Čeští albíni Bohumila Grulicha

Návštěva u chovatele Je již tradicí, že se o prázdninách vydáváme na několik dní na poznávací dovolenou. Cílem naší cesty jsou turistické zajímavosti na Moravě. Jelikož jsme zapálení chovatelé, neopomeneme při naší výpravě navštívit své přátele se společným koníčkem. Nemusíme dále rozebírat, že hlavním cílem těchto setkání jsou chlupatí a opeření kamarádi. Děti máme ještě školou povinné, proto vyjíždíme na toulky Českou republikou v době jejich pobytu na letním táboře. V letošním roce jsme procestovali Jeseníky a Olomoucko. Zdejší kraj je pro nás Západočechy málo známý a vskutku nádherný. Neopakovatelným zážitkem bylo posezení na schodech pod věžemi barokního chrámu Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku. Krásným výhledem na olomouckou metropoli a okolní rovinatou krajinu Hané jsme si připomněli, že tento kraj je kolébkou hanáckého voláče. Tento volatý a rousný holub v pštrosí kresbě byl chloubou zdejších hospodářů. Pro svoji atraktivitu se rozšířil daleko za hranice zdejší oblasti. Ve světě je hanácký voláč poměrně známý a pomohl rozšířit slávu šlechtitelského umu našich holubářů. Ale vraťme se k původnímu tématu. V letošním roce jsme zavítali k chovateli českých albínů Bohumilu Grulichovi. Jeho dům se nachází v obci Luká na pokraji Litovelského Pomoraví. S Bohumilem Grulichem nás spojuje členství v Klubu chovatelů králíků českých albínů a hototských bílých. Pravidelně se setkáváme na výstavách při prezentaci našich bílých ušatých kamarádů. Do jeho upraveného stavení se vchází dřevěnými vraty. Za nimi se ocitnete na selském dvoře s bohatou květinovou výzdobou. Návštěvníky potěší pohled na bohaté kytice fuksií zavěšených v ozdobných květináčích na zápraží. Za dvorem se nachází zahrada s chovatelským areálem. V levé části se táhnou dvě dlouhé řady králíkáren. Jedná se o klasické zařízení s prostornými kotci. Z nich vykukují čeští albíni bílí jako padlý sníh. Na připraveném stolku s filcem jsme shlédli stávající i budoucí šampióny. Za jeho chovem je vidět mnoho práce. Čeští albíni mu přináší náležité uspokojení. Jeho radost mu trochu kazí zdravotní problémy se zády. Proto mu s hospodařením pomáhají jeho synové. Bohumil Grulich nám ukázal mnoho svých odchovů. Zvířata byla pěkná v typu a postoji. Hlavní předností jeho chovu je dobře osvalená záď bez vystouplých kyčelních hrbolů. U hodnocených zvířat nebyla hotová srst. Díky letnímu počasí nebyla ještě vyzrálá. Pouze na bocích se u některých zvířat začala objevovat požadovaná kvalita. Český albín byl dříve řazen mezi králíky s velice kvalitní kožešinou. Proto pružná srst se stříbrným leskem pesíků je jedním z hlavních plemenných znaků českého albína. Je podmíněna geneticky, ale i výživou. Bohumil Grulich nám prozradil jeden z receptů na zlepšení její kvality. Do krmné dávky přidává doplňkové krmivo Roboran určené pro bílá plemena králíků. S tímto přípravkem má velice dobré zkušenosti. Počasí nám přálo. Společnými silami jsme nafotili několik typických představitelů tohoto národního plemena. Během fotografování se rozvinula rozsáhlá diskuze. Několik nejzajímavějších postřehů přinášíme v následujícím rozhovoru s Bohumilem Grulichem. Kdy jsi začal s chovem králíků a co tě přivedlo k chovu českých albínů? Choval domácí zvířata některý z tvých předků? Králíky chovám od šestnácti let. Na dvorku mívali rodiče v králíkárnách plno různých kříženců určených na maso. Rodičům jsem tehdy pomáhal s jejich chovem. V té době pořádala místní základní organizace Českého svazu chovatelů v obci Luká propagační výstavu králíků. Bylo přihlášeno asi 50 kusů zvířat. Nejvíce bylo vystaveno českých albínů a kalifornských králíků. Tehdejší předseda pan Konečný věděl, že chovám doma králíky křížence. Vzkázal mi, abych jim přišel pomoc stavět klece. Na této výstavě jsem se poprvé setkal s českými albíny, které jsem si později pořídil. První zvířata jsem získal od pana Kopečného, který byl členem speciálního Klubu králíků českých albínů. Víme, že jsi choval tříslové černé. Máme k nim blízko. Choval je dědeček jednoho z nás. Jaké jsi měl s nimi zkušenosti? Tříslové králíky jsem choval asi pět let. Je to velmi hezký králík, který se mi zalíbil na výstavě v Litovli. Vystavoval je pan Vydržel. Jedná se o dlouholetého chovatele kvalitních třísláků. Je i členem speciálního klubu. Od něho jsem získal první zkušenosti o chovu těchto králíků. Byl jsem několik let členem Klubu chovatelů králíků tříslových. Čím české albíny krmíš a jakou jim věnuješ péči? Český albín je