11aaa

jste zde: úvodní » Drůbež » Česká zlatá kropenka včera a dnes


Česká zlatá kropenka včera a dnes

 

V letošním roce si připomínáme 120. výročí jednoho z „buditelů“ našeho národního plemene Čestmíra Sedláka. Vedle Karla Škody a Františka Fürsta se zařadil mezi chovatele mající lví podíl na záchraně a regeneraci naší české slepice. Čestmír Sedlák se narodil v roce 1890 v západočeských Rokycanech. Zemřel 5. července 1957 ve svém rodišti ve věku 67 let. Jelikož se jedná o našeho krajana zjistili jsme o něm několik zajímavých informací.

Šlechtěním české slepice se zabýval čtyřicet let. Jelikož byla česká zlatá kropenka jeho srdeční záležitostí, věnoval veškerý um a úsílí pro zlepšování typu a užitkovosti. Jeho práce přinesla brzy své plody.Díky zlepšené užitkovosti a osvětě v odborném chovatelském tisku, si tehdejší chovatelé našli zapomenutou cestu k tomuto českému plemeni. Původní krajové slepice, mezi které patřila i česká zlatá kropenka, byly v první polovině minulého století zatlačeny do pozadí. Naši předci rychle zapomněli, které plemeno jim svými produkty po generace pomáhalo obohatit jejich jídelníček a svojí nenáročností a otužilostí přinášelo užitek s minimálními nároky na krmení a ustájení. Přílivem nově vyšlechtěných výkonnějších kulturních plemen hrozilo češkám úplné vymizení.

Díky Drůbežnické jednotě, jejímž tajemníkem byl Čestmír Sedlák, se podařilo naše původní plemeno znovu rozšířit na český venkov. Obnoveno bylo v základním zbarvení zlatém kropenatém. Tento atraktivní a u jiných plemen slepic nevídaný ráz, měl zajisté svůj podíl na vzrůstající oblibě v poválečných létech. Později se šlechtily češky i v dalších varietách. Můžeme jmenovat zbarvení koroptví, bílé, stříbrné kropenaté, černobílé a černé. Chtěli bychom se zmínit o prvním jmenovaném rázu koroptvím. Je třeba připomenout, že patřil mezi původní kresby objevené ještě před 1. světovou válkou Karlem Škodou na Českomoravské vrchovině. Koroptví ráz však nebyl tak atraktivní a později zanikl. Bohaté šlechtitelské zkušenosti Čestmíra Sedláka vyústily v sepsání monografie o české zlaté kropence. Kromě oblíbené české slepice se věnoval plemenářské práci i jiných hospodářských plemen hrabavé a vodní drůbeže. Díky výše uvedeným aktivitám si Čestmír Císař zajistil trvalé místo v bohaté historii naší české slepice.

V další části tohoto článku přinášíme vzpomínky na Čestmíra Sedláka od Vojtěcha Štichy z Plzeňska. Při cestě na letošní výroční schůzi Klubu českých plemen slepic v Kobylisích byla příležitost získat několik zajímavých informací od služebně nejstaršího člena.V letošním roce oslaví Vojtěch Šticha v plné síle 84. narozeniny. Také pro něj byla česká zlatá kropenka osudovou láskou. A jaké jsou jeho vzpomínky na tuto drůbežářskou legendu?

Prvně se s Čestmírem Sedlákem setkal při studiích na hospodářské škole v Rokycanech. Čestmír Sedlák byl osobním přítelem tehdejšího pokrokového ředitele školy. Při diskuzích se studenty nikdy neopomněl propagovat českou zlatou kropenku.V roce 1946 si Vojtěch Šticha přinesl od něj první kuřátka,která se stala základem jeho dlouholetého chovu. Od tohoto roku je chová bez přerušení a to už je pěkná řádka let.

V pozdějších létech se mu naskytla příležitost si prohlédnout chovatelské království u Čestmíra Sedláka přímo na jeho statku v blízkém Oseku. Setkání proběhla při výběru nových plemeníků české zlaté kropenky. A co ho zaujalo při návštěvách jeho hospodářství? Na svojí dobu používal pokrokové metody plemnitby a odchovu. Češky měl rozdělené do mnoha kmenů v prostorných voliérách. Využíval metody rotace plemeníků a příbuzenské plemenitby k upevnění sledovaných znaků. Kuřata líhnul ve vlastní líhni v rodokmenných klíckách a odchovával pod umělou kvočnou. Na svoji dobu samé pokrokové metody. Svým pozitivním přístupem k novinkám byl schopný podpořit i bohulibou činnost i mimo svůj obor. Jistě stojí za zmíňku, že se podílel na vzniku rokycanského aeroklubu. Pro přistávací dráhu poskytl svoje louky, aby podpořil poválečný rozvoj aviatiky. Co dodat? Jednalo se o člověka za kterým zůstalo plno vykonané práce.

