132aaa

jste zde: úvodní » Poštovní holubi » Jak se holubaří u komína,


Jak se holubaří u komína,


aneb co je nového na českém západě.


Když jsme se domlouvali s Ing. Václavem Zikmundem na rozhovoru o jeho chovatelském koníčku, dohodli jsme se, že čtenářům přiblížíme i probíhající změny v oblasti Plzeň a Klatovy. Výbory obou organizací se v roce 2009 dohodly na společném postupu při závodech poštovních holubů s pracovním názvem Český západ. Vzájemná spolupráce byla dovršena v prosinci 2010. A kde byl položený základ nového spolku?

Pod taktovkou základní organizace Rokycany byla uspořádaná dne jedenáctého prosince 2010 společná výstava poštovních holubů oblastního sdružení Plzeň a Klatovy. Přehlídka se uskutečnila ve společenském sále restaurace Na rozcestí v Oseku u Rokycan. Během výstavy se sešli zástupci obou organizací a dohodli se na společném postupu. Hlasováním bylo dohodnuto, že nový subjekt ponese název oblastní sdružení Český západ. Další informace budou předmětem vlastního rozhovoru.

V úvodu bychom chtěli čtenářům v krátkosti představit poštovního holubáře Ing. Václava Zikmunda. Svůj holubník má umístěný na zahradě rodinného domku v Plzni vedle bývalé cihelny. Součástí objektu je vysoký tovární komín. V době po revoluci jsme často nakupovali v blízké prodejně potravin. Přestože jsme se v této době ještě poštovnímu holubářství nevěnovali (chovali jsme pouze okrasné holuby), sledovali jsme trénující pošťáky létající kolem vysokého komína. Vrchol této stavby byl často cílem jejich odpočinku.

Pro obyvatele Plzně je tato bývalá cihelna pojmem. Vyráběly se zde cihly vynikající kvality nazývané podle majitele klotzovky. Dodneška jsou tyto cihly vyhledávané při demolicích. Na každé cihle je vyražený jejich název. Byly vyráběné z vynikající hlíny, dobře pálené a naprosto odolávají nepřízni počasí. Často byly využívány pro stavby s extrémně namáhanými konstrukcemi. Proto se jim také na Plzeňsku říká kanálky. Ale vraťme se k našemu tématu.

Ing. Václav Zikmund se mnoho let věnuje organizační práci v poštovním holubářství v našem regionu. Je předsedou základní organizace, ale i oblasti Plzeň. Při organizování chovatelského a závodního života plzeňských holubářů využívá svých manažerských zkušeností z profesního života. Většinu svého života pracuje na ředitelských postech v Dopravních podnicích města Plzně.

Ale nechme nyní hovořit samotného Ing. Václava Zikmunda a pojďme se ho zeptat na podrobnosti o poštovním holubářství, které ho doprovází téměř celý život.

Začneme tradičně. Jak a kdy jste se dostal k chovu holubů?

Když mě bylo asi 10 let, šel jsem koupit „koresponďák“ k místnímu trafikantovi a přes okénko jsem viděl spoustu krásných pohárů získaných z holubářského klání. Trafikantem byl pan Krátký a měl ochrnuté nohy. Slovo dalo slovo a já jsem k němu začal chodit a staral jsem se o jeho holuby až do svých dvaceti let.

Kdo vám v začátcích pomáhal?

U pana Krátkého jsem se seznámil s dnešním nestorem plzeňského chovatelství panem Josefem Muchnou a ten mi byl učitelem v začátcích tohoto krásného sportu. Hodně jsem se od něho naučil.

Na Plzeňsku žil jeden z bratrů Uhlíků. Z jejich chovatelské dílny vyšel excelentní holub Satan. Mohl byste o něm něco říci?

Pana Václava Uhlíka (stavitele) jsem osobně znal, neboť jsme spolupracovali nejenom v holubářském sportu, ale i pracovně. O legendárním holubovi jménem Satan jsem jen slyšel.

Čtenáře by jistě zajímalo, jak byl organizovaný holubářský sport na Plzeňsku v době vašich začátků?

