11aaa

jste zde: úvodní » Drůbež » Brahmánky patří mezi starobylá těžká plemena slepic


Brahmánky patří mezi starobylá těžká plemena slepic

 

 

 

 

Přemýšleli jste někdy, že si pořídíte do svého chovu slepičí goliáše? Chcete chovat slepice přítulné ke svému chovateli, které příliš nezpustoší vaší zahradu a záhony hrabáním? Zkuste brahmánky! Díky mohutné postavě, ladným tvarům a rousům, splní vaše náročné požadavky. Chovu brahmánek se věnujeme již několik let. Za tu dobu jsme nasbírali mnoho zajímavých informací. V následujících řádcích seznámíme čtenáře s jejich stručnou charakteristikou a chovem.

 

Brahmánky patří do skupiny těžkých masných plemen. Existují i ve zdrobnělé verzi. Jedná se o velmi staré plemeno původem z Asie, prošlechtěné v Severní Americe. Podle jedné teorie se plemeno dostalo do Nového světa lodí z přístavu Luckipoor ležícím na řece Brahmaputra. Veletok, po kterém plemeno získalo svůj název, je dlouhý téměř 2 900 km a protéká Čínou, Indií a státem Bangladéš.  Do Evropy se brahmánky dostaly, dle údajů v dostupné literatuře, v roce 1852. Zprvu se nazývalo „Chittagon“ nebo „Šanghaj“ a až později se z něj stala brahmánka. Plemeno se v minulosti podílelo na vzniku mnoha novějších plemen s masnou nebo kombinovanou užitkovostí.

 

Z hlediska historie brahmánek v zemích Koruny české, můžeme uvést zajímavou informaci o jejich chovu a výstavnictví v magazínu Kuří dvůr z let 1895 až 1897. V časopise je několik dobových inzerátů na prodej násadových vajec a chovných zvířat. Ceny jsou ještě uvedené ve zlatých a krejcarech. Čtenáře jistě zaujme informace, že cena dospělé slepice brahmánky byla ceněná na 3 zlaté, což byly tehdy velké peníze. Pro porovnání, kráva stála tehdy v rozmezí 60 - 100 zlatých, obyčejná slepice 30 krejcarů, denní práce mistra tesařského 30 až 35 krejcarů (1 zlatý se dělí na 100 krejcarů). Jméno brahmánka nebylo tehdy ještě ustálené. Někde se uvádí bramánky jinde brahámky. Zajímavá informace se týká tehdejší přehlídky. Na jedenácté mezinárodní výstavě drůbeže pořádané ve dnech 14. až 16. května 1896 spolkem pro zvelebení drůbeže v Praze, získala 3. cenu za brahámky světlé (vadou byla chybějící kresba na krku) Ida kněžna ze Schwarzenbergů. Což je ve vztahu k našemu současnému ministru zahraničních věcí zajímavá informace. Také Karel Schwarzenberg si z Rakouska přivezl do Čech chovné hejno slepic Štýřanek a choval je na svém sídle u Berouna. Chov drůbeže je v jejich starobylém rodu asi oblíbeným koníčkem… Pro zajímavost ještě uvedeme, že z Obory u Hluboké, z drůbežníku  kněžny Idy, byly udělené vítězné ceny ještě na kohouta hamburčanky stříbrné s krásným srpovitým ocasem a padovánky (paduánky) zlaté a stříbrné s dokonalými tvary a barvou.

 

A jak vypadá standard brahmánky? Charakteristickým znakem je mohutná, impozantní postava s hlubokým a širokým trupem. Linie hřbetu je pro toto plemeno charakteristická. Záda mají být co nejkratší s bohatě opeřeným sedlem. Krátký široký ocas by měl stoupat z linie zad pod úhlem 50 – 60 stupňů. Pro lepší představivost lze profil hřbetu přirovnat k logu znázorňující odrážku či fajfku známé americké obchodní společnosti se sportovními potřeby Nike. Tato mnemotechnická pomůcka, která nám slouží pro lepší zapamatování tvaru zádě, bude blízká především mladší generaci. Mohutnost postavy je u dospělých zvířat zvýrazněná bohatým měkkým opeřením, výraznými manžetami na holeních a bohatým rousem vyrůstajícím kruhovitě kolem prstů. Hmotnost je kategorizovaná podle pohlaví a stáří. U dospělých jedinců není žádnou výjimkou váha přes pět kilogramů, a to i u slepic. Plemeno je přítulné k chovateli a dobře se dá ochočit. Díky své váze a rousům se jedná o slepice velice klidné a minimálně poškozující trávníky a záhony.

