Český albín

Bílý králík s karmínově červenýma očima se natrvalo zabydlel na všech typech výstav ČSCH. Lidé, kteří se o toto plemeno alespoň okrajově zajímají, sledují pokroky v plemenářské práci chovatelů českých albínů. Je pravda, že plemeno ČA nebylo v minulosti tak prošlechtěné, jako třeba králíci vídeňští. U nich je dlouhodobě typ na vysoké úrovni a posun sledovaných znaků je velice pozvolný. Zato u českého albína je v mnoha pozicích ještě hodně co zlepšovat a případný pokrok ve šlechtění je o to více znatelný. Cílevědomou plemenářskou prací je u špičkových chovatelů znát posun dopředu k sebevědomému plemeni harmonických tvarů. Tomuto trendu samozřejmě napomáhá dobře fungující klub českého albína v čele s Ing. Antonínem Štětkou, CSc.

Cílem tohoto článku není psát o historii tohoto plemene, ale podívat se na českého albína z hlediska plemenářské práce, užitkovosti a jeho propagace prostřednictvím klubové činnosti. Abychom to vzali po pořádku, začneme se šlechtěním českého albína z hlediska typu.

V naší obci Litice se donedávna zabýval plemenitbou českého albína mladý chovatel Michal. Píšeme úmyslně v minulém čase, protože po dovršení patnáctého roku, chov králíků přenechal svému otci a věnuje se jiným zálibám blízkým dospívající mládeži. Doufáme, že se časem k chovu králíků vrátí. Ale proč o tomto chovateli vlastně píšeme? České albíny začal chovat vedle kříženců. Často se stávalo, že užitkového králíka připouštěl samcem ČA. Ve vrhu se samozřejmě vyštěpili i bílí králíci s červenýma očima. Jeho čistokrevný odchov jsme mu pomáhali tetovat a při té příležitosti nás zaujal jeho dotaz, jaký je vlastně rozdíl mezi tetovanými králíky čistého českého albína a bílého užitkového křížence. Vždyť jsou na první pohled stejní.

Tento dotaz nás trochu zaskočil, protože v našem chovu nic nekřížíme a taková myšlenka nás ani nenapadla. Je sice pravda, že jeho kříženci byli poloviční čeští albíni, ale přesto se nám podařilo MCH Michala o rozdílech přesvědčit. Kdo se tímto plemenem a jeho vzorníkem zabývá a má základní zootechnické cítění, ten je dokáže rozlišovat.

U mladého chovatele jsme postavili vedle sebe pěkné zvíře českého albína a užitkového křížence. Králíky jsme porovnali v základních ukazatelích. Prvním rozlišovacím znakem ušlechtilého králíka je záď a rovnoměrně válcovité tělo. U užitkových králíků jsou znatelné vystouplé kyčelní hrboly a užší hrudní partie. Jelikož je český albín králík bílý a odpadá selekce na různé kresebné rázy, je tento ukazatel velice důležitý. Dalším ukazatelem je postoj a síla hrudních končetin. Českému albínovi opravdu sluší vzpřímený postoj a mohutné přední končetiny. Nápadné rozdíly mezi porovnávanými králíky, které Michala zaujaly, byly ve tvaru ušních boltců. Český albín má ucho masité, lžičkovitě otevřené s nápadnou vlnkou. Kříženci mají většinou ucho složené a tenké.

Další odlišnosti jsme našli u stříbřitého lesku, hustoty srsti a délce krku. Snad nejvíce markantním rozdílem bylo utváření hlavy. Kříženci mají hlavu neušlechtilou, protáhlou s nepěkným rozšířením v nosní partii. Český albín se vyznačuje líbivou, širokou hlavou, avšak odlišnou od zkrácené hlavy novozélandského bílého. Ozdobou hlavy a na první pohled odlišujícím znakem, od například vídeňského bílého, je delší ucho okolo 12,5 cm.

Michala se nám podařilo přesvědčit o jednotlivých rozdílech a čeští albíni se mu v budoucnu odměnili několika čestnými cenami na výstavách. I pro nás byl tento zážitek poučný a často si při pohledu na naše ušáky, vzpomeneme na porovnání  ČA u mladého chovatele Michala.

Dalším předmětem našeho zájmu je užitkovost českého albína. Dobré růstové schopnosti jsme si ověřili v našem chovu při výkrmovém testu genových zdrojů v roce 2007. V 6 měsících dosahovala průměrná hmotnost odchovu ČA 4 212 gramů, což je o 812 gramů více než je uvedená hodnota ve vzorníku.