Ale pojďme se podívat na českou slepici na prahu třetího tisíciletí. Pokrokové metody z dob Čestmíra Sedláka se zdají být v současnosti naprostou samozřejmostí. S tím se nedá nic dělat. Pokrok nelze zastavit. Ale i v dnešní době se objevují metody,které posouvají plemenářskou práci v chovu slepic vpřed. Známé jsou především z velkochovů drůbeže. V drobném chovatelství se moderní plemenářské postupy používají velice málo a zatím se jedná pouze o první vlašťovky. V budoucnosti však budou nedílnou součástí běžné plemenářské práce. Běžně se používají například v chovu exotického ptactva, především velkých papoušků.

A který obor máme na mysli? Jedná se o metody molekulární genetiky.Na speciálních výstavách Klubu českých plemen slepic se již několik let pravidelně odebírají genetické vzorky z vystavených slepic a kohoutů. Nejdříve se odebírala krev, později vzorky nezralého peří (tzv. ošpenců). Tento genetický zdroj informací je uchovávaný v genové bance Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi. A k čemu slouží tento materiál? Jsou tyto vzorky nějak hodnoceny? Na tyto otázky se budeme snažit odpovědět v následujících řádcích.

Analýza genetických parametrů vybraného vzorku českých slepic zlatých kropenatých přinesla zajímavé informace. Pracoviště Molekulární genetiky Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi provedlo analýzu šestnácti lokusů mikrosatelitů u 95 jedinců české slepice pocházejících od čtrnácti chovatelů. Jak jsme již uvedli, byly použité biologické vzorky peří a krve odebraných na speciálních výstavách klubu.

A co nám ukázaly zjištěné výsledky? Analýza odhalila velice nízkou úroveň genetické variability ve sledovaném souboru. Průměrné hodnoty heterozygotnosti byly 0,37. A to je v uzavřené populaci plemene velice nízká hodnota. Zjištěné výsledky dalších parametrů ukazují na vysoký stupeň příbuzenské plemenitby, vysokou intenzitu selekce a další faktory negativně ovlivňující genetickou variabilitu. Zjištěné údaje vykazují poloviční hodnoty obvyklé v ostatních populacích hospodářských zvířat. Oproti divokým populacím zvířat je variabilita sledovaných markerů téměř třetinová. A to je opravdu alarmující. Genetika populací má své zákonitosti a lze výpočtem nebo matematickou modelací předpovídat vývoj sledované skupiny zvířat. Při poklesu příbuznosti nebo počtu jedinců pod limitní práh hrozí sledované populaci neodvratný zánik. A to i v případě, že se zbylí jedinci úspěšně rozmnožují.

Příkladem můžou být malé populace podruhů tygrů nebo nosorožců. Tato velká a zajímavá zvířata jsou na rozdíl od výše uvedených slepic, atraktivní pro širokou veřejnost a díky médiím jsou jejich osudy náležitě sledovány. Jako příklad můžeme uvést transfer nosorožců ze Zoologické zahrady ve Dvoře Králové do domoviny v Africe.Civilizačním tlakem se jejich počty v rezervacích a zoologických zahradách snížily natolik, že i při řízené plemenitbě a připařovací strategii velectěných zoologů a genetiků nedokážeme zabránit jejich pozvolnému zániku. A to i za přispění teoreticky neomezeného počtu finančních prostředků od sponzorů a cílených finančních grantů vypisovaných neziskovými organizacemi. To sice zatím české slepici bezprostředně nehrozí, ale je třeba situaci pozorně sledovat, protože české slepice potažmo genetické zdroje by zajisté neměly takovou finanční podporu!

Ale zpátky k výsledkům genetické analýzy. Aby toho nebylo málo sledované genetické parametry nevykazovaly velkou variabilitu ani mezi subpopulacemi jednotlivých chovatelů. Výše uvedená hodnota heterozygotnosti se pohybovala od 0,33 do 0,44. Některé sledované lokusy vykazovaly nulovou variabilitu! Přestože výsledky vypadají na první pohled hrozivě, řízená plemenitba a rotace plemeníků poskytuje chovatelům určitý manévrovací prostor. Výše uvedené výsledky budou dále analyzovány VÚŽV rozšířenými testy, které by měly poodhalit genetické pozadí našeho národního plemene české slepice zlaté kropenaté.