 

Důležitý je tvar hlavy. Má být k poměru těla malá, široká a silně klenutá. Charakteristické jsou vystouplé nadočnicové oblouky a odstupující týl od krční partie. Častou vadou je protáhlá, takzvaná vraní hlava. Zobák musí být krátký a silný, žlutě zbarvený. Na špičce a slemeni (kořeni) má být zobák tmavý. Sytě žlutou barvu požadujeme ještě u běháků. Velkým problémem je velikost a tvar laloků. Musí být malé, nepovislé pěkně zaobleně tvarované, zakončené na hrdle výraznou kožní řasou nazývanou uzdička. Hlavu zdobí ještě nevýrazný třířadý hráškový hřeben. Oči jsou uložené pod nadočnicovými oblouky a mají oranžově červenou barvu. Vadou jsou oči žluté.

 

Rozdíl mezi pohlavími je u brahmánek daleko menší než u jiných plemen. Slepice je celkově menší, není tak vysoká a má hlubší, zavalitější trup. Krátká záda přechází v přímé linii k rovnému a širokému ocasu. U kohouta je konec ocasu zaoblený, bez výrazných srpů. U slepic nejvyšší vrchol ocasu dosahuje úrovně očí, u kohouta hlava výrazně převyšuje vrchol rýdovacích per. Opeření má slepice kypřejší, zvláště v sedle a zadní partii. Zde dochází při páření k poškození peří. V první fázi je peří uvolněné až kadeřavé, později se vyskytují i nažiny. Proto je vhodné před výstavami chovat brahmánky odděleně podle pohlaví.

 

V našem aktuálním vzorníku je uvedeno 13 barevných rázů. Zbarvení je bílé, černé, modré, žluté, bílé a žluté kolumbijské, bílé modře a žluté modře kolumbijské, koroptví vlnité, modré a stříbrné koroptví vlnité, černé stříbroprsé a krahujcové. V minulosti se u brahmánek vyskytovaly nejčastěji dva rázy. Byla to brahmánka světlá (dnes bílá kolumbijská) a tmavá (dnes koroptví vlnitá). S těmito názvy se můžete setkat nejenom ve starší literatuře, ale i jako časté synonymum, především mezi staršími chovateli. Na našich výstavách jsou prezentovány především brahmánky bílé kolumbijské. Genotyp je označen CCebebSS(S-)CoCobb(b-) a zkratka je bkol. A jak má tento nejrozšířenější barevný ráz u nás vypadat?

 

Charakteristické je bílé zbarvení s černou kresbou a šedou podsadou. Na Plzeňsku se jim dříve říkalo lidově mlynářky. Krční a sedlový závěs zdobí stvolová kresba. Na krku dosahuje do dvou třetin, v sedle je slabší. Z praxe můžeme říci, že do chovu je lepší nechávat jedince s výraznější kresbou a podsadou. Pokud se nechávají jedinci dle vzorníku v ideální podobě, dochází k jejich postupné redukci. Hlavně mizí sedlový závěs a šedá podsada. Bohatost kresby a dobré probarvení podsady poznáme už u vylíhlých kuřat. Pokud jsou kuřata čistě žlutá, bude zbarvení spíše horší. Pokud mají kuřátka zašedlý dolní hřbet, je předpoklad dobré podsady a probarvení.

 

V kresbě dále hodnotíme ruční letky. Jsou bílé a na vnějších praporech intenzivně černě kreslené. Vnější okraj však požadujeme bílý. Loketní letky jsou na vnějších praporech bílé a vnitřních černé. Ocasní rýdováky jsou černé, pokud možno bez kresby. Bílé lemování je přípustné.

