10aaa

jste zde: úvodní » Okrasní holubi » Výstavní holubi vzniklí na bázi holuba poštovního


Výstavní holubi vzniklí na bázi holuba poštovního

 

  Zveřejněno v časopise Chovatel 1/2016

Výstavní holubi představují zajímavou skupinu holubích plemen. Jsou méně početní, nemohou se rovnat například se skupinou rejdičů. Obdivujeme na nich především jejich dokonalé tvary jednotlivých částí těla a postoj. Všechna plemena mají společný základ v poštovních holubech.  Někteří jejich chovatelé v minulosti přestali preferovat sportovní výsledky a zaměřili se především na ušlechtilost a krásu. Hlavní motivací již nebyly rekordní dolety do svých domovských holubníků, ale výstavní úspěchy dokonalých tělesných tvarů na chovatelských přehlídkách. Všechna výstavní plemena si byla v počátcích šlechtění dosti podobná a nezapřela v sobě hlavní rysy poštovního holuba. Nová plemena se formovala postupným šlechtěním nových plemen podle vize (vzorníku plemene) zakládajících chovatelů. Některé jejich znaky jsou originální a neopakují se u žádné jiné skupiny. Podobný rozrod můžeme nalézt například u Darwinových pěnkav na lávových ostrovech na Galpágách ve východní části Tichého oceánu. Také vznikly z jednoho druhu pěvce a postupným vývojem se jejich tělo a především tvar zobáku, vyprofilovaly do rozličných velikostí. U pěnkav nové jedince „tvarovala“ příroda, na vznik výstavních holubů měli vliv jejich chovatelé. Rozdíl můžeme nalézt také v délce profilace jednotlivých plemen. V případě pěnkav bylo nutné vést„boží ruku“ po několik desítek tisíc let, u výstavních holubů proces zrodu trval pouze desetiletí, maximálně století.

A co mají výstavní holubi společného? Vyznačují se jedinečným tvarem hlavy, zobáku a ozobí. Ve výstavní kleci upoutá i jejich elegantní postava a postoj. Důležitá je u nich klecová drezura a výstavní úprava. Pouze dobře připravený holub může dobře „prodat“ své přednosti a na přehlídce uspět.

U nás se chovají ve větší míře pouze holubi dvou plemen řazená mezi výstavní holuby. Jedná se o německého výstavního a giganta. V posledních létech se na našich přehlídkách začíná objevovat také americký výstavní. Ostatní plemena můžeme obdivovat u našich sousedů, především v Německu, některá ještě dále, až za Lamanšským průlivem.

Nejznámějším plemenem u nás je německý výstavní holub. Tento ušlechtilý krasavec se chová ve své domovině již přes sto let a od roku 1910 tam má i svůj vzorník. Plemeno bylo oblíbené nejenom v Německu, ale i v zahraničí. V našich zemích se choval již za první republiky, většího rozšíření se dočkal v padesátých létech minulého století. U nás mají chovatelé německých výstavních vlastní klub. Jeho historie se začala psát roku 1955. Letos klub oslaví šedesáté výročí od svého založení.

Německý výstavní holub se často ve zkratce označuje třemi velkými písmeny -  NVH. Dříve se těmto holubům podle německého názvu Deutsche Schautaube také říkalo „šautaubi“ nebo zkráceně „šaubi“.

 Slovo Schau znamená v němčině přehlídku či výstavu. A možná tento starší název měl vliv na český název celé holubí skupiny.

Za více jak stoletou historii prodělal německý výstavní značný vývoj. Pokud porovnáme první a současný vzorník, jeho litera se moc neliší. Zato přerod tělesných tvarů, zvláště proporcí hlavy a zobáku, byl obrovský. Nechce se ani věřit, že se jedná o stejné plemeno. Jeho postupný přerod do současných ladných křivek představuje vrchol chovatelského kumštu. I současní chovatelé šlechtí plemeno dále k vytyčenému ideálu. Německý výstavní představuje tvárné plemeno a jistě se v budoucnu dočkáme dalšího posunu v utváření tvarů hlavy a postoje.

