brahmanka

Určitě vás napadlo, proč by zrovna brahmánky měly být srdnaté povahy? Naše odpověď čtenáře možná překvapí. K tomuto závěru jsme došli při pozorování čerstvě vylíhlých kuřat. Při chytání malých žlutých kuliček s rousky na nohou, nás překvapila jejich reakce. Když kuřátko uchopíte a začne si „stěžovat“, ostatní kuřátka mu s vypnutou hrudí běží na pomoc. To se například o češkách  říci nedá. Jejich kuřata se rozprchnou po odchovně a strachy se tlačí v rozích. Určitě namítnete, že každé plemeno má pudově zakódované únikové reakce. To je sice pravda, ale když vidíte bránit jednodenní kuřátko svého sourozence, tak vás to zahřeje u srdíčka. Jsou to rození mušketýři.

I dospělá drůbež má aristokratické chování. Rozvážně vyšlapuje po pažitu, svým zjevem působí majestátně a díky bohatým rousům téměř nehrabe. Určitě namítnete, že takoví obři jsou pouze pro okrasu a nesnášejí mnoho vajec. Opak je pravdou. Vejce nejsou sice k velikosti těla nijak extrémní, ale přesto se řadí mezi velká vajíčka. Váha se pohybuje okolo 60 gramů, což odpovídá hmotnosti vajec běžných velkých plemen slepic. Barva skořápky je krémová až světle hnědá. U některých jedinců se objevují na povrchu vajec redukované skvrny. S tímto zbarvením skořápek se setkáváme u holandských plemen drůbeže(např. velsumek).

Brahmánky nás překvapili dobrou užitkovostí. První vejce začaly snášet koncem září, když jim bylo devět měsíců. Bez větších přestávek nesly celou zimu, až do ukončení líhnutí začátkem května, při dodržení standardních zootechnických a zoohygienických podmínek. Nosnice byly přes zimu umístěné v teplém chlévě s možností každodenního pobytu ve výběhu. Přestože se o nich píše, že jsou dobrými a častými kvočnami, v našem chovu jsme se zatím s žádnou nesetkali. Tyto zajímavé výsledky z předešlých let byly hozenou rukavicí k hlubšímu zájmu o jejich snášku.  V letošním roce provádíme u brahmánek kontrolu užitkovosti. Po jejím ukončení seznámíme čtenáře s výsledky.

Brahmánky se krmí směsí s vyšším obsah bílkovin. Takto obohacené krmivo má u většiny plemen negativní vliv na líhnivost kuřat. Kuřata se špatně klubou. U brahmánek jsme se tímto problémem nesetkali. Oplozenost se pohybuje okolo 80%, což je na velké plemeno slušný výkon. Přestože máme více kmenů, ještě jsme se nesetkali s neplodným kohoutem. S líhnutím nejsou velké problémy. Jiná situace je u čerstvě vylíhnutých kuřat. Určité procento se líhne s tzv.“roznožkou“. Kuřata se po vyklubání nemohou postavit a jediné řešení je nožičky svázat a poskytnout drsný povrch v odchovně,aby jim běháky neklouzali. U většiny kuřátek se během několika dní postoj srovná. Z plemenářského hlediska je nutné tyto jedince vyřazovat.

A jak to s brahmánkami u nás začalo? Jejich kouzlu jsme propadli na Evropské výstavě v Lipsku. Bylo zde vystaveno neuvěřitelných 382 kusů v 14 barevných rázech. Mladí chovatelé prezentovali dalších 25 kusů brahmánek. Vystavení jedinci neměli chybu. Chvíli jsme si je prohlíželi a bylo rozhodnuto. Přestože jsme si z této výstavy žádné zvíře nedovezli, netrvalo dlouho a získali jsme první chovné jedince. Při zakládání chovu jsme měli šťastnou ruku a zvířata se nám v následujících letech odměnila úspěchy na výstavách. Pro rok 2009 jsme obhájily plemenný chov. Na celostátní výstavě v Letňanech jsme v mezinárodní konkurenci obdrželi na kohouta a slepici ohodnocení 96.5 bodu a čestnou cenu.

Na výstavách musí brahmánky splňovat standard plemene. Jedná se o impozantní obří slepice se silnými kostmi, malým hráškovým hřebenem s výrazným opeřením běháků. Trup je hluboký a široký, nepříliš dlouhý. Záda jsou krátká. Mezi krkem a ocasem vzniká pravidelná lyrovitá křivka. Celková mohutnost je umocněna bohatým opeřením s výraznými manžetami na holeních a talířovitými rousy. Ocas je krátký a široký. Vrchol rejdováků dosahuje do úrovně očí. Hlava je malá, široká s malými laloky. Pro brahmánky je typická uzdička. Kožní záhyb se nachází na spodku hrdla. Oči jsou uložené pod nápadně vyvinutými nadočnicovými oblouky. Kromě velkých brahmánek existuje forma zdrobnělá.

