11aaa

jste zde: úvodní » Drůbež » Hedvábničky a ostatní chocholatá plemena drůbeže na celostátní výstavě


Hedvábničky a ostatní chocholatá plemena drůbeže na celostátní výstavě

 Zveřejněno v časopise Chovatel 4/2016

V nové hale lyského výstaviště jsme mohli 20. – 22. listopadu 2015 obdivovat společnou expozici holubů a části drůbeže. Soužití obou odborností má pro posuzovatele a návštěvníky své přednosti, ale i nedostatky. Někomu vadí hluk kohoutů a ostatní drůbeže, jiný v takovém uspořádání vidí přednost. Každému vyhovuje něco jiného. Zkrátka jak se u nás říká: „Někdo je na holky, jiný zase na vdolky.“

 

Na výstavě bylo předvedeno 1070 kusů drůbeže. Součástí jejich expozice byla speciální výstava Klubu chovatelů chocholaté drůbeže. Po několikaleté stagnaci zažil klub z mrtvých stání pod taktovkou nového vedení v čele s Ing. Petrem Hlubučkem. Předvedeno bylo 165 zvířat mnoha plemen. Takové množství chocholaté krásy nešlo přehlédnout. Proto jsme se rozhodli čtenáře s přehlídkou seznámit.

 

Velké hedvábničky posuzoval jejich bývalý dlouholetý chovatel Ing. Richard Konrád. V minulosti kraloval především v rázu vousatém stříbřitě šedém. Pověstné byly jeho nebývale velké chocholy u slepiček. Kolega posuzovatel nevyužil pro zapisování studenty střední odborné školy. Měl vlastní zapisovatelku. K našemu překvapení do oceňovacích lístků zaznamenávala údaje bývalá dlouholetá redaktorka časopisu Chovatel, Šárka Kořínková, předchůdkyně dnešní redaktorky Sylvie Veselé. Jelikož jsme se dlouho neviděli, došlo na vzpomínání na vzájemnou spolupráci při tvorbě časopisu.

 

Expozice začínala hedvábničkami bílými vousatými. V této kategorii byla největší tlačenice. A to nejenom v počtu vystavených zvířat, ale i jejich kvalitě. Z osmi vystavovatelů nejlepší zvířata předvedl Miloš Ráž. Mnoho jedinců mělo pěkný tvar těla, vousů a chocholky. Hlavní vadou u kohoutů byly užší ocasy se znatelnými srpy a horší třepenitou strukturou. Výtky u obou pohlaví se týkaly tvaru a barvě hřebenu. Ten má v ideálním případě připomínat polovinu vlašského ořechu. Nesmí být červený, ideál je černomodrý. Lepší hodnocení jsme zaznamenali u hodnocení pětiprstých běháků. Správné oddělení prstů se stává samozřejmostí. Selekce je poměrně snadná, provádí se u jednodenních kuřat. Tím odpadá časově a ekonomicky náročné krmení nestandardních zvířat. Slepičky se tradičně potýkaly s váhou, což je jejich bolavá pata.

 

U žlutých kraloval náš krajan Karel Hajský. Chovu hedvábniček se věnuje mnoho desetiletí a v letošním roce sklízel výsledky své dlouholeté práce. Jeho hedvábničky byly bezkonkurenční hlavně ve velikosti a utváření vousu. Dá se říci, že byly lepší než daleko početnější bílé. V jeho chovu se v loňském roce vyskytla jedna zajímavost. Po žlutém kohoutovi dovozeném ze speciální výstavy německého klubu v Ronneburgu, odchoval v jednom kmenu bílá kuřata. Dá se předpokládat, že němečtí chovatelé používají pro zlepšení typu žlutého rázu, bílé hedvábničky. Ty jsou v typu nejlepší. Pokud poodkryjeme dveře německé šlechtitelské dílny, zjistíme, že na zlepšování typu používají zdrobnělé vyandotky. Šlechtitelský proces je sice zdlouhavý, trvá 4-5 generací, ale výsledek stojí za to. Regenerované hedvábničky, kromě ozdravného heterózního efektu, získávají pověstné tři koule. Kromě chocholu, na který vyandotky nemají vliv, se zlepšuje tvar těla a ocasu. Trup je krátký, široký a hluboký, zkrátka připomíná hodně zaoblenou krychli. Ocas zase po vyandotce získává pověstnou pivoňku.

 

Vyštěpené bílé hedvábničky nenechal Karel Hajský zapadnout v propadlišti dějin. Poskytl je chovatelům bílých hedvábniček na Plzeňsku, kteří spolu již dlouhodobě spolupracují. A na výsledcích je vzájemná rotace znát. Své zbraně zkřížili na regionální výstavě dvou krajů (Plzeňského a Karlovarského) v Horšovském Týně, která vznikla především díky úsilí posuzovatele Josefa Buršíka. Všichni čtyři chovatelé uspěli a obdrželi několik ocenění ve třídě elita. Hedvábničky všem udělaly radost. Nejvyšší ocenění výstavy získaly za 98, 5 a 98 bodů právě hedvábničky bílé vousaté.

 

Plzeňští chovatelé reprezentovali také ve francouzských Metách. Z minulé Evropské výstavy v Lipsku obhajovali evropského mistra. A rozhodně se tam neztratili. Nejlépe oceněná slepička získala na Evropské výstavě ocenění 97 bodů. Toto ocenění získal ještě známý člen německého klubu hedvábniček Friedel Schwager. Může se pochlubit několikanásobným vítězstvím klubových výstav a titulem Evropský mistr a šampion.