nenáročný králík, dá se říci, že sežere i horší píci. Ráno dostanou směs granulí a ječmene, asi v poměru 1:2, v poledne trávu a večer kvalitní seno. Důležité je napájení vodou. Přidávám do ní Acidomid nebo obyčejný ocet. Jednou za týden vyčistím králíkárny a po chovné sezoně dezinfikuji chovná zařízení vápnem. Jaký je vliv ročního období a teploty na připouštění českého albína? S připouštěním králíků nemám problém. Mívám mladé i v zimě při teplotách -10 °c, a to jsou nejkvalitnější králíci. Patříš k absolutní špičce tohoto národního plemena. Jakých úspěchů jsi dosáhl? Nejvíce si vážím čestné ceny z 25. Evropské výstavy v Brně (1998) a čestné ceny na nejlepšího českého albína udělené na 27. Evropské výstavě v Praze v roce 2004. Získal jsem třikrát po sobě mistra Klubu českých albínů a hototských bílých. Český albín je králík s bílou srstí a stříbřitým leskem. Jak připravuješ zvířata na chovatelskou přehlídku? Týden před výstavou jsou králíci denně na stole a trénují postoj. Před výstavou králíky prohlédnu, ostříhám drápy, vyčistím pohlavní koutky, prohlédnu chrup a vyčistím srst. Při našem setkání jsi chválil činnost Klubu chovatelů králíků českých albínů a hototských bílých. Co si o klubové činnosti myslíš? Mám možnost porovnávat. Jak jsem už uvedl, byl jsem v Klubu tříslových králíků. V obou klubech jsem potkal dobrou partu chovatelů. Rád se účastním určených výstav klubem a speciálek. Veterinární problematiku konzultuješ se svým přítelem a zároveň dopisovatelem do našeho časopisu MVDr. Jaromírem Vavrouchem. V čem spočívá veterinární prevence v tvém chovu? Přítel Jaromír Vavrouch mi osobně očkuje celý chov králíků proti moru a myxomatóze. Konzultujeme spolu veterinární problémy v našich chovech. Je to velký odborník na králíky. V chovu máš velice typická zvířata. Je o tobě známé, že jsi pedant na kvalitní zádě. Které pozici se v současné době nejvíce věnuješ? V současné době jsem zaměřil svoji pozornost na vzpřímený postoj. S tím souvisí i výběr zvířat bez prošlapu hrudních končetin. Současně chci dosáhnout u českého albína správnou stříbřitost srsti. Co říkáš hodnocení českého albína na výstavách? Dobré je, že na velkých výstavách a speciálkách hodnotí české albíny posuzovatelé, které si sami určíme. Jsou obeznámeni, jak má správně český albín vypadat. Mohu jmenovat přítele Jindřicha Šípa, Josefa Kratochvíla a Janu Nováčkovou. Český albín je užitkové plemeno s bohatou historií. Co můžeš čtenářům sdělit o početnosti vrhů a výkrmových schopnostech. Ve svém chovu králíků mívám v průměru sedm až osm mláďat ve vrhu. Chovné samice připouštím dvakrát až třikrát do roka. S hmotností u dospělých zvířat nemám žádné problémy, ba naopak musím dávat pozor, aby nebyla překrmena a samice neměly lalůčky. Za dlouhá desetiletí se stal český albín součástí tvého života. Co je hnacím motorem tvého neutuchajícího zájmu o toto české plemeno a co na to říkají tví nejbližší? Moje rodina mi v chovu králíků velmi pomáhá, ať jsou to mí synové či manželka. Můžu se na ně spolehnout. V které základní organizaci jsi členem, a jaké vyvíjíte chovatelské aktivity? Jsem členem základní organizace Českého svazu chovatelů Litovel. Pořádáme každý rok v říjnu výstavu králíků, holubů a drůbeže a v lednu každého roku výstavu holubů. Každou třetí neděli v měsíci míváme schůzi, při které probíhá i burza exotů a prodej chovatelských potřeb a krmiv. Co bys chtěl ještě říci o českém albínovi? Český albín je nenáročný na chov, ale při jeho ošetřování je třeba dodržovat čistotu. Je to bílý králík a hlavně při výstavách se musí králíkárny udržovat jako ve škatulce. Je líbivý jen tehdy, pokud je čistě bílý. A co říci závěrem? Povídání o českém albínovi jsme začali popisem turistických zajímavostí tohoto koutu Moravy. I na konec se o nich ještě zmíníme. Na doporučení Bohumila Grulicha jsme navštívili několik pamětihodností v okolí. Za zmínku stojí majestátný hrad Bouzov. Na tomto krásném panském sídle se natáčela známá pohádka O létajícím ševci a princezně Jasněnce. Z jiného soudku byla návštěva sousední vesnice Javoříčka. Vedle nádherných jeskyní krasového původu jsou známé svým pohnutým osudem. Vedle Lidic a Ležáků se tato vesnice řadí mezi oběti II. světové války. V posledních dnech okupace byly vypálené nacistickými vojsky. I takové osudy patří do naší historie. Příteli Bohumilu Grulichovi děkujeme za rozhovor a přejeme mu ještě mnoho příjemných chvil s jeho bílými ušatými kamarády a přejeme mu pevné zdraví. Text a foto Ing. Aleš a Bc. Daniela Bukovských Chovatel 12/2010