Brieftaube, Racing Homer

Rodina Herzigova, pětinásobný mistr OS v řadě

časopis IZ Poštovní holub 1/2014

Rodina Herzigova z Plzně, závodící pod názvem Herzig tým, září již po několik let na západočeském nebi poštovního holubářství. A co stojí za úspěchem tohoto holubníku? V následujících řádcích jsme se rozhodli přijít této věci na kloub.

Velkou předností dnešního poštovního holubářství je týmová práce. V Herzig týmu se na chodu holubníku podílí více lidí, rodinných příslušníků. Kromě bratrů Josefa a Jana, pomáhá i vnuk prvního Dominik, řečený Domino. Vedoucím skupiny, dnes by se spíše řeklo manažerem, je starší z bratrů Josef. Každý z nich přispívá s trochou do mlýna a udržuje chod holubníku v dobré formě.  V tom je jejich síla.

Při popisování jejich rodiny nás napadlo, že se tak trochu jedná o podobu s pověstí o knížeti Svatoplukovi a jeho synů. Většina z nás si na ni vzpomene z hodin dějepisu. Myslíme, že nebude na škodu si tento příběh z našich dávných dějin připomenout. Zdá se nám, že i po více než tisíci letech má stále svojí vypovídající hodnotu a to nejen pro nás poštovní holubáře.

 Za vlády Svatopluka se stala Velkomoravská říše skutečnou středoevropskou velmocí. Kromě Moravy, Čech a Slovenska k ní patřila i velká část dnešního Maďarska a také oblasti v jižním Polsku. Závislost na Svatoplukovi uznávali dokonce Polabští Slované. Země se rozvíjela hospodářsky, vzkvétalo zemědělství, obchod a řemesla. Hlavním centrem výroby a obchodu byl bájný Velehrad, nejspíše dnešní Staré Město u Uherského Hradiště. Kníže Svatopluk na sklonku svého třiadvacetiletého panování nabádal své syny Mojmíra, Svatopluka a Předslava k bratrské lásce a svornosti.

 Když umíral, rozdělil svou zemi na tři díly a všem synům zanechal po jedné části. Prvního ustanovil hlavním vladařem, ostatní dva podřídil svrchovanosti prvního syna. Napomínal je, aby jeden, proti druhému nečinili rozbroje. Aby pochopili smysl jeho slov, připravil pro ně názornou ukázku. Svatopluk vzal do rukou tři svázané pruty a položil je před sebe. Nabídl jim, že vládu po něm převezme pouze ten, co všechny tři pruty naráz přelomí. Všichni synové se postupně snažili přelomit pruty, ale marně. Nikomu se úkol nezdařil. Vrátili je tedy otci. Svatopluk je rozvázal a podal každému ze synů jeden prut. Požádal je, aby je zlomili jednotlivě. Synové se rozesmáli. Tento úkol byl snadný. A opravdu se to všem třem lehce podařilo.

K tomu pravil: „Vidíte, že i ten nejslabší z vás druhý úkol snadno splnil. Proto si dobře pamatujte, že zůstanete-li spolu, nepřátelé vás nikdy nepřemohou. Budete-li se však navzájem hádat, vaše moc bude snadno zlomena, stejně jednoduše, jako vy jste zlomili jeden prut.“ Svatoplukovi synové si ponaučení k srdci nevzali. Po smrti knížete se nedokázali vyhnout vzájemným sporům a to říši oslabovalo. Ještě za jejich života byla Velká Morava rozvrácena nájezdy kočovných kmenů a kolem roku 906 se rozpadla. Tak zní prastará pověst.

A má tato legenda ještě dnes nějakou vypovídající hodnotu? Z následujících řádků zjistíme, že i po mnoha staletích platí, že v jednotě je síla a myšlenka knížete Svatopluka je stále živá. A to platí i pro poštovní holubářství. Herzig tým drží pohromadě a jejich vzájemná spolupráce slaví v náročné konkurenci úspěchy. Za vše hovoří výsledky z poslední doby. V létech 2009 - 2013 se stali nejenom mistry oblastního sdružení, ale vítězi mnoha dalších soutěží. A to jsou okolnosti a argumenty hodné zvláštního zřetele.

