Tschechische Trommeltaube, Czech Trumpeter, Tambour

V letošním roce se po pěti letech vrátila výstava plná holubí muziky do Litoměřic. Celostátní speciální výstava Klubu chovatelů holubů českých bubláků byla součástí expozice České výstavy drobného hospodářského zvířectva. Jednalo se o 13. ročník přehlídky spojený s meziokresní soutěží obohacenou o speciální výstavu severočeské pobočky Klubu chovatelů českých staváků

Výstava holubích muzikantů se nacházela v prvním patře pavilonu D. Klece s holuby byly postaveny po obvodu haly. Uspořádání do jedné řady přispělo k lepšímu zážitku z prohlídky expozice. Prosklený pavilon, plný světla, dával dobře vyniknout barvám a pernatým ozdobám rozličných plemen bubláků. Uprostřed přehlídky se nacházely velké stojany s informacemi o činnosti klubu. Základní údaje o jednotlivých plemenech byly doplněné barevnými fotografiemi bubláků. Vedle voliéry s půdorysem pravidelného mnohoúhelníku, osazeného pestrobarevnými holubími muzikanty, se nacházel stojánek s klubovými zpravodaji. Hlavním garantem výstavy, po celou dobu jejího konání, byl předseda klubu Vladimír Červený.

V Litoměřicích hodnotilo holuby 15 soudců pod vedením Stanislava Brücknera. Na hodnocení speciálky bubláků se podíleli posuzovatelé Jiří Míka, Josef Erlich, Karel Jirků, Jaroslav Cintl a spoluautor článku.

Vystaveno bylo 172 holubů. Hlavní část expozice patřila našemu národnímu plemeni, českému bublákovi. Nejvíce bylo k vidění holubů v černé barvě. Ze čtyř vystavovatelů, byl nejlépe oceněný holub přítele Červeného. Oproti jiným létům bylo vystaveno méně holubů v kresebných rázech modré barvy. Mezi nimi vynikal holub přítele Féra v barvě modré pruhové. Větší množství holubů bylo vystaveno v bílém a žlutém zbarvení. Na výstavě bylo i několik barevných a kresebných lahůdek. Vystavovatelé předvedli české bubláky modré bělopruhé, modré, černé a šedohnědé tygry, modré a červené štítníky. Zajímavostí byl jistě i ráz stříbřitý kapratý a žlutěplavý. Popelkou v posledních letech je český bublák v barvě červené. Na výstavě jsme viděli tři plno barevné a čtyři straky.

Velice pěknou expozicí byla kolekce 27 bucharských bubláků. Ze sedmi barevných rázů vynikal holub plno barevně žlutý. Je škoda, že tohoto krále mezi bubláky, vystavil pouze jeden chovatel. Nikdy pro plemeno není dobré, když jeho chov závisí pouze na několika jednotlivcích. Pokud některý chovatel s jejich chovem skončí, je populace vážně ohrožená. Z bez rousných bubláků, jsme měli možnost na výstavě obdivovat francké bubláky s předním vrkočem a chocholku a mistry holubí muziky, altenburské bubláky v barvě žlutě plavé. Franckého bubláka, který není ve vzorníku, posoudil spoluautor článku pomocí popisu plemene vydaného Dr. Sylvestrem Chrastilem v časopise Chovatel. Plemena rousných bubláků, mimo již zmíněného českého a bucharského bubláka, byla zastoupena německým, fogtlandským a jednovrkočatým bublákem.

Pokud porovnáme speciální výstavu bubláků v Litoměřicích v letošním roce 2011 a v roce 2006, dojdeme k zajímavým informacím. Počet vystavovatelů byl v obou letech téměř shodný. V roce 2006 bylo vystaveno o 46 holubů více než v roce 2011. Počet a druhová skladba vystavených plemen se téměř neliší. V letošním roce nebyli vystaveni arabští bubláci, v předešlé výstavě chyběli zase jedno vrkočatí a němečtí bubláci. Asi největší rozdíl v počtu zvířat představovali bubláci altenburští. V roce 2006 jich bylo předvedeno 34 kusů ve dvou rázech od 4 vystavovatelů. V letošním roce jsme měli možnost vidět pouze čtyři holuby jednoho vystavovatele. Pokud mluvíme o altenburských bublácích, musíme vzpomenout na jejich velkého propagátora, přítele Bedřicha Moru. V letošním roce si připomínáme tři roky od jeho úmrtí.

Pro chovatele českých bubláků je speciální výstava vyvrcholením jejich práce. Rok 2011 je rokem kulatého výročí. V roce 2011 jsme si 30. prosince připomněli 90 let od založení prvního klubu sdružujícího chovatele bubláků. Na počest tohoto jubilea připravili organizátoři výstavy pro návštěvníky důstojnou přehlídku holubích muzikantů.

Ing. Aleš a Bc. Daniela Bukovských

časopis Chovatel 1/2012