Fejeton-Ženy chovatelky jako průkopnice

Žijeme v 21. století? Vážně? K tomuto článku jsem se odhodlala po mnoha ne vždy příjemných zkušenostech s muži chovateli. Opravdu již dnes platí rovnoprávnost žen a mužů? Jak kde! V některých odvětvích našich činností se ženy již prosadily, v jiných se musí obrnit trpělivostí a pomaloučku se k tomu prokousávat.

V chovatelství drobných hospodářských zvířat tedy rovnoprávnost zatím nehledejte!

Já, ač žena, jsem se rozhodla chovat králíky. Jak snadné, pomyslíte si. Ale opak je pravdou. Ušáci s tím, ale mají pramálo společného. Těm je šumafuk zda je krmí a kydá chlap nebo éterická žena.

Popíšu Vám tedy své pocity. Celý rok se těm svým ušákům náležitě věnuji. Ráno je nakrmím a už letím vařit oběd, vyprat, postarat se o děti, no zkrátka nenudím se. Dělám to ale moc ráda a těším se na výsledky svého konání v podobě výstav.

Před výstavou nesmím zapomenout králíky náležitě přichystat, ostříhat drápy, vyčesat atd. Mnozí to zajisté znáte. Samozřejmě občas slíznu nějaký ten škrábanec, ale to nás králíkáře (řky?)nemůže rozhodit. A hurá na výstavu!

Nevím, jak to dělám a přísahám Vám, že nejsem čarodějka, ale často se mi stává, že jsem neviditelná! Pravdou je, že tento zvláštní úkaz se mi děje pouze v přítomnosti mužů, zvláště těch ze starší generace. Oni mě prostě nevidí! Stojí proti mně, ale dívají se kamsi skrz mě. Můj muž stojí kousíček ode mě, ale toho vidí! Chlapácky mu potřásají rukou, ptají se na odchovy králíků, polemizují o chovech, gratulují k úspěchům. Můj manžel se mě sice snaží zviditelnit, ale kdepak vůbec to nefunguje. Kouzlo ne a ne zmizet a nadále zůstávám průzračná.

Čím to je, čím to je? Zkrátka, ženská prostě chovat králíky nemůže a už vůbec tomu nemůže rozumět. A nedej bože, aby třeba některé muže porazila v soutěži! Napadá mě, že možná naopak právě tito muži trpí nějakou zvláštní slepotou či zatemněním. Pravda, mnoho z nich má za manželky dominantní ženy a jsou zvyklí poslouchat, takže při první příležitosti to ženskému pokolení rádi vrací. Budiž jim to přáno jako polehčující okolnost.

Nerada bych ovšem všechny pány tvorstva házela do jednoho pytle. Mnoho chovatelů jsou vyrovnaní gentlemani, kterým chybí k dokonalosti jen rytířské brnění.

Nejsem žádná feministka, ale čeho je moc, toho je příliš!

Tak sakra chlapi prozřete a začněte se chovat jako praví, vyrovnaní muži. Věřte, že i my ženy můžeme chovat králíky, drůbež a holubi. A může nám to přitom slušet a dokonce i myslet! A smiřte se s tím, že čím dál častěji Vás budeme porážet a nevzdáme to, ať už jsme viditelné nebo ne!

A co by k tomu řekl T. G. Masaryk? „Žena muži je naprosto rovná. Pouze rozdíl fyzický budiž uznáván…“

Vaše neviditelná čarodějka

Časopis Chovatel 11/2010