Pokud si porovnáme další plemena vzniklá na bázi poštovního holuba s německým výstavním, asi nejvíce zaujme tvar hlavy, zobáku a ozobí. Názorné vyobrazení výstavních holubů najdeme v publikaci z roku 1995 s jednoduchým názvem Holubi. Spoluautor knihy Slavibor Petržílka je zároveň chovatelem těchto holubů a aktivním členem klubu. Není tedy divu, že jsou v knize velice zajímavě vyobrazeny hlavy všech důležitých představitelů této holubí skupiny. Vývoj zobrazených plemen zveřejněných v knize se za uplynulá léta zajisté posunul, přesto má porovnání hlav skvělou vypovídací hodnotu.

Terminologické zařazení výstavních holubů do společné kategorie není jednotné a je předmětem diskuze holubářských odborníků na systematiku. Mnohá vyšlechtěná plemena splňují podmínky různých skupin. Pokud si prolistujeme starší vzorníky a publikace o holubech zjistíme, že na zařazení výstavních holubů měli jednotliví autoři rozdílné názory. Vojtěch Mrštík ve své obsáhlé publikaci Holubí plemena a chov je řadí mezi výstavní poštovní holuby.

V „Bílém vzorníku“ Jaroslava Čermáka a Františka Župky, jsou uvedena pouhá dvě plemena (německý výstavní a pod gramaticky nesprávným názvem Schow Homer – správně Shov Homer- je uvedený anglický výstavní) v kategorii bradavičnatí. V tzv. „Zeleném vzorníku“ řadí spoluautor publikace Slavibor Petržílka tato plemena opět mezi bradavičnaté v podskupině výstavní holubi. V posledním platném vzorníku je většina plemen zařazená mezi holuby tvaru. Počet plemen výstavních holubů postupně přibývá. Jestliže v tzv. „Bílém vzorníku“ byla uvedená pouhá dvě plemena, v posledním vzorníku je jich už devět, včetně poštovního holuba. Počet druhů je ve skutečnosti daleko širší. Navíc se jedná o skupinu holubích plemen, která se neustále rozrůstá. Snaha o vytvoření „výstavního poštovního holuba“ je stále živá. Dá se říci, že mnoho nových plemen vzniká ve všech státech Evropy, kde je sportovně vedený poštovní holub.

Dalším plemenem u nás chovaným je gigant, jinak nazývaný obrovitý poštovní holub. U některých chovatelů se ujal anglický název Giant Homer. Lidovou tvořivostí našich chovatelů, ale i holubářských teoretiků, vznikly zkomoleniny typu gigant homer, či homér. Setkáváme se s nimi v různých inzercích i odborných článcích.

Také toto plemeno dosáhlo v posledních dvaceti letech značného rozšíření. Část chovatelů gigantů založila v roce 2002 klub. Už od počátku se počítalo, že klub nebude sdružovat pouze chovatele gigantů, ale i chovatele ostatních výstavních holubů. Z tohoto důvodu se organizace nazývá Klub chovatelů gigantů a ostatních výstavních holubů, někdy s uvedením dodatku -  vzniklých na bázi holuba poštovního.

Jak jsme zjistili od vzdělavatele klubu Jaroslava Kohouta, drtivá většina z 25 členů klubu chová pouze giganty. Podobná situace je i v zemském chovu. Několik jednotlivců chová ještě amerického výstavního. Bohužel vize rozšíření chovatelů ostatních plemen se do dnešních dnů nepodařila naplnit. Jelikož členy klubu nejsou pouze Češi, ale i Slováci a Poláci, je možné, že se do budoucna poměry změní. Určitou nadějí může být pořádání otevřené mezinárodní výstavy klubu, kde účast přislíbili především chovatelé z Německa. Tam je chov gigantů složitější. Dříve jednotný klub se nedávno rozdělil zjednodušeně řečeno podle hranic dvou bývalých německých států. S naším klubem spolupracují chovatelé z někdejší NDR, především z okolí Drážďan. Podobná, možná ještě větší roztříštěnost panuje i v chovatelsky vyspělém Maďarsku.