 

Vraťme se k vyštěpeným kohoutům. Spoluautoři článku si pro jednoho bílého kohouta zajeli den před Štědrým dnem. Návštěva se uskutečnila na pracovišti Karla Hajského a měla neopakovatelnou atmosféru. A to nejenom díky adventu. Pracuje totiž na státním zámku Kozel, nedaleko od Plzně. Jedná se o bývalé romantické sídlo šlechtického rodu Černínů postavené v klasicistním slohu, s nádherným udržovaným parkem plným cizokrajných dřevin. Je vidět, že krásu nevyhledává jenom v chovu drůbeže, ale i v pracovním prostředí. Při pohledu na hedvábníka si často vzpomeneme na příjemně strávené dopoledne v zámeckém areálu. Uvidíme příští rok, zda se nový kohout v chovu osvědčí a bude přínosem. Existuje určité nebezpečí zhoršení kvality sněhobílého zbarvení. Důvodem je skrytý zlatý faktor. Jeho působením vzniká zažloutlé zbarvení a rez v křídlech. Podobnou zkušenost jsme zaznamenali v chovu velkých i zdrobnělých bílých češek, regenerovaných českou zlatou kropenkou. Objasnění genetického pozadí bílé a žluté barvy nám později pomohli objasnit kolegové posuzovatelé drůbeže, Pavel Hrubeš a Jiří Král, při společném posuzování ve starobylém mlýně v Suchomastech.

 

Vraťme se zpět na výstavu. Dalším rázem byly černé, kde kraloval nový předseda klubu Ing. Petr Hlubuček. Zvláště slepičky zaujaly svým typem. Posledními vystavenými rázy byly hedvábničky divoké, stříbrošedé a černě strakaté. Velké bezvousé hedvábničky nikdo nevystavil, nemají u nás na růžích ustláno. Občas se na výstavách objevují, ale v horší kvalitě. Často se štěpí z hedvábniček vousatých.

 

Následovala expozice zdrobnělých. Posouzení se zhostil kolega Tomáš Moravec. Přestože padlo poměrně dost výluk, někteří jedinci naopak vynikali. Nejlepší bílé vousaté předvedl přítel Petr Hlubuček a jejich dlouholetý chovatel Josef Veselý. Pouze několik jednotlivců jsme mohli obdivovat v rázu divokém, stříbrošedém a atraktivním modrobíle strakatém.

U zdrobnělých nechyběly hedvábničky bezvousé. Vystavěny byly ve čtyřech rázech. Na bílé i černé získal ocenění předseda klubu. Vystavené byly ještě v barvě divoké a modrobíle strakaté.

 

Po kolekci hedvábniček jsme mohli obdivovat další dvě chocholatá plemena. Obě byla zdrobnělá. Posouzení provedl Milan Hradec mladší. Holandská chocholatá slepice zdrobnělá, lidově nazývaná holanďanka, byla předvedena ve třech rázech. Vedle bílého a žlutého bíle chocholatého, byl bezkonkurenčně nejpočetnějším rázem černý bílo chocholatý. Nejlepší jedince předvedl Ing. Petr Hlubuček a mladý chovatel Lukáš Štajner. Opět překvapovalo poměrně velké procento výluk.

Posledním plemenem byla zdrobnělá paduánka černá a žlutě plavá bílelemovaná.  Oba rázy byly zhruba ve stejné kvalitě. Přestože prvně jmenovaná barva byla méně početná, byl na ní přidělený pohár. Ocenění si odnesl chovatel Jaroslav Vadlejch.

 

Co říci závěrem? Snad jen přání, aby se hedvábničkám a ostatním chocholatým plemenům u nás dařilo a v budoucnu jsme se s nimi mohli setkávat ve stejném počtu, jako na Celostátní výstavě drobného zvířectva v Lysé nad Labem v roce 2015.

 

 

Text a foto

 

Ing. Aleš a Bc. Daniela Bukovských

 

 

Foto:

1-1. 0. hedvábnička bílá vousatá

2-0. 1. hedvábnička bílá vousatá

3-0. 1. hedvábnička žlutá vousatá

4-1. 0. hedvábnička žlutá vousatá

5-0. 1. hedvábnička černá vousatá

6-0. 1. hedvábnička stříbrošedá vousatá

7-1. 0. zdrobnělá hedvábnička modrobíle strakatá vousatá

8-1. 0. zdrobnělá hedvábnička modrobíle strakatá vousatá

9-0. 1. zdrobnělá hedvábnička bílá vousatá

10-0. 1. hedvábnička bílá vousatá z chovu spoluautorů článku oceněná na EV 97 body

11-Posuzovatel drůbeže Josef Buršík (vlevo) na CV v Lysé nad Labem

12-Pohled na expozici žlutých hedvábniček vousatých

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

foto  - 6415foto  - 6416foto  - 6417
foto  - 6418foto  - 6419foto  - 6420
foto  - 6421foto  - 6422foto  - 6423
foto  - 6424foto  - 6425foto  - 6426

Vytisknout stránku

Adresa
Zemědělská usedlost
Klatovská 56/384
321 00, Plzeň - Litice

Tel: +420 603 538 950, +420 604 237 944
E-mail: zoofarma@seznam.cz

Mapa

Aktuality - Novinky

"Venčení" poníků

vydáno:19.01.2019

img

                                                                                                 ...

»více

PF 2019

vydáno:19.12.2018

img

PF 2019

vydáno:19.12.2018

img

»archiv novinek

© Všechna práva vyhrazena ZOOfarma - činčily

Tvorba webových stránek ANT studio.cz