Brahmánky se vyskytují v mnoha barevných a kresebných rázech. V našem aktuálním vzorníku je jich uvedeno 13. Nejčastěji se na výstavách setkáváme s bíle kolumbijskou (dříve světlá) a koroptví vlnitou (dříve tmavá). I my jsme propadli kouzlu bílé kolumbie. Je nejvíce prošlechtěná a dá se sehnat nová krev. Hodně zvířat se dováží z Německa. Při nákupu v SRN si chovatel musí dávat pozor na světlou podsadu, kresbu sedlového závěsu a velikost laloků. Zato stavba těla, barva běháků a typ jsou většinou velkým přínosem. Němečtí chovatelé kladou hlavní důraz na typ a velikost těla.

Často se setkáváme s otázkou, kolik brahmánky váží. U kohoutů je běžná váha přes 5 kilogramů. Slepice mají o několik deka méně. Na výstavách budí oprávněnou pozornost. Rádi dáváme k dobru historky o jejich síle. Občas brahmánky zapřaháme a oboráváme s nimi brambory. K naší radosti se někteří návštěvníci chytnou a nevěřícně si je prohlížejí. Ale s tou mohutnou postavou to není jen tak.

Staří sedláci říkávali, že správný kohout brahmánky má být tak veliký, že má vyzobávat hospodáři nudle z okraje talíře při obědě. Co k tomu dodat. Snad jen takový postřeh z Irska. Zdejší farmáři jsou náruživýmí chovateli brahmánek. Jejich chovy se vyznačují kvalitou a mohutností. Brahmánky jsou předmětem jejich vzájemné soutěživosti. Kdo má obrovského kohouta na dvoře je ostatními obdivován a těší se náležité úctě. O tomto zvyku nás informoval ekologický farmář od Karlových Varů, který několik let získával na irských farmách zkušenosti. I on je chovatelem této drůbeže. Že by u nás vznikala nová tradice?

Brahmánky se musí včas vylíhnout. Nejlépe v lednu nebo únoru. Při pozdějším líhnutí (květen, červen) nestačí do zimy narůst a snáška nezačne včas. První vejce se u mladých kuřiček objeví až v dubnu a dostáváme se do bludného kruhu, z kterého se špatně vystupuje.

Důležitým faktorem pro získání výstavně úspěšných brahmánek je jejich výživa. I v tomto případě platí úsloví: „Když dáš krávě do držky, ona ti dá do dížky.“  Brahmánkám rozhodně nestačí hodit trochu zrna a očekávat, že si zbytek potravy dohledají na pastvě. Když je pustíte do výběhu, chvilku se pasou, ale za nedlouho se opět odeberou do své ubikace. Pravda, o shánčlivosti potravy u nich nemůže být řeč, ale to jim rádi odpouštíme. Podívaná na vykračující si  brahmánky po zeleném pažitu, je prostě pastva pro oči.

Kuřata se krmí směsí bohatou na bílkoviny, minerální látky a bioaktivní přísady. Nejdříve podáváme krmnou směs K1 a od 8 neděl K2. U této směsi zůstáváme až do devíti měsíců. Po snesení prvních vajec přecházíme na směs pro nosnice. Krmíme po celou dobu chovu ad libitum. Do směsí přidáváme pravidelně probiotika(Ecovit). V Německu existují speciální krmné směsi určené přímo brahmánkám. Jsou rozdělené na jednotlivé fáze odchovu.

V zimních měsících jsou brahmánky vděčné za přikrmování šťavnatými krmivy. My používáme dýně. Na kompostu pěstujeme obří goliáše. Vydrží bez problémů až do února. Do chléva je dáváme slepicím celé. Okamžitě si do nich vyklovou otvory. Dýně po této úpravě připomínají vydlabané masky pro svátek haloween.  Brahmánky je přímo milují a vyzobají je do posledního kousíčku.

A co říci závěrem? Pokud toužíte po atraktivním plemenu drůbeže, brahmánky vás určitě nezklamou. Jestliže nebudete litovat vydaných investic, energie a budete dodržovat náročnou chovatelskou péči, budete odměněni krásou a elegancí tohoto starobylého plemene z Indie.

Text a foto

Ing. Aleš a Bc. Daniela Bukovských

Chovatel 5-2009