Dnešní špičkově vedený chov není jednoduchou záležitostí. Pro jednotlivce, zvláště pracujícího, je soutěžení na vrcholové úrovni velice těžké. Každý uzná, že v dobře fungujícím týmu se to lépe táhne. Velkou pomocí je dělba práce. Jednotliví členové týmu se mohou soustředit na přidělenou část a zbývá jim více času na získávání potřebných novinek v daném oboru. Snad nikoho neurazí, když si připomeneme, co nejenom u Herzig týmu, náš sport všechno zahrnuje. Kromě každodenní péče s úklidem holubníku, cíleného krmení a napájení, musíme vytvořit svým svěřencům potřebnou pohodu a dobrý zdravotní stav. K tomu slouží účinný vakcinační program a pravidelně se opakující léčebné kůry a dodávky biologicky účinných látek. Udržet poštovní holuby v dobré kondici není jednoduchou záležitostí. V době závodů je důležité sledovat každodenní cvrkot na holubníku a dobře koučovat svůj tým. Jak všichni víme, toto období je velice náročné na čas a vynaloženou energii. Chytání závodníků a přemisťování košů na nasazovací střediska je také fyzicky náročná práce, zvláště pro chovatele co už něco pamatují. S dobrým umístěním závodníků souvisí i dobrý „čich“ na výběr mistrů. Co je nám platný špičkový dolet holuba v rámci oblasti, když jsme ho neoznačili mistrem.

Na jaře do těchto každodenních starostí přichází plemenářská práce. Ta zahrnuje vhodné sestavení chovných párů s vytyčenými cíli. Důležité je také sledování špičkových konkurenčních holubníků a to nejenom u nás, ale i v zahraničí. S tím souvisí i pravidelné doplňování chovu o novou krev a následné testování v našich podmínkách. Jak už ze zkušeností víme, co špičkové létá například v Belgii, to se v naší kotlině obklopené horami a lesy těžko prosazuje. Nad těmito všemi argumenty je třeba neustále přemýšlet a vše dávat do souvislostí, jinak řečeno neustále se učit. V opačném případě nám v budoucnu tzv. ujede vlak. Ze vzájemných rozhovorů s členy Herzig týmu víme, že všechny tyto výše uvedené sledované skutečnosti jsou u nich náležitě diskutovány.

 Dalším oborem, který k vrcholově vedenému chovu poštovních holubů patří, je dobrá evidence a také propagace, dnes by se řeklo marketing. Špičkoví holubáři nemají problém s prodejem svých odchovů, zvláště u liniového chovu. K tomu patří podrobně vedená evidence a původy holubů. U Herzigů věnují této práci náležitou pozornost. S administrativou pomáhá další člen jejich týmu paní Miluše, manželka Josefa. Velkým plusem jejich rodokmenů je pečlivé uvádění všech potřebných dat. Nacházíme v nich údaje o předcích, liniích a chovných vlastnostech. Nechybí ani přehled nejlepších sportovních výsledků, často i v pobočných liniích. Dnes k špičkovému holubářství patří také kvalitní fotografie. Nejmladší člen týmu Dominik má logicky největší vztah k výpočetní technice a fotografování. Proto se v týmu podílí na dokumentaci jejich úspěšných závodníků a chovných holubů.

Velký význam je věnován také jejich plemenářské práci. Chov holubů Herzig týmu bychom mohli nazvat liniovým.  A co si pod tímto termínem můžeme představit? Liniový chov představuje dlouhodobé šlechtění vlastních holubů, často za přispění příbuzenské plemenitby, pro upevnění sledovaných vlastností. V chovu poštovních holubů se samozřejmě jedná o dosahování dobrých sportovních výkonů. Opakem liniového chovu je holubník seskládaný z holubů různých chovů. Dá se říci, že holubník překypující jedinci po špičkových evropských chovatelích, není zárukou úspěchu odchovu na závodech. Jejich vzájemné spojování není odzkoušené a není zpětná vazba. Většinou i průměrný jedinec z liniového chovu předává v průměru lépe sledované vlastnosti, než špičkový jedinec z chovu složeného z různých linií.

 Vše výše uvedené informace jsou však pouhou teorií. Mnoho z nás se v životě přesvědčilo, že praxe je často úplně jiná. Proto nechme v další části tohoto článku hovořit již zástupce Herzig týmu, jejich manažera Josefa. V následujících řádcích jsme mu položili několik otázek, kde čtenářům poodhalil něco ze svých praktických zkušeností a výsledků.

Herzig tým navazuje na holubářské úspěchy předešlé generace. Můžeš čtenářům přiblížit holubářské začátky své rodiny?

Již v první polovině dvacátého století se v dobových časopisech můžeme setkat se jménem Josef Herzig. Byl to otec našeho současného holubářského Teamu. S chovem poštovních holubů začal v roce 1929 a od roku 1931 byl členem v prvním spolku poštovních holubů pro Český západ v Plzni. První holubi pocházeli od přítele Brabce z Kladna a přítele Schrbeného z Plzně. Tento chovatel byl jedním z prvních chovatelů v republice, který vlastnil originál holuby od dr. Bricoux. Další posily nakoupil v roce 1945 od přítele Vojíře z Plzně z originálů Leovande Belgie. Na první výstavě po II. světové válce v Praze pořádané ve dnech 8. - 9. února 1947 vystavoval holuba 43-01117-257. Holuby tehdy posuzoval přítel Josef Uhlík z Kladna.