A co tyto údaje znamenají pro nás chovatele českých slepic zlatých kropenatých? Jedná se o určitou zpětnou vazbu naší plemenářské práce. Tyto informace přispějí s trochou do mlýna pro tvorbu nových strategií pro rotaci majitelů genových zdrojů, ale i ostatních chovatelů českých slepic. Je třeba si těchto údajů vážit, protože cena těchto analýz je opravdu vysoká a finační rozpočet klubu by zajisté nestačil na jejich úhradu. Další avizované výsledky z VÚŽV budeme sledovat a v budoucnu o nich seznámíme čtenáře našeho časopisu Chovatel.

Závěrem bychom chtěli čtenáře seznámit s nejzajímavějšími výsledky plemenářské práce našeho klubu. V současné době je nejpalčivějším problémem stagnující populace zdrobnělé české slepice. Tomuto alarmujícímu stavu v populaci zdrobnělých češek se věnuje i nejvyšší orgán Ústřední odborná komise drůbeže v čele s Ing. Františkem Šonkou. Na schůzi ÚOK konané 16. prosince 2009 byl přizvaný předseda klubu Ing. František Srp. Zde referoval o dané situaci a spolupodílel se na návrhu řešení. V další části diskuzního příspěvku seznámil přítomné členy komise o práci klubu a to především o typizaci českých slepic. Na ÚOK bylo řečeno, že pokud chovatelé zdrobnělých češek nebudou mít zájem o chov a regeneraci, těžko lze tento ráz zachránit.

Pomocnou ruku tomuto plemeni podal výše uvedený Ing. František Srp. Zpracoval seznam chovatelů zdrobnělých českých slepic a osobně se podílí na záchraně tohoto ohroženého plemene. Pro zájemce o regeneraci poskytuje informace o příbuznosti, zajišťuje distribuci násadových vajec , kuřat a plemeníků. Za jeho aktivitu mu děkujeme a držíme palce, aby zdrobnělé české slepice svůj boj na drůbežářském nebi ustály.

Další aktivita v klubu se týkala rotace genetických zdrojů. Spoluautor článku zmapoval a doplnil stávající rotaci a navrhl rotační plán plemeníků české slepice zlaté krpenaté pro další období. Výměna plemeníků se většinou provádí při centrálním líhnutí v MTD Úsrašicích. Tato činnost je důležitá pro udržení genové variability současné populace českých slepic zlatých kropenatých.

Naší milou povinností je poděkovat chovatelům českých slepic za vzornou reprezentaci na 26. Evropské výstavě v Nitře. Člen výboru našeho klubu Zdeněk Baše poskytl svoje české slepice do ukázkové voliéry českých plemen vodní a hrabavé drůbeže, která se nacházela na ochozu v pavilónu s vodní drůbeží. Propagační expozice imitující selský dvorek s roubenou chalupou patřila k tomu lepšímu co jsme na výstavě v Nitře mohli shlédnout. Ocenění za evropského mistra si právem odvážel výše uvedený Zdeněk Baše a evropského šampióna a cenu klubu Ing. Jaromír Dobrovolný. Čestnou cenu na kohouta v sekci mladých chovatelů obdržel Vítek Bukovský.

Poslední naší povinností je poděkování členovi našeho klubu Stanislavu Vojtovi ze Smilovic za celoživotní práci s českou slepicí. V letošním roce se ze zdravotních důvodů rozhodl ukončit svůj celoživotní chov genových zdrojů českých slepic zlatých kropenatých a prvně nenasazovat násadová vejce do líhně. Dlouhá desetiletí prováděl individuální kontrolu užitkovosti, rodokmenné líhnutí a patřil mezi opory veškerého dění v klubu. Jako jeden z mála se kromě zlepšování exteriéru u české slepice, podílel i na udržení dobrých užitkových vlastností. Česká slepice je jeho srdeční záležitostí a slov y Ing. Elišky Stejskalové se řadí do kategorie chovatelů nazývaných srdcaři. Za jeho aktivity pro rozvoj české slepice mu upřímě děkujeme symbolicky smekáme.

 

Text a foto

Ing. Aleš a Bc. Daniela Bukovských

Chovatel 6-2010

 

foto  - 2973foto  - 2983

Vytisknout stránku

Adresa
Zemědělská usedlost
Klatovská 56/384
321 00, Plzeň - Litice

Tel: +420 604 237 944
E-mail: zoofarma@seznam.cz

Mapa

Aktuality - Novinky

Tisková zpráva

vydáno:01.02.2024

img

Český albín

vydáno:01.02.2024

img

PF 2024

vydáno:24.12.2023

img

»archiv novinek

© Všechna práva vyhrazena ZOOfarma - činčily

Tvorba webových stránek ANT studio.cz