Ve stejném období byl prováděn užitkový test 106 králíků, 7 českých plemen (moravský modrý, český albín, český luštič, český strakáč, český červený, český černopesíkatý a moravský bílý hnědooký), na vybrané ukazatele ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi. Od spoluautora tohoto velice zajímavého projektu, MVDr. Miloslava Martince, jsme se dozvěděli, že český albín potvrdil výborné ukazatele růstu, konverze krmiva a velmi dobrou jatečnou hodnotu v konkurenci testovaných plemen. Výsledky českého albína a moravského modrého byly srovnatelné s dosaženými parametry užitkového hybrida Hyplus. Je vidět, že populace českého albína si stabilně udržuje dobré užitkové vlastnosti, pro které byl vyšlechtěn RNDr. Josefem Žofkou.

Pro zajímavost uvedeme některé výsledky z tohoto testu. Konverze krmiva byla u celé testované skupiny ČA 3,71 kg. U hodnocené dvojice králíků z chovu Václava Dorůžky byla dokonce docílena spotřeba krmiva 2,99 kg krmiva na 1 kg přírůstku. Což je hodnota pro českého albína velice příznivá. Průměrný denní přírůstek byl u testovaných českých albínů 37, 75 gramů. U hodnocené skupiny z chovu Ing. Antonína Štětky, CSc. bylo dosaženo velice pěkných 47, 76 gramů za den. Na závěr snad zajímavost, že z 20 hodnocených králíčat ČA 5 chovatelů (Ing. Antonín Štětka, CSc., Ing. Aleš Bukovský, Václav Dorůžka, Jiří Fila a Robert Plecitý) neuhynul žádný jedinec.

Dalším důležitým ukazatelem užitkovosti je dobré zabřezávání, početnost vrhu a dlouhověkost. U mnoha prošlechtěných plemen jsou tyto parametry problémem. Chtěli bychom čtenáře seznámit s výsledky užitkovosti samice českého albína, pocházející z chovu autorů článku. Chovná králice byla zařazená do produkčního chovu masných hybridů Hyla, u chovatele Vratislava Reicha. Podmínky odchovu jsou zde velice tvrdé a hlavním ukazatelem je počet vrhů za rok a množství narozených mláďat. Z uvedené tabulky máte možnost zjistit, pro nás běžné chovatele, nevídané tempo odchovů. Za čtyři roky porodila samice úctyhodných 142 mláďat. Přesto albínka vykazuje velice dobrou výživnou kondici (je dobře zmasilá). Samice užitkových hybridů jsou po takovém výkonu v daleko horším výživném stavu. Tato králice českého albína v chovu hybridů obstála a při psaní těchto řádků je stále zapojena v  chovu. Snad pro výše uvedené užitkové vlastnosti je ramlice českého albína v posledních vrzích připouštěna kvalitním samcem ČA (94,5 bodu). I on působil po několik let v užitkovém chovu masných hybridů. Mláďata jsou tetována a zakládají nový čistokrevný chov českého albína u chovatele německých strakáčů Václava Švehly.

Závěrem nahlédněme do „kuchyně“ Klubu českých albínů a hototských bílých. V letošním roce připravil výbor pro členy novinku. Místo dosavadního Oběžníku, začal vycházet Klubový zpravodaj v jiném formátu s více informacemi a lepším grafickým zpracováním.

Klub pořádá pravidelně speciální výstavu v Kolíně- Štítarech. Termín přehlídky vychází na Mikuláše, kdy už je většina králíků ve výstavní kondici. Na přehlídce se vyhodnocuje šampion výstavy, mistr klubu a provádí se různé plemenářské aktivity. Při této příležitosti se koná výroční členská schůze. Setkání má přátelskou atmosféru. Z Klubu chovatelů plymutek převzal jednatel klubu ČA, Jaroslav Těšínský, zvyk obdarovat přítomné dámy květinou. V dnešní neosobní době, působí toto gesto velice srdečně, ba přímo rytířsky. A když se k tomu přidá bohaté pohoštění od člena klubu (řezníka – uzenáře), tak se jedná o velice příjemný zážitek.

Je již pravidlem, že chovatelé tohoto národního plemene se navzájem navštěvují a získávají praktické zkušenosti z ostatních chovů. Tento zvyk je doménou hlavně moravských členů klubu. I u nás na statku jsme měli milou „inspekci“ vyznavačů českého albína, Antonína Stejskala a Jiřího Filu z jižní Moravy. V loňském roce jsme jejich návštěvu opětovali. V letošním roce jsme si prohlédli chovy českého albína Jaroslava Těšínského a Antonína Šlechtického. Setkání byla velice zajímavá a bylo se na co dívat. V budoucnosti bychom rádi čtenáře seznámili s poznatky z jejich chovů. V tomto článku přineseme, alespoň několik dokumentárních fotografií. I takové aktivity, pomáhají zlepšovat práci klubu a přispívají k tmelení kolektivu. Z výše uvedeného vyplývá, že klub českého albína patří mezi agilní spolky a živý poklad z Čech, český albín, je v dobrých rukou.

Text a foto

Ing. Aleš a Bc. Daniela Bukovská

Chovatel 11/2009