V padesátých létech jsem začal už jako malý kluk navštěvovat holubárny, schůze, závody a pomáhal při nasazování. V chovu jsem postupně přebíral taktovku, neboť otec jezdil na montáže a vracel se za 14 dní až 3 týdny. Vzpomínám na holuba H 66-025-1094, který nalétal za dva roky 11.500 km a získal 24 vítězných cen. Reprezentoval Československo na spartakiádě v Erfurtu a další rok na Olympiádě v Düsseldorfu v roce 1973. Patřil ve sportovní kategorii ke špičce a získal stříbrnou medaili za 2. místo.

Později začal po montážích jezdit i syn Josef a nebylo tolik času na holuby. Chovu holubů se věnoval i bratr Jan. Po dlouhých 18 let svážel zoobusem holuby na závody. Já jsem na poslední montáži v Kazachstánu pobyl 2,5 roku, takže svým miláčkům jsem se nemohl věnovat, jak bych potřeboval. V té době jsem organizoval pouze sestavování párů, krmnou techniku a léčbu holubů. Nasazování na závody jsem řídil telefonicky s otcem. Po návratu z Kazachstánu nastaly u mě zdravotní potíže a následovala operace srdce, rehabilitace a odchod do důchodu. V té době jsme spolu s bratrem Janem utvořili tým Herzig Josef + Jan. Postavili jsme novou holubárnu s voliérami. To už nastal čas, věnovat se holubům na 100% a výsledky se začaly dostavovat. Koupili jsme si elektronický systém, ale z neznalosti jsme hned v prvním závodě vypadli a skončili jsme na mistrovství OS Plzeň na druhém místě. To se psal rok 2008.

Josefe, jak jsme už výše uvedli, podařilo se tvému týmu zvítězit pětkrát v oblastním sdružení v řadě. Abychom tuto informaci upřesnili, jednotlivá vítězství byla ve více oblastních sdruženích. Můžeš nám tento výjimečný úspěch objasnit?

V roce 2009 jsme prvně vyhráli mistra OS Plzeň a 8 sportovních kategorií. Velice úspěšně jsme letěli v soutěži Český maraton. Naše domovská OS Plzeň se však rozhodla, že Český maraton nebude létat a my jsme přešli do ZO Trnová a následovali okolní základní organizace do OS Domažlice. Nebylo to z vypočítavosti, neboť jsme odcházeli z prvního místa Mistra OS a vítěznými osmi kategoriemi sport. V OS Domažlice jsme vyhráli mistra OS Domažlice v létech 2010-2012. V roce 2013 se všechny severní základní organizace vrátily do již utvořené OS Český západ, vzniklé spojením OS Plzeň a OS Klatovy. V roce 2013 jsme obdrželi titul mistr OS již po páté za sebou. Za rok 2013 můžeme uvést další následující výsledky.

1. Mistr OS Český západ

1. Mistr OS Český západ HE

1. Mistr „Roční„ (do ČS)

1. Mistr „Krátké tratě“

1. Mistr „Střední tratě“

2. Mistr „Generální“  ( mistr Čech)

4. Mistr „Holoubat“

A následují úspěchy v dalších soutěžích.

1. Mistr Dlouhé tratě Čechy 2006 a 2010

1. Mistr Maraton Čechy pásmo západ 2006,2010 a 2012

1. Mistr OS Plzeň – mladí 2005,2006,2007 a 2008

2. x Národní vítěz Čech Ostende 2006 a 2010

Tato vítězství nebyla náhoda, je za tím letitá práce a vhodné doplňování chovu těmi nejlepšími jedinci a tvrdá selekce, jak v chovu, tak v závodním týmu. Velký důraz kladu na počet umístění za rok, pokud možno ve špičce. Protože nechci a nemůžu ohledně kapacity chovných holubáren rozšiřovat chov, tak je v chovných holubech velká konkurence. Pokud se holub neosvědčil v chovu, nehledě na rodokmeny, je již druhým rokem vyřazen. Tím vzniká silná konkurence nejen v chovu, ale i u závodníků. Holoubata musí proletět celý závodní program. Neproletěná holoubata nenechávám přes zimu a nezařazuji je do závodního týmu, maximálně pozdní holoubě ponechám k doplnění chovné voliéry.

