10aaa

jste zde: úvodní » Okrasní holubi » Altenburský bublák


Altenburský bublák



Altenburský bublák je výborný muzikant.



Altenburští bubláci jsou v našem současném vzorníku nazýváni také polními bubláky. Jedná se o plemeno bez pernatých ozdob a proto se podobá na první pohled holubovi polnímu. Vystavoval jsem na obou posledních Evropských výstavách a mohu říci,že jsou nyní zvířata, oproti minulým létům mohutnější. Dalším plemenným znakem jsou perlové oči a výrazně klenutá hlava. Hodnotí se také postava. Bublák má být široký v prsou a má mít přiměřeně krátký ocas a křídla. V Lipsku byl velký zřetel kladen na strukturu peří. Zvláště peří na voleti by nemělo být rozvolněné. Charakteristický je také téměř vodorovný postoj jen mírně se svažující. Velikost kroužku je 8.

U chovaných zvířat hodnotím kromě kvalitního exteriéru i bublání. Pokud seženu nějakou posilu chovu, ať v Německu či u nás,vždy čekám jak se daný jednotlivec projeví. Vzhledem k tomu,že tato vlastnost je dědičná,není možné dělat kompromisy. Špatně bublající zvířata je třeba vyřazovat z chovu. Protože jsou to zvířata velice plodná je vždy po ruce náhradník. Přesto mohu říci,že špatně bublající zvířata jsou spíše výjimkou. Jedná se pouze o kvalitu a délku bublání. Často bublají i holubice.

Tato vlastnost mě přivedla k chovu těchto holoubků. Chovám již přes 10 let giganty. Jednou jsem na jaře přišel díky dravci o holubici. Aby holub nezůstal v chovné sezoně lichý, daroval mi přítel Václav Tupý z Chouzov holubici altenburského bubláka. Gigant s bublačkou úspěšně zahnízdili. Při kontrole holubička z hnízda neslezla,ale rozbublala se v takové intenzitě až mě to překvapilo. Říkal jsem si, že když takhle bublá holubice,jací muzikanti jsou asi holubi. No a už je nějaký ten pátek chovám.

Na letošní výstavě v Lysé nad Labem jsem byl mile překvapený u posouzených holubů s jejich hodnocením. Můj vítězný holub, který obdržel čestnou cenu měl v kolonce celkový dojem poznamenáno-výborné bublání. Holuby posuzoval Jiří Schauer z Chomutova. Altenburáka není velký problém vyprovokovat k tomu, aby ukázali své muzikantské přednosti. Přesto tato poznámka je u hodnocení bubláků spíše výjimkou.

Na evropské výstavě v Lipsku bylo skutečně na co se dívat. Altenburských buláků bylo vystaveno neuvěřitelných 370 kusů. Předvedli se ve 23 barevných rázech. Nejvyšší ocenění 97 bodů získaly němečtí chovatelé na barevný ráz žlutěplavý,bílý a červeněplavý. Nejvíce bylo vystaveno žemláků se 105 kusy. Dalším v pořadí byl ráz modrý pruhový se 40 vystavenými exempláři. Své altenburské bubláky žlutěplavé jsem vystavil ve voliéře v počtu 8 kusů. Na tuto kolekci jsem získal peněžní cenu.

Kromě této kolekce zde vystavovali mladí chovatelé. Představili 52 kusů holubů v 5 barevných rázech. Nejlépe oceněným jedincem byl s 97 body žlutěplavý holub německé chovatelky. Výstava byla velice pěkně připravená s pověstnou německou precizností. Vysoký počet altenburských bubláků na výstavě je dokladem,že Lipsko se nachází v těsné blízkosti jejich hlavního rozšíření. Na bavorských výstavách se s tímto plemenem nesetkáváme v takovém počtu.



Pokud píši o altenburském bublákovi, nemůžu opomenout jejich chovatelského guru a velkého propagátora pana Bedřicha Moru z jižních Čech. Tento penzionovaný lesník bydlí, jak jinak, na kouzelné hájence uprostřed lesa. Chová je ve dvou barvách-žlutěplavé a modré pruhové. Oba rázy má v rozdílných holubnících vzdálených od sebe cca 30 m. A je s podivem, jak tyto dvě různě barevná hejna se nepromíchávají ,jak v letu ,tak při odpočinku na střechách budov.

V tomto lesním prostředí přežívají pouze opravdu ostražití holoubci. A podle sdělení pana Mory jsou nejčastější kořistí dravců výletci. S přibývajícími léty získávají zvířata zkušenosti ,a tak u tří a víceletých holubů jsou ztráty opravdu minimální. Díky panu Morovi chováme doma také plemeno králíka český albín. Při jedné návštěvě u něj v Netřebicích,mě seznámil s tímto plemenem. Proto se často stává,že při setkání na klubové výstavě těchto králíků holubaříme.


Altenburáci jsou velice živí holoubci,kteří neustále poletují po našem dvoře. Hlavně kvůli jejich ostražitosti nejsou časté návštěvy krahujců a jestřábů tak nebezpečné pro ostatní zvířata. Včas varují svým zahoukáním. Holubi giganti stačí díky své hmotnosti, spíše pěšky, včas zaběhnout do stodoly. Pokud už dravec zaútočí, svým proměnlivým letem a obraty dokáží i na dlouhou vzdálenost nejenom úspěšně kličkovat,ale většinou i uniknout.

