Straubing výstava

Bavorská výstava králíků ve Straubingu

Na speciální výstavě českých albínů v Kolíně jsme dostali zajímavý typ od posuzovatele králíků Jindřicha Šípa. Jednalo se o 28. bavorskou výstavu králíků ve dnech 13. -14. prosince 2008.

Slibovaných deset tisíc zvířat dávalo naději na zajímavou podívanou. Výstaviště ve Straubingu jsme znali z tří králových trhů drobných zvířat, konaných na začátku ledna. Trhy se zvířaty mají ve Straubingu dlouholetou tradici. Pověstné byly především trhy koní na začátku minulého století. Slovo dalo slovo a vyrazili jsme na tento králíkářský svátek na pravém břehu Dunaje. Naším cílem byla prohlídka výstavy a získání nějaké posily chovu. Obojí se nám vyplnilo, ale jak se zmíníme později,nebylo to snadné. Ráno jsme si přivstali a již před sedmou jsme dorazili na centrální parkoviště. Měli jsme radost, že jsme na místě včas. Jaké ale bylo naše překvapení, když jsme ve frontě potkali domažlické chovatele, kteří již měli nakoupeno!

Otevřeno mělo být až v 7 hodin. Postrádali jsme pověstnou německou přesnost a důslednost. Po zakoupení katalogu a vyzbrojeni aktuálními informacemi jsme vyrazili k pokladnám. Překvapila nás bleskově se zvětšující fronta. Po chvilce dosahovala obludných rozměrů. Díky tomu, že jsme se nezdržovali výběrem prodejných zvířat, získali jsme slibné pořadí. Později se ukázalo, že to byl správný krok. Než jsme se dostali ke kase, měli jsme již vybrané pořadí králíků podle posouzení a ceny. Na prodej však zůstalo již pouze omezené množství zvířat. Přesto se nám podařilo několik chovných ušáků získat. Chovatelé, kteří si zvířata nejdříve prohlédli a s vybranými čísly vyrazili k prodejním místům později, ztratili drahocenné minuty a odcházeli rozmrzelí. Jejich připravené přepravky zeli prázdnotou.

Na výstavě se prodalo neuvěřitelné množství králíků. U některých plemen bylo již v poledne vše vyprodáno. Návštěvníci, kteří dorazili na výstavu odpoledne nebo dokonce v neděli , mohli při troše štěstí pouze paběrkovat. Když porovnáváme prodej zvířat na této výstavě s prodejem na již zmiňované speciálce v Kolíně, je zde určitá shoda. A to veliké fronty. Ale určitý rozdíl tam je. V Kolíně si chovatel králíky nejdříve prohlédne. S oceňovacího lístku si vezme prodejní kupón a vystojí frontu u prodejního místa. Nevýhodou je, že někteří nakupující sice lístek sejmou, ale nezaplatí. Tím znemožní další prodej. Tak a který způsob je lepší? Babo, raď. Asi si budeme muset na lepší řešení ještě nějaký čas počkat.

Na výstavě jsme potkali neuvěřitelné množství spřátelených duší z Čech a Moravy. Z chovatelských celebrit to byl předseda ČSCH Ing. Jaroslav Kratochvíl, CSc. Spolu s posuzovatelem králíků Herbertem Zensem byl uveden v čestném předsednictvu této vrcholné výstavy. Předsedou této bavorské přehlídky byl Erwin Leowsky. Nepřehlédnutelná byla výprava komárovských chovatelů. Jejich extravagantní čepice a obleky s chovatelským logem tvořily protiváhu bavorským chovatelům v kožených kalhotách s kšandami a typickými klobouky s kančí štětkou. Jelikož na výstavě působili již od úterka, pohybovali se v rozlehlém areálu jako ryba ve vodě. Výstavu jsme si prošli se spřízněným chovatelem českých albínů, Jiřím Filou od Znojma. Ten na výstavu dorazil se zpožděním, protože ještě před tím stihl navštívit velkou výstavu v rakouském Welsu. České albíny v Německu nechovají, tak jsme svou pozornost zaměřili především na bílá plemena králíků.