Určitě zkoušíš ve vašem chovu nové linky holubů. Prozraď čtenářům, co zapadlo do vašeho chovu složeného především z „Abeeláků“.

Oporou závodního týmu je linie Vandenabeele. Základní holub 363/ 01 (Drevenak´Offenbach) pochází od Eijerkampa Vandenabeele x Nöel Peiren, který dal řadu výborných chovných i závodních holubů. Toto spojení používal Eijerkamp a měl celou řadu vítězů závodů. Výborným chovným holubem je od Dietra Wöhra syn jeho nejlepšího chovného DV 244 „syn TADEAS 842 DV „ Vandenabeele. Jeho dcera je výborná HE 202/08. Dalším osvědčeným chovným holubem je „Peiren 1670“ z originálu páru Nöel Peiren od Jirky Dubského. S Jirkou jsme byli kamarádi, každých 14dní jsme mívali hodinové rozhovory o holubech. Též jsme si vyměnili několik nejlepších holubů do chovu.

Na závody používám křížence. Osvědčilo se křížení Vandenabeele x Utterhoeven (Kondrys). Dále využívám linii Janssen (Hölscher). Jako posily na holubník jsem nakoupil v Německu s přítelem Drevenákem „Prange“ a další několik posil jsem nakoupil ze špičkově testovaných párů u přítele Drevenáka „Prange“ (Klement). Výrazně se ukazuje „Verstraete“(Drevenák) ve spojení Kess Bosua „Tinki Winki“ od přítele Miloně Zelenky.

Mohl bys představit svůj závodní tým holubů. Jaké linky se na závodech nejvíce prosazují.

Uvedl bych tyto závodníky:

·        Holubice modrá kapratá špička 05-083-324  (Vandenabeele x Utterhoeven)

OS Plzeň rok 2009 : 1. kategorie „A“ OS

1. „B“ OS

1. „D“ OS (5. místo Čechy)

3. ESO H E (9. místo Čechy)

·        Holubice modrá kapratá světlá 08-083-202  (Janssen x Vandenabeele)

1. kategorie „A“ OS

1. „B“ OS

1. ESO HE

·        Holub modrý pruhový 08-083-206 (Vandenabeele x Nöel Peiren)

1. kategorie, „D“ OS Domažlice rok 2012

1. „C“ OS Český západ rok 2013

1. místo Maastricht – vítěz pásma 2012

1. místo Maastricht – vítěz pásma 2013

·        Dalším výborným závodníkem a nyní osvědčeným chovným holubem je modrý kapratý holub 02-083-1117 s názvem „PENDOLINO“, linie „GRONDELAERS“. Létal výborně dlouhé i krátké tratě.

V roce 2006 1. místo v kategorie „C“ OS Plzeň 7. místo Česká republika

V roce 2007 1. místo v kategorii „C“ OS Plzeň 9. místo Česká republika

1117 „Pendolino “ X 904/ 06 Vandenabeele -Janssen

08-083-282 HE vynikající závodník

rok 2010 – 1. SUPERESO OS Plzeň

1. kategorie „B“

1. kategorie “H“

1. kategorie“A“

rok 2011- 1. SUPERESO OS Domažlice

1. ESO HE OS Domažlice

1. kategorie „B“ OS Domažlice

1. kategorie „H“ OS Domažlice

rok 2012 – 1. kategorie“A“

1. kategorie “B“ OS Domažlice

2. kategorie “D“ OS Domažlice

Nyní z chovného páru 1117 x 904 výborně létá celá řada sourozenců nejen u nás, ale i v

jiných OS.

·        Holubice 06-083-904, dcera 1191 byla úspěšná na dlouhých tratí a nyní i výborná v chovu, „HÖLSCHER“x 1130/02 sestra „MIGA“výborný závodník,

rok 2008 - 3. kategorie “B“ OS Plzeň

rok 2009 – 1. kategorie “H“

2. kategorie “B“

3. kategorie “D“

rok 2010 - 3. kategorie „C“

·        Holubice modrá kapratá 07-083-1091, je sestra 904, 1191 Janssen Holscher x 1130 m sestra „MIGA“, jedná se o stabilní super závodnici pěti roků, na kterou jsem mohl vždy vsadit jak na dlouhé, tak na střední tratě. Má 41 umístění za život, v letošním roce, z posledního závodu Orleans, byla osmá v OS Ćeský západ.

·        Další výborný závodník je 07-083-1048 po holubu Janssen, DV 1197 Vandenbabeele x 1114  ( sestra MIGA).

rok 2010 – 1. místo v kategorii “D“ OS Domažlice

1. místo Oostende (Národní závod) ČMK Čechy

Asi nejznámějším závodníkem posledních let byl holub s názvem Mig. Má zajímavé jméno, jak přišel ke svému názvu? Popiš jeho úspěchy a původ?