 

U slepic chybí kresba v sedle a v zadní partii pod ocasem. Zato v krčním závěsu dosahuje kresba až do oblasti týlu. V praxi chybějící kresba sedlového závěsu u slepic zhoršuje plemenářskou práci. Chovatel těžko pozná, která slepice přenáší na kohouty požadovanou a těžko udržitelnou kresbu sedla, proto je hlavní váha budoucího odchovu kladena na plemeníky, budoucí i minulé. Posuzování této složité kresby v kombinaci s požadovanou stavbou těla není jednoduchou záležitostí. S hlubokou znalostí problému je dokážou u nás posoudit pouze jednotlivci. A to jsou soudci, kteří pomáhají směrovat zemský chov nejenom brahmánek pozitivním směrem kupředu.

 

V současné době neexistuje v České republice samostatný klub brahmánek. Znám je pouze Klub bojových, těžkých a málo chovaných plemen drůbeže, kde by mohli najít stávající chovatelé útočiště. Přesto pro zdárné fungování klubu a pro vlastní plemenářskou práci je ideální varianta samostatného klubu. Jistě stojí za zmínku, že neoficiální Klub chovatelů brahmánek již několik let existuje.  Webové stránky provozuje mladý chovatel Ondřej Slavičínský. S prezentací začal ve svých 14 letech. Stránky stále vylepšuje a doplňuje. Je až s podivem, kolik úsilí a vzájemné komunikace mezi chovateli tohoto plemene dokázal v minulých letech přítel Ondřej vykonat. K oficiálnímu založení klubu zatím nedošlo. Přesto lze říci, že se v posledních létech chov brahmánek u nás pomalu rozšiřuje. Hlavním důvodem jejich obliby je elegance, mohutná postava a chovatelská náročnost. Odchovat krásné brahmánky je pro chovatele výzvou srovnatelnou s výstupem horolezců na vysněný vrchol. Pohled na hejnko dobře rostlých brahmánek je opravdovým estetickým zážitkem pro lid selský již po mnoho generací. A své obdivovatele si dokážou najít i v dnešní době .

 

V létech před rokem1989 se chovem brahmánek zabývalo několik chovatelů. Hlavním problémem tehdejší doby byla příbuzenská plemenitba. Kvalitní zvířata se dovážela především z Východního Německa, kde byla silná chovatelská základna. Po otevření hranic se k nám začaly brahmánky ve větší míře dovážet z okolních států. Jedním z předních šlechtitelů u nás byl přítel Bombala z Počerad. Jeho rázy byly pověstné kvalitou a velikostí. Choval mnoho kmenů v několika barevných rázech. Spolupracoval s předními chovateli v Německu. Chovem brahmánek se zabýval i jeho synovec stejného příjmení. Pro jejich odchov používali krmné směsi dovážené z Německa. Speciální krmivo bylo určené přímo pro plemeno velkých brahmánek s ideálním poměrem živin pro jednotlivé kategorie odchovu.

 

 Pokud se podíváme na chov brahmánek do okolních zemí, musíme konstatovat, že se těší větší oblibě než u nás. Dobře fungující klub brahmánek najdeme v Chorvatsku (http://www.cro-golub.com/brama/index.htm ), Německu (http://www.zuechterstammtisch.de/ ), Belgii (http://www.brahmaclub.be/ ), Holandsku (http://www.brahmaclub.nl/home/content/6 ), Francii (http://www.brahma-cochin.fr/ ), Dánsku (http://www.brahma-klubben.dk/ ), ale i za velikou louží v USA (http://www.theamericanbrahmaclub.org/ ).