V Plzni bylo tehdy celkem 5 základních organizací. Já začínal ve sdružení s názvem Košůtka (prvním spolku pro Český západ). Později jsem od starších holubářů „zdědil“ veškerou dokumentaci počínaje založením spolku v roce 1923. Archiválie obsahují fotografie, knihy zápisů, evidenci členů a další zajímavé historické dokumenty. V pozdějších letech, tak jak členů ubývalo, jsme se spojovali a nakonec vznikla v Plzni jediná základní organizace v rámci oblastního sdružení Plzeň.

Holubaříte v těsném sousedství chovatelům dobře známé rodiny Herzigů. Poštovnímu holubářství se úspěšně věnují již v několika generacích. Je pro vás vzájemná spolupráce přínosem?

Samozřejmě ano, především si vyměňujeme holoubata. Josef Herzig mě dává to nejlepší co má a já jemu rovněž. Například jsem dostal holubici po jeho známém super esu Migovi nebo holuby z jeho úspěšných Ardenů. Já mu přenechal holoubata z originálů dovezených od Gabyho Vandenabeeleho, Prangeho či Pieta Venstry.

Jaké používáte metody v chovu holubů?

Vzhledem k mému enormnímu časovému vytížení v zaměstnání mám problém exaktně provádět vdovskou metodu. Holubi se proletí jedenkrát denně. Odděleně létají holubi a holubice, bez jakékoliv motivace, a když v pátek přiletím z práce, holuby schytám a nasazuji na závod. Přesto mě tento způsob holubaření přináší uspokojení a ani výsledky nejsou špatné. Dá se říci, že jsou poplatné mým časovým možnostem se holubům věnovat. Zatím razím heslo, pokud zdraví slouží, je třeba pracovat v zaměstnání, které mě nesmírně baví a je za slušné peníze.

Můžete čtenářům prozradit něco z vaší „alchymistické dílny“ ohledně krmení a léčení?

Rozhodně nedělám nic jiného, než to co bylo popsáno v časopisech Ing. Václava Kasala nebo pana Ing. Stanislava Matušky. Od podzimu si míchám krmení sám a na závodní sezonu kupuji krmné směsi od firmy Versele Laga. U léčení je to podobné, očkuji proti pseudomoru, dávám vakcínu proti salmonele, několikrát v roce léčím trichomoniázu.

Víme, že jste vyznavačem holubů Gaby Vandenabeeleho. Co o těchto holubech můžete napsat?

U Gaby Vandenabeeleho jsem byl dvakrát s Josefem Kondrysem osobně. Přivezl jsem celkem deset holubic. V jejich rodokmenech najdeme nejčastěji Witebuika, 996, Bliksema, Fidela, ale i jména dalších jeho úspěšných závodníků. S holuby respektive s odchovem jsem velice spokojený. Osvědčilo se mi je pářit na Wenstry, Prange a Wohry, ale i linii Herborts.

Které další linie poštovních holubů ovlivňují váš chov?

Tak jak jsem uvedl v předchozí otázce například od Pietra Wenstry mám dva kusy, jeden je vnuk Dirky a druhý má své „dědy“ Branka a Dirky. Od Prangeho mám vnuka „330“ ze strany otce a ze strany matky je to „959“. Od Dietra Wohra mám několik holubů. Mohu jmenovat dceru „244“, dále syna „777“ a syna „766“. Rovněž  jsem přivezl novou krev z Leysenů. Konečně od Herbortsů jsem vydražil syna Numera 1 nebo dceru Picadilly – krásnou modrou špičku. Dále mám ve svém chovu dceru Numero Lacky nebo syna bratra Nationála I.

Víme, že v loňském i letošním roce jste letěl dobře s holoubaty? Jak je připravujete na závody?

Již několik let po sobě se mi daří umisťovat se v první pětce v oblastním sdružení Plzeň. Zásada u mě je jednoduchá. Holoubata musí být v prvním případě zdravá a dobře procvičená. Každý rok musí mít 5 – 10 tréninků před započetím prvního závodu v oblastní organizaci. Po zdravotní stránce dělám stejnou veterinární prevenci, jako u „starých“ holubů a navíc posiluji holoubata enzymy a L-karnitinem. Zdravotní léčba probíhá po 14 dnech.

Čtenáře bude určitě zajímat, jak se holubaří u komína. Je vysoký, a přestože se dlouhá léta nevyužívá, je v něm obrovský tah proudícího vzduchu. Můžete o tom něco povědět?