 V další části článku bychom chtěli čtenářům představit ostatní plemena výstavních holubů. V našem aktuálním vzorníku máme uvedeno 9 plemen. Řazením podle abecedy můžeme uvést: americký výstavní (v Německu známý pod anglickým názvem Show Racer), anglický výstavní (Show Homer), antverpský výstavní, exhibiční holub, gigant, německý výstavní, poštovní holub a ryzí výstavní holub (Genuine Homer). Mezi výstavní holuby bývá zařazovaný také damascén. Někteří autoři ho řadí mezi bradavičnatá, někteří mezi lalůčková plemena. Důvodem jeho zařazení do skupiny holubů vzniklých na bázi poštovního holuba, může být skutečnost, že se po několik staletí používal jako poslíček pro doručování zpráv.

Jednotlivá výše uvedená plemena není jednoduché popisovat. Asi nejlepší obrázek si čtenář udělá při pohledu na typického představitele na fotografii nebo na ilustraci. Nám se podařilo výstavní holuby nafotit na minulé Evropské výstavě v Lipsku. Pro laika je rozeznání jednotlivých plemen oříškem. Z vlastní zkušenosti musíme říci, že pouze kvalitní jedinci představující ideál, jsou dobře odlišitelní. Průměrní jedinci jednotlivých plemen často splývají a jejich určení není jednoduchou záležitostí.

Kromě výstavních holubů uvedených v posledním „Červeném vzorníku“ existují další zajímavá plemena u nás téměř neznámá. Je třeba říci, že názvy těchto plemen nejsou ještě ustálené a pevně stanovené. Pokud se podíváte do katalogů z německých výstav, najdete rozdílné pojmenování nejenom plemen, ale i barevných a kresebných rázů.

V kolébce poštovního holubářství zemí Beneluxu se chová nizozemský a belgický poštovní holub. Obě plemena vznikla z tzv. standardních poštovních holubů s limitem. U nich se vedle sportovních výsledků hledělo na dosažení ideálu krásy tělesných tvarů. Je zajímavé, že výstavní poštovní holubi si v cenách udržují krok se sportovně vedenými poštovními holuby. A ceny výjimečných belgických závodníků bývají díky mohutnému rozvoji sportovního holubářství v Číně, často astronomické. Přestože dokonalé tělesné tvary měly ve svém počátku podporovat sportovní výkony, výsledek byl poněkud

jiný. Tzv. kategorie standard měla potíže nalétat předepsaný počet vítězných kilometrů v konkurenci s tzv. sportovně vedenými poštovními holuby, kde o dalším zařazení do chovu rozhodoval pouze „koš“. To znamenalo, že pokud holub nepředvedl vynikající sportovní výsledky, nebyl dále zařazován do chovu. Z tohoto důvodu chovatelé poštovních holubů dávajících přednost exteriéru závodní pole opustili a vydali se svojí cestou. Například u nizozemského výstavního poštovního holuba byl první impuls pro založení vlastního spolku v roce 2002. Klub byl nakonec založen v roce 2009.

Dalším zajímavým plemenem je pošťák z Maďarska. Také jeho klub jeho chovatelů vznikl nedávno a sdružuje nejenom maďarské chovatele, ale má obdivovatele na Slovensku a v Rakousku. Jeho exteriérovou zajímavostí je zvětšená postava a nohy s rouskem.

Také v Portugalsku se našla skupina chovatelů upřednostňující krásu nad výkonem. Plemeno se jmenuje criador lusitano. Je podobný anglickému výstavnímu. Oproti poštovnímu holubovi je zvětšený a označuje se kroužkem číslo 10.

Ze starších plemen můžeme uvést lutyšského a valencijského výstavního poštovního holuba. Lutyšský holub se podílel na vzniku současného výkonného poštovního holuba.

Pokud se podíváme do katalogu Evropské výstavy v roce 2012 v Lipsku, zjistíme zajímavé údaje o již zmíněných a několika dalších plemenech.

V Německu oblíbených amerických výstavních bylo vystaveno úctyhodných 414 holubů v 26 rázech. Oproti našim zemím, prožívá Show Racer u našich sousedů zlaté časy. Můžeme se s ním setkat na menších výstavách nebo na každoročním tříkrálovém trhu ve Štrubině (německy Straubing).