 

Absolutní evropsku špičkou v chovu brahmánek jsou němečtí chovatelé. Mezi elitu patří chovatel Volkmar König z  obce Strehla ležící na dolním toku Labe v spolkové zemi Sasko. Jeho chov je ověnčený několika tituly evropského mistra a šampiona. Mít v chovu originálního „Königa“ je pro chovatele opravdovým pokladem. V našem chovu působil jeho plemeník a s odchovy jsme byli nadmíru spokojení. Jeho zvířata jsou neskutečnými zlepšovateli tělesného rámce a kresby. Dalším pojmem  v chovu brahmánek je bavorský chovatel Thomas Lindner. Vystavoval i na Evropské výstavě v Nitře v roce 2009. Shodou okolností je členem základní chovatelská organizace v Nittenau, která udržuje přátelské kontakty s přítelem Josefem Loudou (posuzovatel králíků) a jejich přeštickou organizací drobnochovatelů.

 

Asi největším svátkem pro chovatele brahmánek bude v letošním roce prosincová Evropská výstava v Lipsku. Hrubý odhad 100 000 zvířat dává naději, že i brahmánky budou hojně zastoupeny. V roce 2006 bylo v Lipsku na 25. Evropské výstavě k vidění přes 400 jedinců v hlavní expozici a oddělení pro mladé chovatele. Vystaveno bylo 13 rázů. Čtvrtinu expozice tvořil ráz bílý kolumbijský. Nejlépe oceněné brahmánky v tomto rázu vystavil již zmiňovaný Volkmar König.

 

Aby brahmánky uspěly na výstavách a dosáhly požadovaného rámce, je vedle genetických předpokladů získaných po rodičích důležitá i výživa. Velká plemena slepic jsou všeobecně náročná na krmnou techniku a vyvážený poměr živin. Z vlastních zkušeností musíme říci, že v tomto případě dvojnásob platí pořekadlo: „Když dáš krávě do držky, ona ti dá do dížky.“ Brahmánky bez kvalitního krmení bohatého na bílkoviny neodchováte do požadované hmotnosti a stavby těla.

 

Ve svém chovu využíváme krmných směsí. Po celou dobu odchovu, od vylíhnutí až do pohlavní dospělosti používáme buďto krmnou směs označovanou K 1 nebo BR 1. V první fázi odchovu jsou kuřata ohrožená nemocí kokcidiózou, proto dáváme směs BR 1, která obsahuje účinné látky proti této chorobě. Od 4 týdnů používáme směs K 1. K této problematice je třeba říci, že krmné směsi obsahující kokcidiostatika musíme využívat v našich chovech jen po nezbytně nutnou dobu. Pro člověka jsou zdraví škodlivé! I při sebelepší vůli a dobrém managementu našeho hospodářství nemůžeme vyloučit jejich druhotnou konzumaci zvířaty, od kterých využíváme produkty do své kuchyně.

 

V další fázi odchovu, před vlastní snáškou, přecházíme na směs pro nosnice granulovanou, označenou N. V dospělosti přidáváme kvalitní pšenici a nahý oves nebo ovesnou mouku. Oves se nám osvědčil pro svůj vyšší obsah vápníku a vitamínu E. Obě životně důležité látky mají vliv na snášku a pevnost skořápek. Krmení sypeme do pozinkovaných plechových korýtek s drátěným krytem proti rozhrabávání. Kompletní krmnou směs doplňujeme pastvou a v zimě sennými zdrolky, dýněmi a jablky. K napájení používáme studniční vodu doplněnou o běžně dostupné vitamíny, minerální látky a přípravky na okyselení. Vodu dáváme do plastových napáječek na 5 litrů a zavěšujeme je na řetízky poměrně vysoko nad zemí. Takto umístěná napáječka není tolika znečisťována hoblinami z podestýlky. Chovná zvířata pravidelně odčervujeme, očkujeme proti salmonelóze a v pravidelných intervalech bojujeme proti ekto parazitům.

