10aaa

jste zde: úvodní » Okrasní holubi » Vzpomínka na holubáře a ornitologa MUDr. Vladislava Šíra


Vzpomínka na holubáře a ornitologa MUDr. Vladislava Šíra

časopis Chovatel 8/2014

 

V letošním roce jsme si připomněli 125 let od úmrtí velkého znalce fauny, zvláště ptactva a holubů. Pro nás chovatele má největší význam jeho publikace s názvem Holubářství. Spolu s Františkem Špatným patřil mezi průkopníky české holubářské literatury v druhé půlce 19. století. Autoři navázali na určité vakuum vzniklé po zrušení cechů (i těch holubářských) po roce 1848. Dle informací znalce holubářské historie Ing. Františka Slepičky jsme se dozvěděli, že kniha měla i své další reedice. První vydání se uskutečnilo v roce 1886. Druhé vydání má na přebalu selský motiv s včelařským úlem, mlýnem a vesnicí. Třetí dotisk spatřil světlo světa v roce 1900. Kniha je vázána v tvrdých deskách a má rozměr cca 12 x 25 cm. Na přebalu je vidět hejnko holubů na selském dvoře a holubník na kůlu. Pod titulkem je uvedeno, že se jedná o poučení o chovu všeho druhu holubů, jejich ošetřování, krmení a líhnutí s uvedením jejich nemocí a léčení. Pro české hospodáře a milovníky holubů sepsal MUDr. Vladislav Šír. Myslíme si, že je třeba si připomínat naše publikující české autory holubářské literatury z předminulého století. České holubářství nemělo vždy na růžích ustláno. V minulosti regulovala chov holubů vrchnost, především šlechta, církev, města a později zákony vycházející ze skutečnosti, že se holub dá využít i k válečným zpravodajským účelům.

 

Lékař Šír se narodil dne 23. března 1830 v Jičíně, kde také studoval gymnázium. Léta páně 1847, rok před zrušením roboty, nastoupil na pražskou univerzitu. Po jejím absolvování působil ve svém rodišti v Jičíně. Roku 1875 přesídlil do Prahy, kde vedle lékařské praxe, zastával funkci člena městské rady v otázkách zdravotních. Mnoho energie věnoval vlasteneckým spolkům. Angažoval se v Sokole tužícím lidskou fyzkulturu a spolku divadelních ochotníků. Hlavní a celoživotní jeho láskou byla příroda, především ptactvo a holubi. Mnoho let působil jako předseda Českého spolku pro ochranu ptactva v Praze a byl také redaktorem stejnojmenných listů. Při příležitosti úmrtí doktora Šíra dne 24. dubna 1889 na něj vzpomínal tehdejší předseda Spolku přátel ptactva v Plzni JUDr. Vilém Schmidt: „Každý kulturní národ má ve středu svém muže, kteří vynikajíce vzácnými vlastnostmi ducha i srdce, zasvětili žití svoje ne svým osobním zájmům, nýbrž prospěchu a blahu celého národa svého, ano celého člověčenstva…Všeobecně známo a uznáno jest o našem národu, že jako praví Slované vřelou láskou lneme k přírodě, že vyciťujíce krásy její, nepovažujeme přírodu za pouhou zásobárnu k uhájení všedních potřeb, nýbrž že vyhledáváme v ní stránku ideální ku povznesení mysli i srdce. Důležité místo ve vědách přírodních zaujímá věda o živočišstvu a v této věda o ptactvu čili ornitologie…Jedním z předních mužů těch, ano nejvíce vynikajícím právě jesti oslavenec náš Med. Un. Doktor Vladislav Šír.“

 

Vladislav Šír se na sklonku svého života často zúčastňoval chodu význačného Spolku přátel ptáků v Plzni. Tehdejší chovatelé pořádali často výstavy v rámci Království českého a plzeňská organizace patřila mezi první organizované spolky po zrušení holubářských cechů v roce 1848. Na výstavách byla vystavována drůbež, holubi a harčtí kanárci. Výstav se pravidelně zúčastňovala i kněžna Ida, choť tehdejšího předsedy chovatelského Spolku pro chov drůbeže v Království českém prince (později již knížete) Dr. Bedřicha Schwarzenberga. Účastníkem výstav byl také jeho předchůdce hrabě Jan Lažanský a baronka Vilemína Nádherna z Borutína sedící na Jistebnici. V roce 1895 se 20. dubna MUDr. Vlastislav Šír zúčastnil velké slavnosti ve spolkových místnostech na tehdejší Jungmannově třídě v Plzni. Hlavním bodem programu bylo, za přítomnosti tehdejších členů chovatelského klubu a plzeňských čelních představitelů, odhalení obrazu v nadživotní velikosti s jeho autoportrétem ve skvostném zdobném rámu. Autorem byl profesor kreslení na c. k. plzeňské reálce J. Kaizl (absolventem reálky byla i babička spoluautora článku a její spolužák loutkář a dětský ilustrátor Jiří Trnka). Součástí darů byl holub bělohlavá jeptiška a 250 kg ústřicových skořápek od c. k. ministerstva orby.

