v raném mládí trávil prázdniny. Chovala drůbež, králíky, prasata, i když především pro užitek. V roce 1957, to znám z vyprávění, měla dva páry koní.

Jaké byly vaše chovatelské začátky?

Do chovatelství jsem vkročil tzv. rovnýma nohama. Hned jsem se stal jednatelem základní organizace. Několik let jsem i působil v Okresním výboru ČSCH Sokolov.

Jak vidíte současné chovatelství?

V současné době se soustředíme především na zabezpečení chodu Základní organizace ČSCH Sokolov. Je celospolečenským jevem, že zájem o chovatelství upadá. Velmi těžko získáváme zájemce z řad mladých chovatelů, neboť všichni víme, jaké jsou zájmy dnešní mládeže. Chov zvířat vyžaduje každodenní péči a nelze se této zálibě věnovat pouze ve čtvrtek od 15 hodin, jako v chovatelském kroužku v domě mládeže.

Kolik členů má vaše organizace?

V současné době má naše ZO 25 členů. Většina z nich se věnuje nejméně dvěma odbornostem. Díky tomu se nám daří zabezpečit na okresní i místní více než 400 zvířat králíků, drůbeže a holubů. Vystavují i chovatelé z okolních organizací. Myslím, že návštěvníky zaujme především pestrost vystavených plemen.

Víme, že se zabýváte především chovem králíků a drůbeže. Můžete nám své chovance představit?

Chovám králíky a drůbež více plemen. Králíky chovám velké světlé stříbřité, vídeňské modré a šedé, kalifornské černé, kuní velké hnědé, burgundské a francouzské berany. K mnoha plemenům jsem se dostal zajímavým způsobem. Když některý náš člen skončil chovatelskou činnost v naší ZO, převzal jsem často jeho chov. Počet plemen se postupně rozrůstal až k současným sedmi plemenům.

Králíky krmíte tradičně nebo využíváte krmných směsí? Jak řešíte problém kokcidiózy v odchovu?

Králíky krmím tradičně ječmenem a ovšem. Měsíc před výstavou a 2 měsíce po
odstavu králíčat přecházím na granule. Dostatek sena a vody je samozřejmostí. Zelenou píci nedávám kvůli zvýšenému nebezpečí kokcidiózy. Té se snažím preventivně
bránit přidáváním octa do vody a po odstavu mláďat přidáváním Sulfacox-T.
Přesto kvůli střevním problémům mám dlouhodobě největší úhyny. Na druhou
stranu s myxomatózou či morem problémy nemám. Pravidelně dvakrát ročně očkuji.

Můžete nám představit váš chov drůbeže?

Obdobný vztah mám k chovu drůbeže. Na zahradě u mě uvidíte několik plemen kura, husí a kachen. Chovám vlašky černobílé, hempšírky, perličky, krůty, forverky, araukany, zdrobnělé brahmánky, sasexky, husy labutí, husy české, kachny indické běžce a kachny pižmové.

Jaké používáte postupy při krmení vodní a hrabavé drůbeže?

Žádné zvláštní recepty na krmení vodní a hrabavé drůbeže nemám, snažím se do
chovu vybrat ty nejlepší jedince a získat cizí krev. Poslouchám debaty
přátel na výstavách, kde čerpám poznatky a náměty pro zlepšení. Rovněž mám
již slušně vybavenou knihovnu různými odbornými publikacemi, které se týkají
chovu drobného zvířectva. Také neustále zdokonaluji chovatelská zařízení,
aby zvířata měla co nejlepší podmínky pro svůj vývoj a život. Kromě kupovaných
směsí, si šroty vyrábím sám, nebráním se ani zkrmování kuchyňských zbytků.

Jak dokážete skloubit svoje náročné zaměstnání s vaší zálibou?

Postupem doby jsem zorganizoval chod ve svém chovatelském zařízení tak, že v běžný den mi krmení nezabere příliš mnoho času. Řekl bych, že kdo má v paneláku psa a věnuje se mu, vyjde nám péče nastejno. Samozřejmě však o víkendech, dovolené a při pořádání výstav je tento koníček na čas značně náročný. Bez pomoci svého syna bych to určitě nezvládl. Díky jemu se mohu věnovat i svým sportovním zálibám a užívat si zaslouženou dovolenou.