 

Pro snášková hnízda jsme upravili plastové barely se šroubovacími víky používané pro přepravu kapalin nebo druhotně používané jako ochrana proviantu při vodáckém sportu na kanoích. V těchto barelech jsme vyřízli půlkruhovitý otvor a dno vystlali slámou. Brahmánky hnízda rády využívají a vytváří jim pocit soukromí. Po chovné sezóně se dobře čistí a dezinfikují. Brahmánky odchováváme ve chlévě v oddělených boxech s možností výběhu na travnatý pozemek. Jako podestýlka se osvědčily drobnější hobliny, především z jehličnatého dřeva. Oproti hoblinám z listnatých stromů mají lepší absorpční vlastnosti. Po vyklízení podestýlky používáme na dezinfekci podlahy suchý vápenný hydrát. Koštětem ho rozmeteme po podlaze. Ten vlhčí místa dokonale vysuší a potlačí choroboplodné zárodky v těžko přístupných místech. Na takto ošetřenou podlahu sypeme vrstvu hoblin. Brahmánky nepotřebují nutně hřady. Bez větších problémů nocují v semknutém hejnu na podestýlce nebo pro nocování využívají nízké schůdky umístěné v odchovně. Hlavním důvodem tohoto prvku je možnost odpočinku a útočiště pro slabší jedince při různých soubojích.

 

Pro zdárný tělesný vývoj a úspěchy na výstavách je včasné líhnutí. Nejlepších výsledků jsme dokázali s lednovými kuřaty. V tomto roce začaly slepice se snáškou v září a bez větších přestávek nesly až do května. Prováděli jsme hromadnou kontrolu užitkovosti a ta dosáhla velice pěkných 140 kusů vajec na jednu nosnici za rok. Je třeba uvést, že nosnice byly chované ve chlévě, kde neklesá teplota pod bod mrazu. V pozdějších létech jsme odchovávali později a užitkovost byla daleko nižší, především pozdějším termínem začátku snášky. Ten se často přesunul až do března následujícího roku. A půl roku je v užitkovosti dlouhá doba. Většina linií má vyvinutý silný mateřský pud. V květnu začnou zpravidla kvokat a o snášku téměř nejeví zájem. Lze říci, že brahmánky jsou dobré a úporné kvočny.

 

Oplozenost vajec je odvislá od vitálnosti plemeníka. V průměru není s tímto ukazatelem větších problémů. V chovu jsme měli i čtyřletého kohouta v kmenu 1, 1 a kuřata jsme bez problémů odchovali. Častým dotazem laiků je velikost vajec. Obří slepice by měly snášet logicky obří vejce. Odpovědí jsou překvapeni. Brahmánky snáší vejce velikosti běžných nosných plemen typu vlašky, možná ještě o něco menší. Je pravdou, že se hojněji vyskytují dvou žloutková vajíčka, zvláště u některých jedinců. Pro odchov jsou však nevhodná a z líhnutí jsou vyřazována. Barva skořápky je v různých odstínech hnědé, často s náznakem skvrnitosti. Kuřata je nutné časně kroužkovat kvůli silně opeřeným běhákům. Jelikož není v této době ještě poznat ve většině případů pohlaví, označujeme všechny kuřata jednotně kroužkem o průměru 27 milimetrů.

 

Co říci závěrem? Pokud se rozhodnete pro chov brahmánek potěší vás plemeno vysokou estetickou hodnotou a z hlediska snášky, dobrého osvalení a mohutné postavy vás částečně uspokojí i z hospodářského hlediska.

 

 

 

Text a foto

 

Ing. Aleš a Bc. Daniela Bukovských

Časopis Chovatel 8/2012

 

 

 

foto  - 4627foto  - 4628foto  - 4629
foto  - 4630foto  - 4631foto  - 4632
foto  - 4633foto  - 4634foto  - 4635
foto  - 4636foto  - 4637foto  - 4638
foto  - 4639foto  - 4640foto  - 4641
foto  - 4642

Vytisknout stránku

Adresa
Zemědělská usedlost
Klatovská 56/384
321 00, Plzeň - Litice

Tel: +420 604 237 944
E-mail: zoofarma@seznam.cz

Mapa

Aktuality - Novinky

Tisková zpráva

vydáno:01.02.2024

img

Český albín

vydáno:01.02.2024

img

PF 2024

vydáno:24.12.2023

img

»archiv novinek

© Všechna práva vyhrazena ZOOfarma - činčily

Tvorba webových stránek ANT studio.cz