Dalším plemenem uvedeným v katalogu je gigant. Necelých 500 holubů dokazuje, že i toto plemeno má své obdivovatele. Na rozdíl od amerického výstavního, je mnoho vystavovatelů z okolních států, především z České republiky a Maďarska. Antverpských výstavních bylo předvedeno 49. Nejlepší jedinec v černé barvě obdržel ocenění 97 bodů. Exhibičních holubů bylo pouhých 18, ryzích výstavních bylo předvedeno stejně jako antverpských 49. Opravdovou záplavu, jak do počtu vystavených holubů, tak i z hlediska barevných rázů, představovali němečtí výstavní (Deutsche Schautauben). Půl tisícovku holubů lze vidět pouze na velkých přehlídkách. Ta v Lipsku k nim rozhodně patřila.

Další plemena již byla zastoupena pouze několika desítkami jedinců. Mohli jsme obdivovat polského, rumunského, lutyšského, valencijského a belgického výstavního poštovního holuba a rousného maďarského výstavního holuba.

Novinkou bylo 16 holubů s názvem Nischer Standardtaube od srbského chovatele Dragana Nikoliče v pěti barevných rázech. Čtyři kresby byly uvedené v němčině, jeden z rázů byl v katalogu uvedený pod názvem vuga, což v srbštině znamená žluva. Pro osvěžení paměti, jedná se o nápadně žlutě zbarveného pěvce, který vzácně žije i v našich zemích. Z toho se dá usuzovat, že se jednalo o zbarvení blízké žluté barvě. Je vidět, že i naši němečtí kolegové bojují s košatou lidovou tvořivostí při pojmenování barev a kresebných rázů v jednotlivých národech Evropy. Aby byl výčet úplný, damascénů zařazených v jiné kategorii bylo 44 v jediném rázu.

Také u nás se můžeme setkat s chovateli poštovních holubů, kteří opustili sportovní dráhu a zhlédli se v exteriérové dokonalosti. Bohužel nemají na růžích ustláno ani v našem Českém svazu chovatelů, ani v Českomoravském svazu chovatelů poštovních holubů (ČMSCHPH), který vznikl v roce 2004. Pro obě organizace jsou poštovní holubi bez limitu takovou popelkou a nechtěným dítětem. Pokud to trochu zjednodušíme, pro funkcionáře ČMSCHPH je prvořadý poštovní holub závodící. V ČSCH se poštovní holub jeví ve špatném světle z hlediska posuzování. Dříve mohli vystavovat chovatelé své odchovy na výstavách ČSCH s kroužky obou svazů, což chovatelům umožňovalo se prezentovat v obou spolcích. Dle vlastních zkušeností můžeme říci, že toho poměrně často využívali. Na některých výstavách na pomezí středních a západních Čech tvořili až čtvrtinu vystavených zvířat. A kvalita byla výborná. Bohužel někteří konzervativní posuzovatelé tomuto trendu nefandili. Později bylo navrženo poštovní holuby z výstav úplně vyloučit. Naštěstí zvítězil zdravý rozum a s poštovními holuby se na výstavách ČSCH setkáváme dodnes. Přesto je jich daleko méně, protože se jejich chovatelé museli rozhodnout, jakým kroužkem budou dále označovat své holuby a ve které organizaci budou dále působit. Přestože si myslíme, že výstavní poštovní holubi bez limitu patří do ČSCH, většina chovatelů se rozhodla označovat holuby kroužkem ČMSCHPH. Chovatelé jsou organizovaní v klubu chovatelů standardních poštovních holubů a pořádají vlastní soutěže. V minulosti se přehlídky konaly v Oseku u Rokycan. Největší jejich současnou výstavou je přehlídka v Třebechovicích pod Orebem s názvem Nový orebský pohár. Soutěží se o pohár královny Elišky. Mezi chovateli výstavních poštovních holubů, někdy označovaných standardní poštovní holubi, jsou dva proudy. Jedna skupina preferuje zachování alespoň minimálního počtu nalétaných kilometrů, druhá část chovatelů a těch je asi více, se přiklánějí k cestě výstavní, bez nalétaného limitu. Asi ještě mnoho vody uplyne, než se chovatelé výstavních poštovních holubů českého šlechtění dohodnou na společném postupu při jejich chovu.