Kde všude vystavujete své početné chovy a jakých výstavních úspěchů si v poslední době nejvíce vážíte?

Každoročně se snažím obsadit co nejvíce výstav v rámci zejména Karlovarského kraje. Vystavoval jsem však i na národní výstavě v Brně a v SRN. V poslední době si nejvíce cením trojnásobného vítězství po sobě na okresní výstavě králíků samců.

Zmínili jsme spolupráci s německými chovateli. Můžete čtenářům sdělit nějaké společné akce v rámci vašeho kraje, které jste již organizovali v minulosti a co plánujete do budoucna?

Spolupráce s německými chovateli je umožněna zejména blízkostí hranic se
SRN. Několik chovatelů z Klingenthalu je dokonce členy ZO Kraslice a ti pak
vystavují i na okolních výstavách, zejména v Kraslicích, Chodově, Sokolově a
Kostelní Bříze. Naši chovatelé se zase pravidelně účastní výstavy v
Hohenbergu, která je pořádána společně se ZO ČSCH Cheb. Tato výstava již ve svém
názvu "Malá přehlídka zvířat přesahující hranice" vyzdvihuje význam
spolupráce českých a německých chovatelů. V lednu roku 2009 se této výstavy
účastnilo 21 německých a 26 českých chovatelů, kteří v jednotlivých odbornostech králíků, holubů a drůbeže vystavili přes 500 ks zvířat. Úvodním slovem do katalogu
přispěla prezidentka Bavorského zemského sněmu, zemský rada Wunsiedlu,
starostové města Chebu a města Hohenberg a další představitelé společenského
a chovatelského života. Takovou podporu kdybychom měli i my v Čechách!

Ani čeští chovatelé však nezůstávají pozadu. Například ZO ČSCH Chodov, okres
Sokolov, u příležitosti 60. výročí svého založení uspořádala "Česko-německou
chovatelskou výstavu", na kterou pozvala chovatele z Oelsnitz. Tato výstava
byla pořádána s podporou měst Chodov a Oelsnitz a Česko-německého fondu
budoucnosti. Na prezentaci 139 ks králíků, 168 ks drůbeže a 117 ks holubů se
podílelo i 30 chovatelů ze SRN. Tato spolupráce umožňuje přímé srovnání
výsledků chovatelské práce našich i německých přátel a poskytuje vzájemnou
možnost oživení chovů, proto se snažíme v těchto stycích pokračovat.

Uvádíte, že vás k chovatelství přivedl přítel Kroft. Co děláte pro rozvoj naší záliby?

Snažím se svým nadšením nakazit i ostatní chovatele a získat sympatie i z řad laické veřejnosti. Se svými kolegy se zamýšlíme jakým způsobem oživit výstavy a tím přilákat další návštěvníky. Chtěl bych, aby oslovení „přítel“ mělo skutečně svůj obsah, abychom si vyměňovali bez závisti své chovatelské zkušenosti, prostě abychom žili více „spolkovým“ životem.

Pro odlehčení se zeptáme na vaše kulinářské schopnosti. Při posuzování se vždy servíruje výborná domácí buchta. To je vaše práce nebo někoho jiného?

Pokud vám při posuzování v Sokolově chutnala buchta ke kávě, byla od mé
přítelkyně. Kromě pečení zvládne i úpravu králičího a drůbežího masa a navíc
má se mnou radost i z odchovů. Příležitostně též přiloží ruku k dílu, aby
zbyl čas na procházku. Podpory nejbližších si vážím, neboť bez nich bych se
chovu nemohl věnovat na dosavadní úrovni.

Závěrem se zeptáme, co si o chovatelství myslíte a co vám dává a na druhou stranu bere?

Musím říci, že během mého „chovatelského života“ převažují u mě pozitivní zkušenosti, získal jsem řadu přátel, rovněž i nových vědomostí a od dnešní přetechnizované doby jsem našel cestu k soužití s přírodou.

Text a foto

Ing. Aleš a Bc. Daniela Bukovská

Časopis Chovatel 4/2012