 

Nejdůležitějším jeho počinem pro vědu a výzkum ptactva bylo zřízení ornitologických pozorovacích stanic v celé říši Rakousko – Uherského mocnářství v roce 1882. Od tohoto roku se monitorovaly podzimní a jarní tahy ptactva a zaznamenávaly se informace z dosud nevysvětlitelných otázek ze života ptactva, dnes bychom řekli z jejich etologie. Vznikly z podnětu donátora, Jeho císařské výsosti Nejjasnějšího pána korunního prince Rudolfa Habsburského. Následník trůnu byl jediným synem panujícího císaře Františka Josefa a jeho choti „Sissi“.

 

Rudolf Habsburský byl velikým znalcem a milovníkem ornitologie a výrazně podporoval její rozvoj v celé říši. Již v patnácti letech se osobně seznámil na vídeňské Světové výstavě s nejslavnějším ornitologem té doby Alfredem Brehmem. Spolu s doktorem Šírem se stali Rudolfovými častým hosty na jeho sídle na pražských Hradčanech.  Alfred Brehm dokonce ve druhém vydání jeho slavného díla Život zvířat čestně věnoval dva svazky o ptácích korunnímu princi a donátorovi Rudolfovi, čím mu složil hold a udělal upřímnou radost. Vysokého ocenění se dočkal i MUDr. Vladislav Šír. Za svojí literární činnost v listech a práci pro ornitologii mu byla roku 1883 udělena stříbrná medaile jeho veličenstva císaře Františka Josefa I.

 

Doba druhé poloviny 19. století byla zvláště bohatá na osobnosti z různých oborů zabývajících se faunou, zvláště exotickými zvířaty a netradičními plemeny domácích zvířat. Informace nacházíme v knihách a cestopisech z předmětného období.  Rozličná plemena holubů z blízkého Orientu a Dálného východu byla tehdy dovážená na lodích kupci s koloniálním zbožím a stala se výhodným obchodním artiklem. Do Evropy se novinky dostávaly přes proslulé přístavy, například v Hamburku a Rotterdamu. Ceny byly tehdy šroubované nebývalým zájem o cizokrajná plemena se zvláštním uspořádáním pernatých ozdob, barev a životních projevů, v našich krajích tehdy neznámých.

 

 Vedle již zmíněných velikánů Brehma a Šíra, ovlivňovali tehdejší cvrkot v oborech zabývajících se živočišnou říší další osobnosti. Můžeme vzpomenout například Karla Hagenbecka (10. 4. 1844 – 14. 4. 1913). Německý znalec veškeré fauny, včetně domácích plemen holubů a drůbeže, byl úspěšným obchodníkem s cizokrajnými zvířaty, spisovatelem a majitelem známého cirkusu. Později využil svých nabytých zkušeností a stal se zakladatelem moderně pojatých zoologických zahrad. Jeho jméno nese dodnes známá ZOO v Hamburku. Z jeho pamětí zjistíme, že  netradiční domácí a exotická zvířata se vystavovala nejenom na různých výstavách pořádaných chovatelskými spolky, ale i v různých zvěřincích, varieté a šapitó. Především holubi pávíci se podíleli na produkci různých iluzionistů a kouzelnických vystoupeních. Známá byla i ukázka siamské slepice (hedvábničky) se srstí vzniklé „křížením“ králíka a slepice. Jeden z nejznámějších cirkusů tehdejší doby nesl jméno Barnum & Bailey. Tehdejší milovníky zvířectva a varietního umění fascinoval svou velikostí. I obyvatelé českých zemí v tehdejším Rakousku- Uhersku mohli cirkus navštívit při jeho hostování například v Brně a Moravské Ostravě.  Pod jednou střechou se nacházelo několik manéží. Počet zvířat byl úctyhodný, například majestátných slonů bylo v dobách největší slávy několik desítek. Cirkus nakonec postihl tragický osud ve vlnách oceánu při cestě z Evropy do Nového světa.  Do dnešních časů zůstal jen pojem „barnumské reklamy“. Tento termín byl pro nás impulzem k napsání tohoto článku při vzájemné korespondenci s kolegou Slaviborem Petržílkou.

 

Dnešní chovatelský život drobných hospodářských zvířat si jde již mnoho let svou cestou a je hrdou a samostatnou kategorií v rámci živočišné říše. Myslíme si, že nikoho neurazilo si připomenout dobu již dávno minulou, kdy se jednotlivé obory prolínaly a formoval se nejenom chov a výstavnictví holubů, ale všech drobných hospodářských zvířat sdružených v našem současném Českém svazu chovatelů.

 

 

 

Text a foto

Ing. Aleš a Bc. Daniela Bukovských

 

foto  - 5868foto  - 5869foto  - 5870
foto  - 5871

Vytisknout stránku

Adresa
Zemědělská usedlost
Klatovská 56/384
321 00, Plzeň - Litice

Tel: +420 603 538 950, +420 604 237 944
E-mail: zoofarma@seznam.cz

Mapa

Aktuality - Novinky

Chovatelská přehlídka v Kolešovicích 8.-10.2.2019

vydáno:00.00.0000

img

Starobylá budova bývalé fary hostila počátkem února chovatelskou přehlídku.Několik fotografií...

»více

"Venčení" poníků

vydáno:19.01.2019

img

                                                                                                 ...

»více

PF 2019

vydáno:19.12.2018

img

»archiv novinek

© Všechna práva vyhrazena ZOOfarma - činčily

Tvorba webových stránek ANT studio.cz