Ano, jak se holubi perou a strkají na hraně komínu, tak se někteří dostanou pod úroveň koruny stavby a spadnou šachtou dolů. To se jim stane osudné. V minulosti jsem tam našel několik holubářských kroužků.

Nyní přejděme k výše uvedeným změnám v oblastních organizacích Plzeň a Klatovy. Co předcházelo výše uvedenému sloučení.

Je to jednoduché. Stav členské základny se snižuje u obou spolků, takže pokud chceme létat celostátní soutěže, musíme se spojovat, abychom dodrželi stanovené limity pro tyto soutěže vypsané. Takto v podstatě obě oblastní organizace kooperují více než 3 roky a spolupráce funguje. Samozřejmě je nutné rovněž uvést ekonomiku, která spojením oblastních organizací bude pro většinu členů přijatelnější.

Co je hlavním úkolem nově zvoleného výboru, jemuž předsedáte?

Je toho mnoho. Především nás čeká zřídit pro nástupnickou organizaci nové IČO, bankovní účet, vyřešit společný majetek, garážování vozidel, pojištění a nastavit jednotná společná pravidla. Věřím, že se to do jarní už společné konference podaří.

Není to tak trochu krok proti proudu? Jsme zvyklí, že se oblastní sdružení zatím spíše rozdělovala.

Já si myslím, že to čeká vícero oblastních sdružení. V poštovním holubářství dochází k úbytku členské základny a stárnutí populace.

Jaký máte recept na ukočírování tolika ctižádostivých holubářů z obou sloučených organizací? Všechny spory pramení z toho, že všichni chtějí být první a jak se říká na společném hnojišti je mnoho kohoutů.

Je to trochu podobné jako v mém zaměstnání. Řídím tam přes 1 000 zaměstnanců s tím rozdílem, že máme nastavena navíc mimo zákonů ještě další pravidla jako jsou Stanovy, závodní a disciplinární řád a další vyhlášky. Nový výbor oblastní organizace Český západ bude určitě vyžadovat plnění norem do důsledku. Já jsem na to zvyklý ve svém životě, a proto to budu vyžadovat i v nově vzniklé organizaci.

Prozradíte chovatelům nějaké novinky v závodním plánu na rok 2011, ve  společném oblastním sdružení Český západ?

Závodní plán je již projednán a bude téměř shodný, jako byl v roce 2010 pro oblastní sdružení Plzeň a Klatovy.

Jak hodnotíte společnou výstavu v Oseku u Rokycan?

To byla velice zdařilá výstava nejen po stránce chovatelské ale i společenské. Patří za to veliký dík pořádající organizaci Rokycany.

Co byste čtenářům chtěl říci závěrem o holubářském sportu?

Je to nádherný koníček, ve kterém může každý chovatel najít to, co hledá, zejména radost z výsledků, uspokojení v chovu, hledání nových „posil“ a očekávání výsledků odchovu. I přes některé špatné vztahy mezi chovateli je třeba hledat ty pozitivní vztahy a nenechat se odradit názory škarohlídů. Pokud vím, co chci dosáhnout, kam směřuji a mám představu o výsledku každého konání, tak je třeba tuto cestu naplňovat prací pro splnění svého cíle. A k tomu přeji všem těm poctivým chovatelům hodně zdraví, osobního štěstí a chovu a letu zdar.

Závěrem bychom chtěli Ing. Václavu Zikmundovi popřát hodně elánu a pevné nervy v jeho manažerské práci v novém oblastním sdružení Český západ a přejeme mu mnoho radosti s jeho opeřenými kamarády.

Text a foto

Ing. Aleš a Bc. Daniela Bukovských

IZ Poštovní holubář 1/2011

foto  - 3750foto  - 3748foto  - 3749

Vytisknout stránku

Adresa
Zemědělská usedlost
Klatovská 56/384
321 00, Plzeň - Litice

Tel: +420 604 237 944
E-mail: zoofarma@seznam.cz

Mapa

Aktuality - Novinky

Tisková zpráva

vydáno:01.02.2024

img

Český albín

vydáno:01.02.2024

img

PF 2024

vydáno:24.12.2023

img

»archiv novinek

© Všechna práva vyhrazena ZOOfarma - činčily

Tvorba webových stránek ANT studio.cz