Na výstavě bylo vystaveno 9 238 králíků. Zvířata byla umístěná ve všech pěti halách. Nepřeberné množství ušáků jsme si zběžně prohlédli a zaměřili se na naše oblíbence. Jak jsme se už zmínili, mezi ně patří především bílá plemena králíků. Saténových zde bylo vystaveno 323 kusů. Nás jako magnet přitahovala bílá červenooká kolekce. Zaujala nás především typická hlava a nádherný saténový lesk. I v zádích se jednalo o krásná zvířata. Vždycky si vzpomeneme na české albíny a jejich požadovaný stříbřitý lesk. Ve stejné hale byla pěkná kolekce bílých rexů červenookých. Opět hlava , posto j a záď byly předností tohoto plemene. Snad jen silné znečištění bílé barvy u mnoha jedinců kazilo celkový dojem. Novozélandských bílých a vídeňských bílých bylo shodně vystaveno cca 150 kusů. Více času jsme věnovali hototským bílým. Přestože bylo na výstavě pouze 23 zvířat, bylo co obdivovat. Zvířata na první pohled vynikala v postoji. To co předváděli někteří samci, se na výstavě často nevidí. Oční kroužky byly pravidelné, snad jen vystouplé kyčelní kosti kazili celkový dojem. Velice pěkná byla kolekce německých obrů bílých. U nás je známe pod názvem belgický obr albín. Na 25. Evropské výstavě v Lipsku byl tento králík uveden pod názvem obr bílý. Bylo jich vystaveno 79 kusů. V minulosti se používalo toto plemeno pro nepříliš úspešné zušlechtění českého albína. Poslední naší zastávkou byla expozice hermelínů. Více bylo modrookých, což bylo překvapením. Mezi vystavenými zvířaty byla zvířata různé kvality. Nejvíce překvapilo benevolentní hodnocení volné kůže na krku. V mnoha případech se jednalo už spíše o lalůček. Přesto tito hermelínci obdrželi 96-97 bodů. V délce uší byla kolekce velice vyrovnaná. U červenookých jsme se několikrát setkali s výrazným rozklesem uší . Zvířata vypadala jako malí čertíci. Velice pěkná byla i nevelká kolekce angorských králíků. Zde zaujaly barevné rázy u nás téměř neznámé. Například vystavený angorský králík žlutý není uvedený v našem vzorníku Ing. Josefa Zadiny. U angorských bílých bylo možno obdivovat zvíře oceněné 98 body.

Zajímavé bylo ohodnocení jednotlivých zvířat a kolekcí. Je všeobecně známo, že v Německu hodnotí králíky o nějaký bod výše, než u nás. Přesto nás kolekce s 389 body zaujala. Z oceněných králíků se mohl radovat německý chovatel vídeňských bílých. Nejlépe ohodnocený jednotlivec s 98 body pocházel také z této skupiny.

Celá výstava byla doplněna mnoha prodejními stánky s chovatelskými potřebami. Bylo těžké odolat nabízeným vychytávkám pro své ušaté miláčky. Je vidět, že německý chovatelský trh je daleko větší než u nás. Proto je sortiment nabízených pomůcek, ale i knížek a časopisů daleko bohatší. V jedné hale bylo postaráno o hladové žaludky chovatelů králíků. Jejich sekané v žemli nebo klobásce jen málokdo odolal. Žádná zelenina, prostě pravá bavorská uzeninová kuchyně. Regionální straubinské pivo nechutnalo špatně. Snad jen vyšší obsah alkoholu a méně chmelená chuť prozrazovala,že se jedná o pivo vyrobené německými sládky. Tuto sešlost Bavoráků v krojích, návštěvníků z Čech a ostatních zemí Evropy spojoval společný zájem o králíky.

Ing. Aleš a Bc. Daniela Bukovských

časopis Chovatel č.2/09