 Největším paradoxem poštovního holubářství u nás je skutečnost, že evropské poštovní holubářství šlo jinou cestou. Před několika lety poštovní holubáři z Evropy požádali o vstup do Evropského svazu chovatelů (EE) a také byli přijati. Hlavním důvodem jejich rozhodnutí byla lepší pozice velké organizace pro vyjednávání s evropskými institucemi při získávání různých dotačních a rozvojových grantů na podporu poštovního holubářství v rámci Evropy. Jak se říká, ve dvou se to lépe táhne. Přestože v naší republice jsou obě organizace samostatné, již na minulé 27. Evropské výstavě v Lipsku, jsme mohli obdivovat poměrně rozsáhlou expozici poštovního holubářství v rámci ostatních kategorií Evropského svazu chovatelů.  Poštovní holubáři jsou ohlášeni také na letošní 28. Evropské výstavu ve francouzských Métách.

Co říci závěrem? Problematika výstavních holubů, v kombinaci s poštovními holuby, je náročné téma z hlediska holubářské teorie, ale i z úhlu pohledu na aktuální dění v této oblasti holubářství. Proto bychom chtěli poděkovat příteli Slaviboru Petržílkovi za odborné připomínky.

 

 

Text a foto

Ing. Aleš a Bc. Daniela Bukovských

Perokresby - „Perokresby hlav holubů jednotlivých plemen jsou  převzaty z 5. vydání publikace Holubi autorů S. Petržílky a M. Tyllera, kterou v roce 2004 vydalo AVENTINUM NAKLADATELSTVÍ, s. r. o. Autorkou kreseb je Alena Čepická.“

 

 

 

Popisko foto:

1.     Americký výstavní, nazývaný také Show Racer, oceněný 97 body, vítěz plemene 61. VDT výstavy v Norimberku

2.    Anglický výstavní patří mezi největší výstavní holuby

3.    Antverpský výstavní se upoutá vejčitým tvarem hlavy a výrazně zkráceným zobákem

4.    Belgický výstavní poštovní holub na EV v Lipsku 2012

5.    Zobák exhibičního holuba tvoří s temenem hlavy přímku.

6.    Lutyšský výstavní holub zaujme linií hlavy a barvou oka

7.    Maďarský výstavní se od ostatních plemen liší rousky

8.    Německý výstavní v barvě modré kapraté oceněný 97 body, vítěz plemene 61. VDT výstavy v Norimberku

9.    Polský výstavní poštovní holub na EV v Lipsku 2012

10.Rumunský okrasný poštovní holub

11.  Ryzí výstavní holub byl vyšlechtěný v Anglii

12.Valencijský výstavní poštovní holub v bílé barvě na EV v Lipsku 2012

13.Upoutávací panel na EV v Lipsku 2012 zve k návštěvě přehlídky výkonných poštovních holubů, včetně doletových listin

14.Poštovní holub v bílé barvě s nalétanými kilometry

15. Hlavy holubů výstavních plemen:

·        2 - poštovní holub

·        3 – antverpský výstavní holub

·        4 – anglický výstavní holub

·        5 – německý výstavní holub

·        6 – exhibiční holub

·        7 – ryzí výstavní holub

 

·        8 - gigant

foto  - 6266foto  - 6267foto  - 6268
foto  - 6269foto  - 6270foto  - 6271
foto  - 6272foto  - 6273foto  - 6274
foto  - 6275foto  - 6276foto  - 6277
foto  - 6278foto  - 6279foto  - 6280

Vytisknout stránku

Adresa
Zemědělská usedlost
Klatovská 56/384
321 00, Plzeň - Litice

Tel: +420 603 538 950, +420 604 237 944
E-mail: zoofarma@seznam.cz

Mapa

Aktuality - Novinky

Chovatelská přehlídka v Kolešovicích 8.-10.2.2019

vydáno:00.00.0000

img

Starobylá budova bývalé fary hostila počátkem února chovatelskou přehlídku.Několik fotografií...

»více

"Venčení" poníků

vydáno:19.01.2019

img

                                                                                                 ...

»více

PF 2019

vydáno:19.12.2018

img

»archiv novinek

© Všechna práva vyhrazena ZOOfarma - činčily

Tvorba webových stránek ANT studio.cz