ovce kozy

České merino-odkaz dědictví předků

Před 10 lety,v roce 2007, jsme se pokusili vyburcovat SCHOK k záchraně české meriny. Je tomu už 9 let, co jsme napsali článek s výzvou na její záchranu. Výzva nepadla na úrodnou půdu. Dnes už můžeme pouze vzpomínat...Více v níže uvedeném článku zveřejněném ve Zpravodaji SCHOK v roce 2008.

Od roku 1990 jsme svědky přirozeného vývoje změn v zastoupení užitkových typů a plemen ovcí. S nástupem tržního hospodářství se stal chov merinových ovcí neekonomický. Dovezla se nová plemena a původní stáda merinových ovcí se omezovala nebo se provádělo převodné křížení. V dějinách chovu ovcí v českých zemích jsme byli svědky několika stagnací. Několikrát dramaticky poklesly stavy ovcí a došlo ke změnám způsobu hospodaření a užitkového zaměření zemského chovu.Velký úbytek ovcí nastal po zrušení roboty. Poslední velký pokles v počtu chovaných zvířat a užitkového zaměření začal v roce 1990. Jedním z plemen,které tyto změny zasáhly je české merino.
Jsme svědky záchrany našich dvou uznaných národních plemen valašky a šumavské ovce. Myšlenka na záchranu české merinové ovce nás napadla při diskuzi s několika odborníky na genové zdroje. Kladli jsme si otázku, zda existuje v současné době české plemeno hospodářských zvířat ,kterému hrozí pozvolný zánik. Napadlo nás plemeno holubů chabská straka a již zmiňovaná merinka. Pokud věc zanalyzujeme, zjistíme, že nám česká merinka proklouzává mezi prsty. Není možné nechat vyhynout plemeno,které se v zemích koruny české chová po staletí.U merinky došlo k zušlechťování. Během staletí se plemeno vyvíjelo.Podobný vývoj jsme zaznamenali u šumavské ovce.Přesto je v naší české merince zachován um českých ovčáků a adaptabilita na naše prostředí. Kontinuita na ovce chované v období zlatého rouna je jednoznačná. Vždyť i v povědomí široké veřejnosti českého národa je česká merinka brána jako vzor pro ilustrace pohádek a obecné představy ovce. Naše první ovce chovaná na naší zoofarmě byla česká merinka Julinka. Později jsme pořídili francuzské šaroláky. Většina návštěvníků vnímala merinku jako naší českou ovci na kterou byli zvyklí a šarolačky hodnotili jako něco cizího. Při exkurzích dětí ze základních a mateřských škol na naší usedlosti byla merinka Julinka jejich přirozeným obdivovatelem.
Záchrana a uznání nových plemen hospodářských zvířat není ani v posledních letech nic výjimečného. V roce 2006 byla uznána a zařazena do vzorníku plemen drůbeže ČSCH česká krůta ve dvou barevných rázech. V osmdesátých letech se na záchraně české husy podílel současný předseda posuzovatelů drůbeže pan Ivan Pavel. Ve východních Čechách získal poslední jedince představitelů české husy z uzavřených populací českých dvorů. Na záchraně se podílela i typově kvalitní 23 letá husa a 17 letý houser. I když bylo od nich odchováno pouze několik jedinců,získala se ještě původní krev bez známek zušlechtění progresivními plemeny. Na zařazení mezi genové zdroje čeká další plemeno slepic Šumavanka.
Dnešní doba intenzivního způsobu hospodaření v zemědělství téměř zastavila možnost vzniku krajových a národních plemen hospodářských zvířat. Proto je veliká škoda nechat zaniknout plemeno,které s námi žije po staletí. České merinky mohly oproti preferovaným ovčím plemenům obstát v dlouhé historii pouze tím,že měly tradici a mohly nabídnout srovnatelné,ale spíše lepší užitkové vlastnosti.
Jsme přesvědčeni,že v zemském chovu by se dalo sehnat několik typových jedinců české merinky na kterých by se dala postavit populace tvořící základ pro další plemenitbu. Víme,že záchrana české merinky není z ekonomického hlediska perspektivní. Ale význam odkazu českých ovčáků a genové diverzity druhů je nesporný. Snad vyvolá tento článek diskuzi mezi ovčáckou obcí a pro naší českou merinku se začne blýskat na lepší časy.

Ing. Aleš Bukovský
Bc. Daniela Bukovská