Po některém útoku dravců se bubláci objevují ze svých skrýší až po několika hodinách a v některých případech i dnech. Rád pozoruji jejich pohledy směrem k obloze. Jelikož bydlíme blízko litické přehrady, jsou zde časté tahy různého ptactva,zvláště vodního. Každý přelet nad naší usedlostí ostražitě sledují a podle vetřelce vyhodnocují situaci.

Žlutěplaví altenburští bubláci jsou svým zbarvením opravdovou ozdobou dvora a střech hospodářských objektů. Když je krásný den, rádi se koupou a sluní. Chovatelovo srdce pookřeje při pohledu na hejnko žemláků špacírujících si to po zelené trávě. Po koupeli se na prohřátém místě pohodlně usadí, protáhnou křídla a suší se. Po chvilce se začnou holoubci dvořit a postupně přecházejí v dlouhé árie bublání. Jsou to opravdoví mistři mezi bubláky.

Po západu slunce se u altenburských bubláků projevuje jejich chuť k bublání ještě více. Při usazování na sedačkách, vytváření zasedacího pořádku a různého dohadování propukají v opravdové vodopády dlouhých melodických zvuků. Za jasných nocích bublají při sebemenším vyrušení třeba i o půlnoci.

Abych se vrátil ke vzorníku. Uvádí se zde synonymum polní bublák. Znám chovatele českých bubláků,kteří vzpomínají,že ještě po druhé světové válce se u nás chovaly čeští bubláci bez pernatých ozdob. Od dnešního altenburáka se lišili barvou oka. Měli oči oranžové, pouze bíle zbarvení měli oči vikvové. Oproti dnešním českým bublákům vynikali kvalitním bubláním. Bylo prý melodičtější a měkčí něž u stávajícího altenburského bubláka. Již zmiňovaný holubář, přítel V.Tupý, tyto bubláky choval v roubené chalupě s doškovou střechou u rodičů na jejich statku. Převažovala barva bílá. Bubláci hnízdili v podstřešních budnících pod slaměnými došky. Když si nechal prvně poslat výletky českých bubláků poštou, čekalo ho překvapení. Holoubci byli rousní a s předním a zadním vrkočem. Na Plzeňsku byl ještě po válce rozšířený český bublák polní. Jednalo se o oblast vymezenou Plzní ,Klatovy,Přešticemi a Blovicemi. V dnešní době už po tomto rázu není ani památky.

Snad jen taková zmínka, že posuzovatel drůbeže přítel Miroslav Harčarík z Klatov se již několik let snaží o šlechtění bubláka podobného zmíněnému holubovi. Jako výchozí plemena použil altenburského,českého a arabského bubláka. Cesta k cíli je ale velice trnitá.

Na krmení jsou holoubci nenároční. Většinou, kolem páté hodině odpolední ,před krmením,prohledávají travnaté plochy a pasou se .Sbírají semena,drobné plže a štípají trávu. Jsou oproti gigantům velice shánčliví. Přesto jsou vděční za kvalitu. Jelikož giganty krmím kvalitní směsí s 12 druhy obilovin a vysokým podílem kulatiny, je to na altenburácích znát. Výletci mají mohutnou postavou. Bubláci jsou mistři ve stavění hnízd. Oba rodiče šmejdí po dvoře, kolem králíkáren a nosí materiál na svá hnízda. Je někdy až komické, když holub s dlouhou větvičkou se nemůže protáhnout do holubníku. Krbce jim otevírám v březnu a zavírám poměrně brzy v září. Přesto není výjimkou 5 úspěšných hnízdění za sezonu. Zvláště v letošní zimě je problém je udržet,aby již nezačali hnízdit.

Každého kdo se rozhodne pro chov těchto holoubků, mohu ujistit,že bude překvapen jejich krásou, skromností a ocení jejich bublání. Chovatel se může stát členem klubu českých bubláků, který sdružuje i ostatní plemena bubláků chovaná v České republice.



Text:Ing. Aleš Bukovský,foto:Bc. Daniela Bukovská,www.zoofarma.cz





foto  - obr_10_38_529foto  - obr_10_38_528foto  - obr_10_38_1

Vytisknout stránku

Adresa
Zemědělská usedlost
Klatovská 56/384
321 00, Plzeň - Litice

Tel: +420 603 538 950, +420 604 237 944
E-mail: zoofarma@seznam.cz

Mapa

Aktuality - Novinky

Chovatelská přehlídka v Kolešovicích 8.-10.2.2019

vydáno:00.00.0000

img

Starobylá budova bývalé fary hostila počátkem února chovatelskou přehlídku.Několik fotografií...

»více

"Venčení" poníků

vydáno:19.01.2019

img

                                                                                                 ...

»více

PF 2019

vydáno:19.12.2018

img

»archiv novinek

© Všechna práva vyhrazena ZOOfarma - činčily

Tvorba webových stránek ANT studio.cz