Modrý pruhový holub „MIG“ si vysloužil své jméno za super výkony, které podával. Koncové číslo 29 nás přivedlo k tomu jménu a ihned se všude vžilo. (02/1129 „MIG 29“). Jeho otec je základní DV 01/363 Peiren-Vandenabeele/ Drevenák), který dával výborný odchov s každou HE. Matka pochází od Gomoláka „713“ vnučka Wittenbuika. Sestry 1114, 1130 a 1/2sestra 660 byly super chovné a daly řadu es a superes i v jiných OS Čech a byly základem našeho chovu. V roce 2006 byl „MIG“ 1. ESO ČMK – Čechy. Dále byl vítěz Národního závodu Oostende (celých Čech – ČMK). Z Chalons, Francie, obsadil 2. místo v Maraton klubu Čechy. Společně s polobratrem 1165/02 ze čtyř maratonských závodů vyhráli 3x 1. cenu OS Plzeň a 2x 1. cenu ČMK – Čechy-západ.

Bydlíš v krajském městě Plzni. Okolní zástavba rodinných domků ve čtvrti Košůtka,  není ideálním prostředím pro chov holubů. Jaký je způsob vedení chovu, abys dokázal holuby správně trénovat a vytvořil trvale udržitelné sousedské vztahy?

Dům, kde bydlím, se nachází v zástavbě rodinných domků v městské části krajského města Plzně Košutka. Holubárny mám umístěné na poměrně malém pozemku obklopeným sousedy. Samozřejmě velmi často se stává, že při proletu vdovců, starší závodníci sedají na sousední střechy a učí tento zlozvyk i ostatní. Takže se často stává, že na mé střeše není ani jeden holub, ale soused má střechu plnou holubů, proto nemůžu při tréninku používat prapor. Holubi hned sedají na sousední střechy a nedají se splašit. Trénují ráno a večer, dle chuti. Se sousedy nemám prozatím žádné problémy a dobře s nimi vycházím.

V informačním zpravodaji Poštovní holub číslo 1/2010 jsi v rozhovoru s Josefem Kondrysem uvedl metody přípravy holubů na závody. Hodně chovatelů z doporučení dodnes čerpá. Jsou v této nezbytné součásti dobrých výsledků nějaké nové poznatky?

Před lety už jsem v časopise uvedl tabulku krmení závodníků-vdovců (krmítka v budníku). Používáme až na malé obměny stále stejný způsob dávkování a krmení. Všechny špičkové a úspěšné chovy profitují právě tím, že umí své závodníky správně připravit na závod. Základem je správná skladba závodní směsi. Ke koupi je vše, co chovatel potřebuje. Důvody, proč nejsou dobré výsledky, jsou nevhodné a někdy i nezdravé holubníky, přestárlý závodní tým, či špatný krmný program, kde se krmí obráceným postupem. V zimě a před závody mají holubi plná krmítka, ale v závodní sezoně se vdovcům podává dietní strava. Dále jsou to nevhodné posilující prostředky, předávkováné léčebné kůry a také vitamínové šoky. V neposlední řadě je třeba neustále doplňovat „mladou krví“. Upozorňuji, že pokud se daří, je lépe jít dosavadní cestou a pokračovat ve vžitém systému. Neustálé změny a pokusy nepřinášejí vždy očekávání a pozitivní výsledky.

Článek připravujeme společně v období adventu, Vánoc. Co bys vzkázal chovatelům poštovních holubů do nového roku 2014?

Závěrem přeji nejen sobě, ale všem ostatním chovatelům jen samé dobré výsledky v našem sportu, aby si vážil jeden druhého a nezáviděl tomu, kdo má lepší výsledky než on sám, aby raději udělal více pro své holuby, než nepříjemnosti ze závisti. Vždyť jeden chovatel neznamená vůbec nic, protože holubaření je týmový sport. Zároveň přeji všem chovatelům i jejich rodinám hodně zdraví a spokojenosti v nadcházejícím novém roce 2014 a vykročení do nového roku tou správnou nohou.

Co říci závěrem? Pomyslně smekáme před dosavadními úspěchy tohoto sportovního týmu. Podobně, jako v uvedené pověsti o knížeti Svatoplukovi je jejich úspěch založený na dobře sehraném kolektivu s dobrým manažerem v čele. Přejeme jim všem do dalších let mnoho pevného zdraví a další velká vítězství.

Ing. Aleš a Bc. Daniela Bukovských